Creepypasta School

3.kapitola obědem to začíná ale nikdy nekončí

Po úprku ze třídy nás čekal oběd sedly jsme si Já  Verča, Sandra a Jula ke stolu pro šest všimla jsem si že creepypasty ještě stojí frontu na oběd. Byla jsem jediná co si chodila přidat. Holky byly po jídle a šly na pokoje si vybalit a já ještě jedla. "Mužem si přisednout?" Zeptal se někdo a po zhlédnutí vzhůru jsem zjistila že to je Hoody, Toby a Masky. "Jo." Pípla jsem potichu. "Vše v pohodě?" Zeptal se Hoody. "Jo proč by nemělo být?" Odpověděla jsem a pohlédla na něj. "No zníž celkem zklíčeně." Řekl s vážným hlasem. "Jenom mi je líto že jsem vám zkazila první den školy." Řekla jsem a pohlédla jsem k jídlu. "To je vtip takovej vtipnej den jsme nezažili léta. Jeff se nesmál hodně dlouho a to to u něj jinak než z úsměvem nejde. A navíc na nás ještě nikdy neposlali dark linka." Řekl Masky trochu víc pobaveně. "Mužem si taki sem sednout?" Zeptal se Jeff s Benem. "Jo pojďte." Řekl Hoody. "Ty budeš ta co nás všechny pobavila. Já jsem Jeff the killer a tohle je Ben Drewned." Řekl Jeff . "Já  vím, jmenuji se Pavla." Řekla jsem a Jeff pšikl. "Jejda jsi v pohodě to je hrozný že máš rymu." Vyhrkla jsem a Já, Toby, Hoody a Masky jsme se na něj zděšeně podívali. "Jste vy vpoho Jeff má jen rymu, jsem jediny kdo je s rýmou v pohodě?" Řekl Ben s nechapavím pohledem. "No jo jsi protože dvakrát umřít nemůžeš a víš jak je má rýmu po spátku?" Řekl jsem mu. "Nevím." Řekla a všichni se na mě podívali. "Umírám."Řekla jsem a všichni až na Bena se začali smát na celou jídelnu.
(Vím vtip není pravopisně správný ale to je jedno.)  Ben si to napsal na ubrousek a až pak pochopil. Dojedla jsem a šla do pokoje. "Kde si tak dlouho byla?" Zeptala se Sandra. "Obědvala jsem." Řekla jsem jí protivně. "Nemluv na mě takhle já se jen zeptala." Odpověděla mi stejným hlasem jako já jí. "Tak promiň já jen mám rada svůj klid. Potřebuješ něco?" Řekla jsem s pokusem být milá. "To je v pohodě. A nevíš náhodou něco o tom Jeffovi the killerovi?" Odpustila mi a zeptala se. "Jo, hadám že o něm chceš něco vědět když je to tvůj partner." Řekla jsem s pohledem já vím vše. "Ano tak řekneš mi to?" Nesnáším otázku kombinovanou z odpovědí. "Tak kde jen začít...."