Po škole ✔

28.

Ráno mě z příjemného spánku vyruší sluneční paprsky, jenž mě ozařují.
Dám před sebe ruku, abych se trochu zastínila. Pomalinku otevřu oči. Chvilinku trvá, než začnu rozpoznávat tvary. Sluneční svit příliš mnoho září. Poté upřu zrak na spícího Camerona.

Ruce má okolo mě omotané. Drží se mě jako klíště a na tváři má spokojený výraz. Započnu se kochat jeho vypracovaným tělem. Vypadá naprosto dokonale. Tvrdé svaly, lehounce chlupaté ruce na kterých má vystouplé žíly. Najednou si však všimnu, že na vnitřní straně předloktí má něco vytetovaného. Netušila jsem, že má kérku. Asi protože pořád nosí dlouhé rukávy.

Pořádně se zaměřím na vyobrazený tvar, když v tom mě vyruší slovy. ,,Na copak zíráš?"

Hubeným ukazováčkem ukážu na obrázek a zeptám se. ,,Co to značí?"

Zvedne ruku, abych na ni pořádně viděla a chraplavým hlasem řekne: ,,Je to strom. Tady dole u kořene je zdravý, rozkvetlý a čím víc se koukáš nahoru tím číší pochmurnější atmosférou. Pomalinku ale jistě hnije a chřadne. Tak to bylo i s mým dětstvím. Zprvu to byla nádhera a čím jsem starší, tím víc chápu, že naše rodina není dokonalá. Představuje to můj život, to jak se postupně propadám do pekla."

Něžně ho za danou ruku chytnu, políbím ji a položím si ji na hruď. ,,Díky, že jsi mi to řekl," pohlédnu mu chápavě do očí.

,,Tys mi taky řekla své tajemství," přitáhne si mě k sobě ještě blíž a pokračuje, ,,a co si vlastně přeješ k snídani?"

Na chvilinku se zamyslím a pak zasněně odpovím. ,,Lívance."

,,Budeš je mít, ale nejdřív ještě musíme něco udělat." Nežli stačím cokoliv říct, převalí se na mě.

***

Sedím s ním u jídelního stolu a užívám si chuť nutelly s jemným těstem. Spokojeně se oblizuji, když v tom někdo zazvoní.

,,Jdu tam," oznámí mi a zmizí za rohem. 

Uslyším z chodby tlumené mužské hlasy. Během chvilky se ke mně začnou blížit kroky, když do kuchyně vejde neznámí muž.

Vypadá skoro stejně jako Cameron, ale je mnohem starší. Stejnobarevné oči i vlasy. Nejspíš to bude jeho otec. Aspoň vím, po kom zdědil svůj zevnějšek. 

Nevypadá ale překvapeně, že u sebe doma vidí cizí holku. Vodí si sem jeho syn holky často?

Postavím se a chystám se mu představit, když v tom se za ním objeví Cam, který řekne: ,,Tati tohle je Rose, která se zrovna chystala k odchodu," neohrabaně mě chytne za ruku a dotáhne k hlavním dveřím. Cestou popadne mou kabelku, již mi následně ve spěchu podá.

,,Čau," řekne bez jakýkoliv emocí, než za mnou zabouchne dveře.