Poslední dědic ✓

17.

Unášely mne mé vlastní myšlenky. Snažila jsem se, abych, co nejvíce zapomněla na tu věc s čarováním, ale nedařilo se mi to. Faktem zůstávalo, že tahle celkem nová informace ovládala celý můj život a poslední dobou už jsem se ani ve škole nedokázala soustředit na cokoliv jiné. Viviana a její parta dělaly, jako bych neexistovala, William mne občas obdařil dlouhým zkoumavým pohledem, ale nikdy ke mně nepromluvil, ani se ke mně nepřiblížil. Hannah a Kyle byli skoro pořád po mém boku, jako by se o mě báli a měli pocit, že je potřebuju mít na blízku. Jenže opak byl pravdou. Pokaždé, když jsem byla v jejich společnosti, tížilo mne svědomí, že jsem k nim nebyla upřímná a měla před nimi tajemství. Procházela jsem zrovna spojovací chodbou v odlehlé části školy, když zářivky děsivě zablikaly. Otočila jsem se na všechny strany, ale odpovědí mi bylo jen ticho. Zrovna jsem zacházela za roh, když mne dvě ruce v černých rukavicích přišpendlily na zeď. Neznámý útočník byl rychlý, takže jsem ani nepostřehla, že se mu podařilo svázat mi ruce.

„Po-" Chtěla jsem křičet o pomoc, ale v tu chvíli mi do úst strčil nějaký kapesník, takže jsem nemohla nic. Chtěla jsem si ho nebo ji prohlédnout, ale na obličeji měl pozlacenou plastovou masku, která měla na čele divný znak. Na sobě ta osoba měla černé kalhoty a mikinu s kapucí hozenou přes hlavu stejné barvy. Nedalo se rozpoznat, jestli to je žena nebo muž, no podle tělesné konstituce a síly jsem to tipovala na muže. Odněkud náhle vytasil velkou stříbrnou dýku, jejíž rukojeť byla vysázena kameny. V mém obličeji se musela zračit strach, který jsem v tu chvíli měla. Naprosto mne paralyzoval, nebyla jsem schopná uvažovat logicky. A rozhodně jsem v té chvíli nepomyslela na to, že jsem čarodějnice. Hlavou mi běželo jen to, ať si vezme můj batoh a odejde pryč, hlavně ať mi neubližuje. Musel to být zloděj, nebo ne?

Přiložil mi dýku ke krku a pak lámavou angličtinou zachraptěl: „Kde ho máš?"

Jo, určitě to podle hlasu byl muž. Nemohla jsem mu odpovědět, tak jsem se opravdu snažila dát mu najevo, že netuším, o čem mluví.

„Kde je greal sanctaidd?!" Zeptal se znovu netrpělivě. To mi jako vážně nedošlo, že se zacpanou pusou mu neodpovím? Nevědoucně jsem pokrčila rameny. Netušila jsem, o čem to mluví, protože to nebylo anglicky. Očividně mu docházela trpělivost, protože tlak dýky na krku zesílil. Zavřela jsem oči, chtěla jsem zemřít důstojně. A najednou jsem necítila nic. Bylo to, jako by odešel, protože mě už nikdo nesvíral, ale já stejně stále odmítala otevřít oči. Znovu se mne někdo dotkl, ucukla jsem sebou a zkusila alespoň trochu zakřičet. Byla to sice vzhledem ke kapesníku slabota, ale třeba mě někdo uslyší.

„Kenno!" Ozval se známý hlas a něčí ruce semnou třásly. Otevřela jsem oči. V tu chvíli se mi ulevilo. Stála tam Hannah se starostlivým výrazem ve tváři a já se v tu chvíli rozbrečela. Moje tělo najednou začalo reagovat na ten šok a já cítila, jak se celá třesu.

„Ššššš..." Snažila se mě ukonejšit, vyndala mi kapesník z úst a osvobodila mé ruce. Zhroutila jsem se do její otevřené náruče a plakala jako smyslů zbavená. Ona mne jen držela a nechala vyplakat. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale když jsem už byla schopná normálně mluvit, odtáhla jsem se a spatřila Kylea, který postával o kousek dál a ve tváři měl směs starosti a vzteku. Jednu část obličeje měl zarudlou. To on se postaral o toho útočníka? Hannah mne objala kolem ramen a vedla pryč z tohoto místa. Mířili jsme k našemu útočišti, kam jsme se chodili zašívat.

„Myslím, že je potřeba si promluvit." Řekl Kyle rázně během cesty.

„Nevidíš, jak je na tom?" Ohradila se na něj jeho sestra.

„Ale no tak, oba víme, že už nemůžeme čekat. Přijdou další a ty to víš, Hannover." Oslovil ji Hannover. Podívala jsem se na ně zmatená jako už dlouho ne. O co tady kruci šlo? Došli jsme na místo a všichni tři se posadili na chladnou zem. Batohy jsme položili vedle sebe a chvíli jsme mlčeli, abychom se přesvědčili, že nemáme společnost. Tmavá opuštěná chodba sice naháněla strach, ale když jsem byla s nimi, ani mi to tolik nepřišlo. Cítila jsem se s nimi v bezpečí.