Na pračce

44 6 8
                                    

Snažil jsem se co nejvíce pomáhat při přípravě večeře. S Mei už jsme se o odpoledni nijak nebavili, jen mě zahrnovala fakty o mém znamení a takových věcech. Jrův bratr mě v klidu dál vraždil pohledem a jeho sestra Seon se na mě pořád věšela.

U večeře se vedly takové ty normální ani ničím nezáživné konverzace, teda až na jednu výjimku.

"Taeyongovi nevadí, že teď budeš spát s jiným?" prohodil jen tak mimochodem u dezertu Jrův bratr.

"Jae!" okřikla ho Mei.

"Můžu s ním taky spát?" ozvala se malá Seon, která byla až děsivě podobná Hyunovi. Byla úplně stejně roztomilá.

"Ne, zlatíčko, s ním můžu spinkat jen já, dobře?" usmál se Jr sladce jako karamel na svoji sestřičku a pak se s ledovým výrazem otočil na svého bratra.

"A s Taem už dávno nejsem."

"No ještě že tak, jinak by to ta pračka nepřežila, jak jste si to na ní rozdávali." Kousek domácího tiramisu mi zaskočil, když to Jae dořekl.

"Jae, přestaň!" znovu se ozvala Mei a rázností odložila lžičku, kterou si míchala kávu. Jr mě poplácal po zádech a natahoval se pro vodu, abych se neudusil kouskem jídla.

"Co si rozdávali? Bonbóny?" rozzářila se Seon.

"No samozřejmě, takové ulepené a pak to bylo všude." Poslední slovo bylo věnováno přímo mně.

"Varuju tě," zavrčel Jr a položil si ruce na stůl, jako by měl po svém bratrovi každou chvíli vystartovat.

"Tak a dost. Jae, do kuchyně umývat nádobí. Seon, utírat a Jr, uklízet. Žádné protesty, padejte," vložila se do začínající hádky Mei a hlavou naznačovala, aby vypadli.

"Taky s něčím pomůžu," řekl jsem potichu a chtěl se zvednout. Meina natažená ruka mě zastavila. Židlí se trošku posunula ke mně a podepřela si hlavu rukou se spoustou barevných náramků.

"Omlouvám se za mého syna, je trošku nevyrovnaný. A myslím, že jsem tě trochu disharmonizovala s tím, co na sobě miluješ. Ještě, že tam byl Jonghyun. Mám na tebe otázku... Myslíš to s mým synem vážně?" Kdybych měl v puse nějaké jídlo, tak se začnu znovu dusit. Nervózně jsem si skousl ret. Mám takový dojem, že netuší, že mám přítelkyni. I přesto byla moje odpověď vcelku jasná. Přikývl jsem.

"To je dobře. Víš, můj syn je romantická a křehká duše, i když se tak netváří. Prošel si nelehkými obdobími a svému bratrovi ještě stále neodpustil, že je pro něj rodina na posledním místě. Pak tu byl ten Jackson a Taeyong... Jong tě má opravdu moc rád a nerada bych ho tu pak našla jíst náš kyblík depresivní zmrzliny." Mei najednou změnila výraz. Jakoby přede mnou nebyla ta "bláznivá" Mei se svými vtípky, ale ochranitelská matka, která už vychovala tři děti. Až teď jsem víc zaregistroval její tmavé kruhy pod očima.

"Nebojte se, zmrzlinu bude jíst, ale se mnou," usmál jsem se ve snaze zvednout trošku atmosféru, protože jsem uviděl Jrho nakukovat do jídelny. Naznačil mi, ať jdu za ním k němu do pokoje.

"Promiň za Jaeho. Jen závidí, že já jsem zamilovaný a on se svojí přítelkyní hádá." Jr zavřel s bouchnutím zavřel dveře a posadil se do modře povlečených peřin naproti mně.

"Vy jste to dělali na pračce?" vyhrkl jsem a zase si nervózně žužlal ret. Jr vyprskl smíchy a nevěřícně kroutil hlavou.

