I am here for you (Larry Mpreg)

6. Díl

5. Měsíc 2/2

Zadíval jsem se mu do očí, ve kterých jsem neviděl nic jiného jak čistou zvědavost.

"Budeš mít syna," hrábnul jsem mu do vlasů. Na jeho tváři se roztáhl úsměv od ucha k uchu. Políbil jsem ho na čelo a odešel zpátky ke skříni pro kombinézu. 

"Vyzvednu tě u dráhy, co ty na co?" Navrhl Harry.

"Jo to by bylo fajn, ale chci jet autem, takže bychom pak stejně jeli dvěmi auty."

"Tak tě tam odvezu. Pak si zajedu pro nějaké věci do práce a přijedu pro tebe." Zvedal se z postele, aby se mohl převléct. natáhl na sebe jeho typické černé rifle a bílé tričko, nic jiného nenosí, jenom černou, nebo bílou. Tričko bylo bez rukávů, takže jeho potetované ruce šly dokonale vidět. 

Zadíval jsem se na něj. Náš prcek rozhodně nebude potřebovat papír, když si bude chtít vybarvovat, bohatě mu postačí jeho otec.

"Co je?" Zeptal se nejistě Hazz, když si všimnul, že si ho prohlížím.

"Nic. Jen mě napadlo, že ušetříme za omalovánky." Uchechtl jsem se. Harry jen nechápavě pozvedl obočí. "Náš syn rozhodně nebude potřebovat papír na vybarvování, myslím, že mu postačí ruce jeho táty." Zasmál jsem se. Hazz na mě hodil vražedný pohled.

"Vždycky se ti můj drsný vzhled líbil." Poznamenal a já nad ním překroutil očima. "A vůbec, můj syn nebude žádná bábovka a nebude si kreslit jako nějaká holka. Udělám z něj frajera hned jak se narodí." Na jeho tváři se objevil přidrzlý úsměv.

"Harolde! Nebudeš z něj dělat namyšleného frajírka!" Napomenul jsem ho.

"Pojď prosím tě." Popadl mě za ruku a táhnul k autu. Je směšné, že ještě před pár týdny si Harry nedokázal představit děcko ve spojení s ním a teď už si plánuje, jak z něj bude dělat drsného Stylese. Pobaveně jsem nad tím zakroutil hlavou.

"Jsme tu." Oznámil Harry a vystoupil z auta. Já jsem vylezl také. Obešel auto a natlačil mě zády na dveře, aby se na mě mohl pořádně natisknout.

"Jeď opatrně prosím," požádal mě tiše. "A dávej mi pozor na malého Tomlinsona." Kývl směrem dolů na mé břicho.

"Tomlinsona? On nebude Tomlinson." Přivřel jsem na něj oči. Hazz si mě jenom přeměřoval pohledem.

"O tom si ještě promluvíme, už musíš jít." Krátce mě políbil a uvolnil mi cestu. Počkal jsem až odjede a zamířil ke svým lidem. Pozdravil jsem jednoho po druhém a začal se soukat do kombinézy. Zip v oblasti břicha, šel opravdu dost těžko zapnout, otočil jsem se raději ke všem zády, aby neviděli jak s ním bojuji. No a dostat se pohodlně do formule, tak to bylo taky něco. Nepřibral jsem moc, mé břicho se začalo sotva zvětšovat, ale stačilo to na to, abych se do ní dostával s obtížemy. 

Jízdu jsem se snažil moc neprožíval, opravdu jsem chtěl být opatrný a neudělat nějakou hloupost. Ale hlas mého trenéra ve sluchátku a irský idiot na dráze mi to dost stěžoval. Prostě jsem se neudržel a pořádně na to šlápnul. Do cíle jsem nedorazil s takovým předstihej jako vždycky, ale stačilo to na to, abych vyhrál. Hned co jsem vylezl z toho malého prostoru, už mě natřásaly Mikovy ruce. Vždycky když vyhraju, tak je jako smyslů zbavený.

Tohle byl menší závod, takže předávání cen netrvalo tak dlouho. Převlékl jsem se zpátky do svého oblečení a vyšel před dráhu. Harry už tam stál u zaparkovaného auta hned vedle budovy, opřený o kapotu, v ruce cigaretu a na tváři drzý škleb, typický můj Harold. Rozešel jsem se k němu a sotva mě měl na dostah ruky už si mě přitáhl za pas k sobě a hrubě mě líbal.