Nový bráška

6.

Dneska už to Kiri vzdal. Do školy nešel. Vždyť by stejně přišel pozdě. Navíc rodiče v poledne odjíždějí na letiště. A třeba to nebude tak zlí tu být s Bakugem sám. Uklidňoval se, ale moc tomu nevěřil.

Bakugou netrpělivě přešlapoval po pokoji a sledoval hodinky. ,,Už měli dávno vypadnout!" Vztekal se

~Kirishima pov~

Stál jsem před zrcadlem v koupelně a pozoroval se. Čas od času jsem pustil vodu, aby to vypadalo, že tu něco dělám a nečumím jen do zrcadla. Byl jsem nervózní. Nejsem tu ani týden, a hned mě tu nechávají s ním samotného. Moje ranní uklidňování bylo ta tam. Co když mě hned co odjedou seřve a bude na mě řvát po celou dobu? Nechá mě spát v pokoji, nebo mě z něho vykopne? A co..co když mě úplně vyžene?

,,Hej! Uhni!" Ozvalo se za mnou a já sebou trhnul. ,,Nemáš koupelnu jen pro sebe!" Zařval, a odstrčil mě od umyvadla. Zachytil jsem se za zítku abych nespadnul a radši odešel.

Chtěl jsem se kouknout dolů za rodiči, ale když jsem slyšel, jak lítají, tak jsem radši zalezl do pokoje a otevřel knížku.

~Konec kirishima pov~

Bakugou měl co dělat, aby se nerozesmál. ,,Tak stačí jen malinko zvýšit hlas a ten ten....se hned stáhne dozadu." Řekl si potichu Bakugou a odešel z koupelny rovnou ke Kirimu. Stoupl si mezi dveře a pozoroval,jak se jeho nový bráška dívá z okna.