"Ne, tam jsme to fakt nedělali. Ti říkám, že žárlí na to, že já aspoň s někým spal. Chtěl bys mít sex na pračce?" povytáhl obočí a opřel se o lokty tak, že měl obličej kousek od mého.

"Em... Asi by mi to až tak nevadilo." Do tváří se mi začala hrnout krev jenom při té představě.

"Chceš ukázat, kde máme pračku?" Ještě víc se ke mně natáhl a potichu mi to šeptal do ucha, které pak lehce políbil. Přitáhl jsem si ho k sobě a spojil naše rty. Jr začal polibek prohlubovat, tiskl mě k sobě tak, že mezi námi nezbyl snad ani centimetr a jemně mi tahal za vlasy. Povalil mě pod sebe a přisál se mi na krk, kde mě lehce kousl, ale žádný otisk nezůstal. Pomalu se mi prolíbával až na klíční kost a přitom mi rukou vjel pod triko.

Zvedl jsem se do sedu, a tím mu pomohl se sundaváním mého trička. Jr ho odhodil do rohu pokoje a za malou chvilku vedle něj přistálo i to jeho. Prsty jsem mu přejížděl po vypracovaných svalech na zádech a na břiše a líbal jsem ho na hrudi.

Začal mi rozepínat džíny a pokusil se mi je sundat. Nadzvedl jsem pánev a trochu si je stáhl sám, abych to Jrmu aspoň trochu usnadnil. Jr si také rozepnul kalhoty a skopnul je z postele, aby nepřekážely. Uvěznil mě pod sebou svojí váhou a znovu mě začal líbat. Zasténal jsem mu do polibku, když mi zajel pod trenýrky a se otřel o ten malý problém, který už o sobě dával dost vědět. Trochu se ode mě odtáhl, zákeřně se usmál a zopakoval ten pohyb rukou, který mě donutil zasténat znovu. Zarýval jsem nehty do matrace a snažil se ztišit.

"Rene... Jsi si jistý, že to chceš?" zašeptal mi do polibku. Jestli to ještě šlo, tak jsem ještě víc zčervenal, skousl si ret a přikývl. Podíval jsem se mu do černých očích a byl jsem si tím jistý. Všechny obavy a myšlenky se vytratily a zůstal jenom on. Otočil mě na břicho a plácl mě přes zadek. Věnoval mi pár polibků na páteř a lopatky a cítil jsem, jak se na mě zezadu tiskne. Oběma nám stáhl spodní prádlo a já se tak strašně moc styděl.

"Kdyby to bolelo, řekni a hned přestanu, dobře?"

"Dobře," vzdychl jsem a přetočil hlavu, abych viděl na něj viděl.

"Počkej chvilku, s tímhle by to nemuselo tolik bolet," prohlásil najednou Jr a natáhl se ke skříňce, která byla umístěná kousek od postele. Nedosáhl na ní, tak se naklonil ještě víc. Najednou ztratil balanc a po hlavě spadnul z postele.

"Jr! " Přesunul jsem se k okraji postele, abych zjistil, jak na tom je.

"Do prdele," zaskuhral Jr zkroucený na zemi v divné poloze a vypadal, že asi brzy umře.

"Jsi v pořádku?" Přes klín jsem si přetáhl peřinu a naklonil jsem se, abych viděl, jak Jr bolestně zavírá oči.

"Kurva, asi jsem si zase bloknul záda. Sakra. " S bolestným syknutím se posadil, přitom si držel ruku na rameni.

"Kdybychom šli na tu pračku, tak by se to nestalo." Jr se to snažil pronést s lehkostí, ale znělo to spíš jako by mu někdo drtil páteř.

"Tak příště," usmál jsem se, když jsem se natahoval pro svoje spodní prádlo. Oblékl jsem se a pomohl mu se taky převléct do věcí na spaní. Bylo vidět, jak ho bolí snad každý pohyb. Bylo mi to strašně líto, že se tohle stalo.

Jenom jsme si pak lehli do posteli a zhasnuli světlo. Popřáli jsme si dobrou noc a já jsem se mu schoulil do náruče, která představovala jakousi jistotu a bezpečí. Ten pocit se mi moc líbil. 

Let me down slowlyWhere stories live. Discover now