My Annoying Brother

58.KAPITOLA

Z pohledu Courtney

,,Jo vy dva k sobě patříte." Řeknu a usměju se.   
,,Stejně tak jako ty patříš ke Colovi." Řekne Shawn a úsměv mi vrátí. 
,,Jo, proč Vanessa pořád dokola říká, že pravda brzy vyjde na povrch?" Zeptám se a Shawn se trochu zasekne.   
,,Ale prosím tě, Vanessa toho naplácá. To se divím, že za tu dobu jsi si toho ještě nevšimla." Řekne a sám se tomu zasměje.  
,,Jo, asi máš pravdu. Já jenom, že jsem teď šťastná a nechci, aby to tak rychle odešlo."   
,,Courtney tohle neříkej, nikdo neodejde. Ani já s Clarke a Cole už vůbec ne. Naše čtyřka se mi líbí a určitě nikdo z nás by jí nerad zničil." Řekne Shawn a já se usměju.  
,,To máš pravdu." Řeknu, Shawn chce ještě něco říct, ale do třídy přijde učitelka. Všichni se postavíme a ona nás pozdraví.  
,,Tak dneska si probereme Evropu." Řekne a začne vysvětlovat.   
,,Paní učitelko a k čemu to je, když se do těch všech zemí ani podívat nestihnu." Řekne Vanessa a ta její parta se začne smát.  
,,Slečno Hallová, to není o tom, aby jste tam jela, to je pro to, aby jste se dozvěděla něco o naší planetě."   
,,Dobře, ale třeba vím, že Londýn je v Irsku."    

,,Londýn je v Anglii." Řeknu trochu víc nahlas.    
,,Hele Harrisová, nepoučuj."   
,,Já poučuju? Já, alespoň nemelu kraviny. Já vím, že Londýn je v Anglii a Dublin je hlavní město Irska." Řeknu trochu naštvaně.   
,,Jo, ale to mě nezajímá. Mně stačí, že naše hlavní město je Toronto." Řekne a zkříží ruce na prsou.   
,,Hm až na to, že hlavní město Kanady je Ottawa."    
,,Nezajímáš mě! A už buď zticha ty šprtko."   
,,To by jsi měla být ty. Courtney, alespoň neplácá blbosti jako ty."   
,,Oh, to je tak hezké, jak se zastáváš té šprtky, ale zajímavé je, že jsi ještě před dvěma měsíci o ni ani nezavadil."   
,,Tak a dost! Utište se prosím"    
,,Slečno Hallová, měla by jste si doplnit znalosti o státech." Řekne učitelka a utne tím naši konverzaci. Nevím proč, ale hrozně mě to vytočí. Když hodina skončí. Rychle si posbírám svoje věci a vyjdu ze třídy.

,,Courtney!" Zakřičí za mnou Cole a doběhne mě. Já se zastavím a otočím se na něj.  
,,Courtney nic si z ní nedělej. Víš jaká ona je." Řekne a usměje se.   
,,Já vím, ale někdy je prostě."   
,,Na zabití?"   
,,Jo přesně tak." Řeknu a zasměju se.  
,,Hele, jsi v pohodě Cole?"   
,,Jo jsem, neměl bych být?"
,,No jsi úplně bílej." Řeknu a dám mu ruku na čelo.  
,,Cole vždyť ty úplně hoříš." Řeknu naštvaně.  
,,Ne, jsem v pohodě, vážně." Řekne, ale jeho hlas se zlomí.  
,,Ne, to teda nejsi v pohodě."   
,,Brácha ty vypadáš." Přijde za námi Shawn s Clarke. 
,,Ten bazén ti včera dal. No to víš, já jsem otužilej."  Řekne Shawn a poplácá ho po zádech. 
,,Hele nech toho jo." Řekne Cole s ucpaným nosem.  
,,Tak a dost, jdeme." Řeknu a chytnu ho za ruku.  
,,Courtney ne prosím, mně nic není."   
,,Ne? To slyším." Řeknu a dotáhnu ho do ředitelny. Zaklepu a počkám na vyzvání.  
,,Dále!"  Ozve se za dveřmi a já vstoupím dovnitř.  
,,Dobrý den pane řediteli."   
,,Dobrý den slečno Harrisová. Stalo se něco?"   
,,No vlastně tady Cole je nemocný a já. No uvidíte." Řeknu a zatáhnu Cola do kanceláře ředitele.
,,Aha chápu. Cole proč jste nezůstal doma?"
,,Ale pane řediteli mně nic není."  
,,Dobrá, ale dneska běžte domů a odpočiňte si. Dnešek vám omluvím. Oběma, slečno dáte tady na pana Mendese pozor?"   
,,Ano dám, spolehněte se pane řediteli. Děkuji nashledanou." Řeknu a vyjdu z kanceláře.

