Nový bráška

5.

Druhy den mu po prášku bylo líp, ale teplota mu klesla jen na 37.
,,Doprdele! Musíš mi ty prášky dávat před tu skleničku?! Teď si je najdi!" Zařval na Kirishimu, který mu nesl paralen.
,,Aaa pánovi už je asi dobře, když řve." řekl Bakugovi Kirishima hned po tom co se vzpamatoval z leknutí. Bakugou jen zaťal pěsti, a hledal prášek pod postelí.

,,Kiri, Baku!" Zavolali zvesela oba rodiče a bylo slyšet, jak běží po schodech nahoru. ,,Jedeme s tatínkem na služební cestu. Do Švýcarska." Zajásala, a zamávala jim papírem před očima.

Bakugovi nepatrně spadla čelist, ale nedal to na sobě nijak znát. ,,Tak to je super, mějte se tam, doufám, že si vezmete Kirishimu sebou. A cestou ho ztratíte." Řekl naštvaně Bakugou, ale poslední větu řekl tak, aby to nikdo neslyšel.

,,Katsu, to tu zvládnete, aspoň na sebe budete mít čas, poznáte se líp a tak. Vždyť nejedeme na rok." Usmál se na ně táta a objal Mitsuki kolem ramen.

,,Tak to je super. To si užijete. Čtrnáct dní! To bude ještě málo aby jste všechno stihli projít. Kdy jedete?" Zeptal se Kiri, kterého tato zpráva na jednu stranu potěšila, ale na druhou měl strach co se bude dít, až za nimi zaklapnou dveře.