Nový bráška

4.

V obchodním centru našel nejprve obuv, kde si koupil hnědý kožený boty. Pak došel do nějak slušně vypadajícího obchodu s oblečením, kde by nemuselo být draho a koupil si džíny, bílé tričko a černou mikinu.

Po příchodu domů si vše vybalil a skládal do skříňky. Bakugou se opřel o futro a s úšklebkem ho pozoroval. Kirishima se jen na něj otočil a dál se věnoval oblečení. ,,Svačinu máš v ledničce." Tohle když Bakugou řekl, tak se kirishima zarazil. Překvapilo ho to . Nečekal to. Podíval se na Bakuga a chtěl něco říct, ale Bakugou ho nenechal. ,,Nemysli si, že jsem ti to připravil jen tak. Máma volala, ať ti to dám. Normálně bych se na to vysral, ale neznám tě. Mohl by si žalovat a pěkně bych to od našich schytal." Řekl s úšklebkem a pustil si na počítači film. ,,Díky" řekl zmatený kirishima, ale naděje, že to nebude s Bakugem tak zlý se rozplynula jako pára nad hrncem. Myslel si, ze mu to připravil on sám od sebe a ne kvůli rodičům.

Došel si na záchod a seběhl schody do kuchyně. Otevřel ledničku a vzal si talíř s míchanými vajíčky.

,,Ble!" Vyplivl sousto svojí svačiny a uslyšel smějícího se Bakuga, který pravděpodobně stál na schodišti schovaný za zdí. Taky mu to mohlo dojít, že mu to Bakugou jen tak nepřipraví a smetl míchaná vajíčka s tunou soli do koše. Nalil si džus a pustil si televizi.

Všechny programy projel snad pětkrát, ale nic nedávali a videa, který tu měli ho nezajímali. Nakonec tam nechal nějakou soutěž, u který stejně usnul.

,,Co tu děláš?" Probudila ho mamka a pohladila po hlavě. ,,A kde je Bakugou?"
,, Nevím. Kolik je? Asi jsem usnul.." promnul si oči, posadil se a kouknul na hodiny. Ty ukazovali osm večer.

Po hodině se uřícněný Bakugou objevil ve dveřích a chtěl se bez pozdravení rozeběhnout po schodech nahoru. ,,Katsuki, pojď sem." Zavolala na něj mamka, vstala z gauče a šla k němu. ,,Co je? No.. čau, už jsem doma. Stačí?" Odsekl Bakugou a chtěl odejít. ,, Nestačí. Kde jsi byl? Jsi celý uřícněný a hoříš." Sáhla mu mamka na čelo a šla pro teploměr. ,,Nebudu se měřit. Jen jsem si šel zaběhat nic víc." Protočil oči v sloup.

Po půl hodině dohadování, si nakonec teplotu změřil. Měl 38 stupňů.
,,A Mazej do postele! To musíš běhat ještě když je venku chladno?" Na tuhle otázku Bakugou jen zavrčel, slupnul prášek a šel si lehnout. Cítil na sobě, že je mu blbě, ale nahlas to nepřiznal.