,,Courtney co to bylo, já nejsem malej kluk." Řekne Cole naštvaně.   
,,Podívej se na sebe. Vypadáš hrozně, takže dneska půjdeš domů." Řeknu a ze své skříňky si vezmu svoje věci. Cole, i když nechtěně, si vezme svoje a společně se vydáme k autu.   
,,Klíče!"   
,,Prosím?"   
,,Dáš mi klíče prosím?"   
,,Počkej ty chceš řídit? Umíš to vůbec?" Zeptá se a já se zamračím.  
,,Jo, k tobě domů dojedu." Řeknu naštvaně a on vytáhne klíče od auta.  
,,Děkuju." Řeknu s úsměvem a dám mu pusu.  
,,Tak nastupovat." Řeknu a auto odemknu. Sednu si za volant a auto nastartuju. Dobře tak jo, máme tady jeden problém a to ten, že Cole je o něco delší než já.    
,,Nějaký problém lásko?" Zeptá se a zlomyslně se usměje.  
,,Ne v pohodě." Řeknu a přisunu si sedadlo blíž k pedálům.   
,,Víš já nejsem hloupá." Řeknu a vyjedu z parkoviště na cestu.  
,,Teda musím říct, že nejsi špatná."
,,Díky  já mám ráda řízení." Řeknu a usměju se.

Zaparkuju na příjezdové cestě a motor vypnu.  
,,Tak jo, super, jsi dobrá  já netušil, že to."   
,,Umím?"   
,,No chodíš pořád pěšky."   
,,Já vím, ale je to lepší pro mě. Když jdu pěšky, stihnu si všechno v hlavě urovnat. Chápeš?"   
,,Jo chápu."   
,,Tak jo, tak jdeme." Řeknu a vystoupím z auta. Cole vytáhne klíče a odemkne dveře. 
,,Tak prosím má paní." Řekne a pustí mě dovnitř.
,,Děkuji můj pane." Řeknu a vejdu dovnitř. Hned zjistím, že tady nikdo není.  
,,Tak jo, ty jsi půjdeš lehnout a já ti uvařím čaj."   
,,Courtney ne, prosím nechceš?"   
,,Cole já ne."   
,,Courtney já nemyslel tamto, já jenom jsem myslel, že by jsi šla se mnou a pustili si film?"   
,,Moc ráda, ale nejdříve ti udělám ten čaj a ty půjdeš do postele." Řeknu a Cole sice nechtěně, ale nakonec poslechne a vydá se nahoru do pokoje.

Já dojdu do kuchyně a postavím vodu na čaj. Všechno připravím a potom jenom čaj zaleju horkou vodou. Dám do něj lžičku medu a odnesu to Colovi nahoru.  
,,Tak tady to je." Řeknu a usměju se.  
,,Děkuju." Řekne a usměje se.   
,,Nevypadáš moc dobře. Možná."   
,,Courtney to je v pohodě, vážně." Řekne, ale podle jeho kašle to není úplně dobrý.   
,,Cole vážně by jsi."    
,,Courtney do háje přestaň mi říkat co mám a nemám dělat. Ty nejsi v mé kůži, nevíš jak mi je!" Trochu se ho leknu.   
,,P..promiň já. Víš co, odpočiň si."   
,,Courtney ne, prosím stůj, já se omlouvám. Máš pravdu, je mi hrozně." Řekne a sedne si celý zoufalí na postel. 
,,Ne ty promiň, já moc to přeháním." Řeknu a sednu si vedle něho. On mě hned chytne za ruku a já se na něho usměju.  
,,Koukneme na ten film?"   
,,Moc ráda." Řeknu a lehnu si vedle něj do postele. On si mě přitáhne blíž a já si hlavu položím na jeho hruď. Cole tam pustí nějaký film, ale já ho moc nevnímám. Po nějaké chvilce koukání se propadnu do říše snů.

