Přátelství, které skončilo láskou

3. Jak nikdo nežádal o ruku

Karma.

Rachel si byla jistá, že se jí vesmír mstil za to, že si začala něco s Joeym. Poslední týdny spolu žili v jejich krásné bublině, která teď praskla, když se její dcera rozhodla, že je konečně načase, aby se podívala na svět. S Joeym dělali to, na čem se domluvili. Zatím jen prozkoumávali jejich nové city. Sledovali televizi v objetí toho druhého, což se zase tolik neměnilo od jejich předchozího přátelského vztahu, ale ten rozdíl tam zkrátka byl. Mohla jej držet za ruku. A jí se tolik líbilo držet Joeyho za ruku. Nakonec proběhly i nějaké výměny letmých polibků. Bylo to jako sen.

Takže ano, určitě to byla karma. Začalo to s tím divným párem, který si chtěl porovnávat hrdla, pokračovalo to se zvrhlíky a skončilo to - chvíle překvapení - s Janice. Ach. Můj. Bože. Nemyslela si, že by si tohle zasloužila.

Chvíli měla pocit, že ji její nenarozená dcera nenávidí za to, že její city k Rossovi jsou už jen platonické, protože ji týrala celých 21 hodin. Ale rozhodla se spíše naklonit k Rossově verzi, že se u ní měla devět měsíců hezky a nechce se jí ven.

Ross byl po celou dobu s ní, což bylo fajn. Bylo to její přítel a otec jejího dítěte. Jenže jedna její část si moc přála, aby tu celou dobu s ní mohl být i Joey. Klidně by jej jen držela za ruku. Byl tu moment, kdy konečně držela svou malou holčičku v náruči a ji Ross políbil. Nic v tom nehledala, nejspíš se nechal unést momentem. Vždyť se jim narodila dcera! Co ji potěšilo bylo to, že při tom nic necítila. Konečně to bylo uzavřené a oni mohli zůstat přáteli. Přáteli, kteří spolu mají dítě. A když už k němu nic necítila, věděla, že její city k Joeymu byli opravdové.

„Ach, bože. Ta je úžasná! Jsem tak ráda, že jste se opili a dělali to," řekla Monika se slzami v očích, když si poprvé pochovala svou neteř. Rachel jenom doufala, že v budoucnu na její dceru nepřenese její uklízecí mánii.

„Vypadá tak opravdově," rozplýval se Joey, když mu ji Monika předala. A Rachel z nich nemohla spustit oči. Byl to tak nádherný pohled! Joey s její dcerou v náruči. Připadalo jí to správné.

„Tak dost, teď já!" dožadovala se miminka Phoebe, když si ji Joey choval už příliš dlouho.

„Tak už víte, jak se bude jmenovat?" zeptal se Chandler, když nejnovější přírůstek do party skončil zase u Rachel.

„Už jsme to zúžili na dvě jména," odpověděl Ross.

„Jo, a zrovna se mi líbí obě, tak prostě jedno vyber a bude to."

„Takže vážení, tohle je Isabella," rozhodl Ross a Rachel začala popotahovat. „Co je?"

„Takhle jí říkat nemůžu. Nezlob se, ale Isabella k ní nepasuje," řekla s brekem.

„Který bylo to další, Rossi?" zeptal se okamžitě Joey, který opravdu hodně nerad viděl Rachel plakat.

„Delilah."

„No, skvělý. To zas připomíná biblickou děvku," povzdechla si Rachel. „Co budeme dělat?"

„To nic. Něco vymyslíme," ujistila ji Monika.

„To se ti lehko řekne, když už víš, jak se budou jmenovat tvoje děti," odfrkl si vedle ní Ross.

„Opravdu?" zeptal se lehce překvapeně Chandler.

„Jo, já jim jména vybrala ve čtrnácti."

„Ale to ne. To se budou jmenovat po nějakým zákusku, nebo dortu, že?" obával se Chandler.