Spása Evropy (Original story)

8

Už se pomalu ale jistě, blížil konec dvouměsíčního seznamování a brzy měl začít společní tréning všech oddílů. Ale mistr Slovanského oddílu zarezervoval týdenní pobyt na horách, aby si jeho oddíl odpočinul a trochu více se odreagoval, taky to měli i z části za odměnu, když porazili svého prvního démona. 

Všichni se sbalili a pak si pro ně přijela luxusní limuzína, ta samá která přijela pro Simiu a Davia. Když dorazili do obřího přepychového tak dostali klíče od svých pokojů kde si hned vybalili, potom se všichni sešli venku a řekli si že si vyrazí na lyže. Torii, Yuri, Belo a Davia byli hrozně natěšení protože milovali zimní sporty a všem taky opravdu šly.

Ale zbytku bylo dost mizerně, klepali se zimou, netušili jak se nazouvaj lyže a hlavně... Ani netušili jak se vlastně lyžuje, tak Torii řekl že všichni vyjedou lanovkou a naučej je to. Když vyjeli až na horu tak si Torii, Yuri, Belo a Davia stoupli před ostatní a snažili se jim ukázat a předvést jak se lyžuje " Tak, kdo chce jít jako první? " Zeptal se Torii po deseti minutách vysvětlování, všichni se raději začali koukat na jiné směry ale pak si Torii přitáhl k sobě Simiu a řekl " Tak co ty Siminko? Chceš si to zkusit jako první? " Řekl Torii s šibalským úsměvem "Emmm... Heheh... Nehceš jít první ty? Nebo kdokoli jiní? Heheh... " Řekla Simia hrozně nervózně, ona přímo nesnáší zimu a na lyžích stála úplně poprvé v životě.. A vůbec se jí to nelíbilo " Hmm... Ne jen jeď " Řekl Torii a šťouchnul ji do zad, Simia se hned rozjela a vykřikla " TORII! JÁ TĚ KUR*A ZABIJU! ".

V tu chvíli k němu přiskočil Davia a dal mu pohlavek " Čo to sakra robíš?! To nie je Ester Ledecká pre boha " Řekl Davia naštvaně " Čech jako Čech ne? " Řekl Torii a trochu se zasmál " Debile " Řekl Davia a rozjel se za Simiou, Torii nad tím jen mávl rukou a pak se otočil zpět na ostatní " Tak. Kdo chce jít dál? " Řekl s úsměvem " A kluci se na něj koukali a začali se třást strachy aby je taky nestrčil dolů.

Mezi tím Simia sjížděla kopec a neuměla jednu nejdůležitější věc, kterou ani Torii nebo ostatní nezmínili... A to... Jak se brzdí, Simia jela hrozně rychle a před ní se objevilo několik smrků " VŠICHNI Z CESTY! " Vykřikla a mávla rukama od sebe a tím ty stromky posunula aby mohla projet a jim se nic nestalo, když v pořádku projela tak se na ně otočila a oddechla si když viděla že je vše v pohodě. Ale pak se podívala před sebe a tam na ní koukala stěna jednoho srubu a tomu se už nevyhla. Ozvala se hrozná rána a Simia pak lehce omráčená, spadla do sněhu, a aby toho nebylo málo, tak ze střechy onoho srubu na ní spadl ještě sníh " ZAS*ANÁ! PO*EBANÁ! VY*ÍČENÁ! ZK*RVENÁ ZIMA! JÁ CHCI DOMŮ! " Zařvala vzteky a zrovna za ní dojel Davia " Hej Simia nie je ti nič? " Zeptal se Davia dost ustaraně, Simia se vyhrabala ze sněhu sundala si lyže a řekla " Zbytek týdne jsem jen a pouze v hotelu! " A pak odešla.

Simia si došla na svůj pokoj, kde se převlékla a pak se rozhodla zajít si do baru " Pitomí nápady pitomího mistra, pitomej Rusáček, pitomí hory, pitomá zima. Proč jsme nejeli do Tater?... Tam bych se jako správnej Čech ztratila a měla všechno už ukradení. " Mumlala si pro sebe Simia. Ale pak ucítila jako kdyby jí něco píchlo v hrudi, bylo to jako malinký špendlík ale, pak to přestalo takže tomu nevěnovala moc velkou pozornost, ale taky kvůli tomu si nevšimla že proti ní někdo jde " Au! " Řekla když dopadla na zem " Omlouvám se... Není ti nic? " " Ne není, nedávala jsem pozor " Odpověděla Simia klukovi do kterého narazila " Pojď pomůžu ti " Řekl a podal ji ruku " Díky " Řekla a pak se na něj pořádně podívala, měl zářivé modré oči tmavší hnědé vlasy a šedí svetr se třemi proužky purpuroví, bílí a šedí. Strašně mile se usmíval a Simia se na něj nemohla přestat dívat, když jí pomohl se zvednout tak Simia poděkovala a vydala se směrem k baru.