,,Courtney vstávej." Uslyším hlas Cola a pomalu otevřu oči.  
,,Hm. Ano?"   
,,Nic jenom jestli jsi unavená, nemám tě odvést domů?"   
,,Ne, ne to je v pohodě dobrý." Řeknu a usměju se.  
,,Dobře, tak jo." Řekne, ale hned ho zase přeruší kašel.  
,,Cole vážně ti nic není?"   
,,Ne, opravdu. Neboj se." Řekne a přiblíží se ke mně. Spojí naše rty a lehne si nade mě svou rukou mi zajede pod tričko a přitom mě líbá. Svoje rty přesune na můj krk. Já zavřu oči a nechám se unášet jeho polibky. Líbí se mi to na malý zlomek sekundy, ale potom to spíš přeroste v nejistotu. Trochu nejistě chytnu lem jeho trička. Cole si ho rychle sundá a potom zase spojí naše rty. Přesune svoje ruce níž, pomalu mi rozepne zip u kalhot a právě v tu chvíli se mě zmocní strach a panika. V mé hlavě se promítne jediná věta, že to nedokážu udělat Cola šťastným.  

,,Dost! Prosím." Zastavím ho a on s leknutím přestane. 
,,Courtney stalo se něco?" 
,,Ne, já ještě nejsem připravená. Promiň." Řeknu a otřu si slzy, které se dostanou ven.  
,,Ne klid, nic se nestalo vážně. Víš co, běž domů a odpočiň si tam, zítra se uvidíme, jo. Odvezu tě."   
,,Ne, ne to je dobrý, já půjdu pěšky."   
,,Courtney nenechám tě jít pěšky."   
,,Cole já to zvládnu." Řeknu a usměju se.   
,,Pozdě."   
,,Cole ne, já to zvládnu. Víš, chci mít jistotu, že se tobě nic nestane."   
,,Courtney tohle přesně chci já. Co když se ti něco stane, zamotá se ti hlava nebo něco horšího."   
,,Neboj se, nic se mi nestane." Řeknu a dám mu pusu na špičku nosu.  
,,Tak dobře, uvidíme se zítra."   
,,Jasně. Ahoj a vem si prášek." Řeknu a usměju se.  
,,Ano mami, už běž." Řekne a oba se tomu zasmějeme.

Vyjdu z jeho pokoje a zavřu dveře. Seběhnu schody dolů a u dveří si vezmu svoje věci a vydám se na cestu domů. Vyjdu na ulici a uvidím Shawnovo auto. On trochu přibrzdí a stáhne okýnko. 
,,Ahoj jdeš domů?"
,,No jo, už jo."   
,,Tak já tě odvezu."   
,,Ne to není potřeba, vážně." Řeknu a usměju se.   
,,Brácha by mě zabil, kdyby zjistil, že jsem tě mohl odvézt, ale neudělal jsem to. Takže žádné výmluvy a nasedej." Řekne s úsměvem a já ho nakonec poslechnu. Otevřu dveře od jeho auta a sednu si vedle něho.  
,,Děkuju." Špitnu a usměju se.  
,,To je v pohodě. Jak je na tom?" Zeptá se Shawn a rozjede se.
,,No měl by jsi dojít k doktorovi." Řeknu trochu starostlivě.  
,,Courtney neboj, to bude dobrý, Cole se z toho do zítra vyspí a bude mu lépe." Řekne Shawn a usměje se. 
,,Jo, asi máš pravdu. Jen mám o něj starost."   
,,A to je správné." Řekne a usměje se.  
,,Tak jsme tady."   
,,Děkuju. Jo a mohl by jsi mi potom poslat co jste dělali?"   
,,Jasný. Pozdravuj Lauru."   
,,Dík ty zase Aaliy."   
,,Budu, ahoj zítra."   
,,Ahoj zítra."  Rozloučím se a vydám se domů.

Baru a Veru ❤️