Pride /vmin/✔️

~ 40 ~

„Tak co, Tae? Jak se rozhodneš?" Minho pozvedl jedno obočí. Stále byl pohodlně rozvalený na své židli a sledoval svého ex-milence vyzývavým pohledem.

„Nemůžeš mě tu držet," protestoval Taehyung.

„Ale uvnitř váháš, že jo? Nechceš mi říct svůj příběh? Jak jste se s Jiminem vůbec poznali? Co udělal, že jsi mu dal svoje srdce, které předtím patřilo mně?" zamračil se starší muž.

„Nepatřilo ti, Minho. Nemiloval jsem tě tak, jako jeho. Prostě se s tím smiř," mávl Tae naštvaně rukou a odsunul od sebe misku s jídlem. Teď už ho chuť definitivně přešla. Jistě že váhal. Jimin mu dal jasně najevo, že už ho ve svém životě nechce a Minho byl nyní tady. Nevadilo mu, že se rozešli, že se k němu Tae zachoval předtím hnusně. Chtěl ho zpátky. Nikdy úplně nezapomene na chvíle, které spolu prožili a právě to ho iritovalo.

„Pak pro něj uděláš cokoliv, ne? Tak se to říká. Zemřel bych pro tebe, zabíjel bych pro tebe. Vyspat se se mnou není trestné, na rozdíl o té druhé možnosti," provokoval Minho.

„Obávám se, že bych tě chtěl zabít při tom," odsekl Taehyung nevrle.

„Vždy jsem měl rád tvou upřímnost," povzdychl si druhý muž a napil se soju. „Poslal jsi Jina domů, takže jsi s tím podvědomě počítal. Že se to nakonec stejně stane. Proč to prostě neuděláme? Jako tehdy? Už se známe, už jsme to dělali, jen si to připomeneme a oba víme, že to bude zatraceně dobré," rýpal do něj Minho dál. Tae se narovnal jako pravítko, protože i takové řeči stačily, aby si to dokázal představit, zvlášť když měl z čeho vycházet. Postavil se a založil si ruce na prsou.

„Tak jo! Jdeme na to. Teď hned," sykl. „Ale řekneš mi, kde Jimin je těsně předtím, jasný?!" určil si podmínku.

„Jsem tady," ozvalo se za ním a Tae se leknutím málem poskládal na zem. Oba muži se podívali za hlasem, přičemž ten starší úplně zbělal vzteky a ten mladší zrudl studem. Jestli ho Jimin slyšel, že souhlasí se sexem s jiným mužem, pak je všechno v háji. Vedle Jimina stál i Jin, který provinile krčil rameny. Ano, slíbil, že pojede domů, ale když mu Jimin odpověděl, že tedy půjde Taeho vysvobodit ze spárů bývalého zhrzeného milence, vrátil se, i když byl už v polovině cesty.

Dusno kolem nich by se dalo krájet. Jimin se jako první pohnul. Přistoupil k Taemu a Minhovi blíž, v obličeji tak neutrální výraz, jaký v danou chvíli dokázal sehrát. Nejprve si oba muže shlédl, pak toho mladšího chytil za zápětí a trhl s ním. Ke staršímu se otočil se slovy: „Beru si na jeden den volno."

Než se jeho šéf stačil vzpamatovat, Tae, Jimin i Jin byli pryč.

Před restaurací všichni tři mlčky nastoupili do auta a Taehyung se na tmavovláska otočil dozadu.

„Já..." začal, ale Jimin ho utnul zvednutou rukou.

„Odvezeš mě domů, do Busanu!" oznámil mu kategoricky. Jin střílel očima z jednoho na druhého a upřímně i on byl z Jiminova příkazu poněkud zmatený.

„Ale..." nadechl se opět Taehyung, jenže mladík zavrtěl hlavou.

„Prostě jeď!" nařídil a odvrátil tvář, že už se s ním bavit nebude.

Cesta do Busanu trvala několik hodin a všem zúčastněným se zdála ještě delší, protože během ní nikdo neřekl ani slovo. Dokonce ani Jin se nesnažil zapříst rozhovor. Jediný zvuk v autě, bylo puštěné rádio, které drželo Taeho v bdělosti. Upřímně, několik probděných nocí se na jeho únavě sakra podepsalo a v jednu chvíli musel dokonce zastavit, jelikož se mu začaly klížit oči. Jin ho tedy vystřídal, ale po zbytek cesty opět všichni mlčeli. Před domem Parkových Jimin vystoupil z auta a vytáhl za sebou i svůj kufr, kterého si Tae předtím nevšiml.