Král moře a soli

4. Severní princezna | kapitola padesátá

„Arcanusi a Kalazieli.

Povolej rodinu Thosei do síně králů. Hned."

***

Aura čpěla po krvi, kameni a soli z žraločí kůže. Nebezpečí, zlost a hrozivý klid; děsivá souhra kroků tichým palácem, který láskyplně hladil raněného Noea po zádech, svaly se pnuly, kdykoliv mladý král pomyslel na bolehlav, v jehož scénerii se Noe topil, piraně ho zabíjeli a on málem přišel o svůj poklad.

Zastavil se před bohatě vyzdobenými dveřmi a oči byly opět žraločí. Noe za ním mu stiskl ruku a čelem se opřel o jeho záda. Slova nebyla potřeba k podpoře, nemusely být ani odeslány myšlenky. Oba to věděli a ticho jim zaručovalo pocit, ve kterém žijí jen oni dva. 

Stisk Caesis opětoval silně; se slibem, že za to viník zaplatí svou mocí a už nikdy nedovolí něco podobného.

Magie zabzučela a dveře se otevřely, načež se Caesis stal chodícím smrtonosným lovcem s hlavou vzhůru, očima tak brilantně vražednýma, až mohl i slepý poznat, jak moc je dominantní a mocný.

Caesisova síla všechny donutila sklopit pohled a nedýchat — tak byla hustá, tak silná a plná mocenského vlivu. Nikdo nemohl dýchat.

Arcanus při pohledu na Caesise nijak nereagoval, ale patrně ztuhl, když spatřil Noea ve vlhkém oděvu služebníků, jehož modrá ztmavla kvůli krvi. Tváře měl plné malých ranek, které se díky králi zahojily, pod očima kruhy, ale přesto stál po levém boku krále. Arcanus se automaticky připojil, neboť vše pochopil jediným pohledem.

Rodina Thosei se k sobě přitiskla a jejich vlastní strážní se rozestoupili do první linie.

„Nebudu mluvit s vámi, vojáci." Hlas hluboce zaduněl jako hrom a taky tak byl registrován; strážní padli k zemi, protože vlnu síly nerozdýchali, byli příliš slabí.

Král Thosei zděšeně hleděl na své muže, kteří padli kvůli pouhým slovům, chtěl se obrnit, ale neměl tu šanci, Caesis vládl situaci od začátku, kdy vstoupil do místnosti. Navíc, proč si hosté dovolují na jeho teritoriu něco říct?

Orphine se mračila a krále Caesise propalovala soustředěným pohledem. Jakmile se otočil mladý král k ní, uhnula pohledem po tří sekundách. Větší zlobu si na ni připraví pak.

„Nezkoušejte to na mě, princezno. Nic nepřečtete," varoval ji, načež princezna vykulila oči a pak se jí po tváři mihlo překvapení zároveň s děsem; nikdo nedokázal říct, jaká emoce byla silnější.

Noe to nechápal, ale tušil, že se to brzy dozví, protože Cae se otočil ke královským manželům.

„Můj slib," zahřměl mladý král s blesky ve žraločích očích, „zůstává platný, ale nikoliv vaše přítomnost zde. Našel jsem princezně Thosei vhodného manžela, který ji s radostí přijme za ženu po svém boku. S touhle věcí otáčíme váš kočár ke Středu Neviditelného oceánu, k plovoucímu městu Batoidee."

Vyplašené oči zajiskřily sekundovým vztekem, než ho Caesis spálil na popel. Rodina polkla a ustoupila.

„Zároveň chci povědět, že princezna Thosei se dopustila hříchu — pokusila se zabít jednoho z mých poddaných, mou Levou ruku, kterou poprosila o obhlídku Korálového paláce. Pokud se nemýlím, tyto záležitosti se trestají ztrátou královské moci, která se na princeznu vztahují." Odmlčel se, aby se lidé v místnosti nadechli. Pořádně zaostřil na manželský pár. „Ale to není věc, která by vám nebyla známá, že ano, falešný králi a královno?"