Courage |H.S| ✅

25.

,,Takže Liam, jo?" začnu konverzaci, zatímco ji natáčím krátké prameny blonďatých vlasů na širokou kulmu. ,,Myslela jsem, že se ti líbí Zayn," nenechám si pro sebe svůj názor, když si vzpomenu na její naštvaný obličej, když jsme odcházeli se Zaynem na večeři. Neunikne mi, že se po zmínění jeho jména celá napnula a všimnu si i toho, jak drobné ruce zatíná v pěst. Začínám být čím dál zvědavější a její mlčení mě vytáčí.

,,Proč.." vydechne namáhavě a mně je jasné, že jsem píchla do vosího hnízda, ,,..proč myslíš, že se by se mi líbil Zayn?" zeptá se a snaží se znít vyrovnaně, ale její hlas zní nepřirozeně monotónně. Odložím kulmu a postavím se před ní. Zády se opřu o stěnu vedle stolku a ruce si složím na hrudi. Nedívá se na mě a já začínám mít zvláštní pocit.

,,Chovala ses zvláštně, když jsem s ním odcházela a teď se na mě ani nepodíváš," zdůvodním ji své podezření a ona ke mně konečně zvedne pohled. Spodní ret se jí třese a oči má vlhké od slz.

,,Slib mi, že to nikomu neřekneš," zašeptá a rozhlédne se po prázdné místnosti jakoby se bála, že nás někdo poslouchá. Kývnu na souhlas a sednu na zem těsně před ní. ,,Když ho opustila jeho snoubenka, Elisza, byl na dně a trávil u nás hodně času, aby nebyl doma sám. Čím víc jsem s ním byla, tím víc se mi začínal líbit," nadechla se a protřela si uslzené oči. Kývnu, aby věděla, že ji poslouchám a zároveň souhlasím. Nedivím se, že se do něj zakoukala. Je starší, hodný, ale se vzhledem bad boye, je vtipný, moc hezký i chytrý a možná, že kdyby se objevil dřív, taky by se mu povedlo mi zamotat hlavu. ,,A jednou večer, když měl zase tu svojí chvilku, seděli jsme spolu v obýváku a povídali si. Naši byli pryč. Něco málo jsme vypili a pak mě začal líbat. Byla jsem naivní a myslela si, že i já se mu líbím, že ta chemie je vzájemná. Vyspala jsem se s ním. Bylo to mé poprvé, které jsem si šetřila pro někoho výjimečného a myslela si, že by to mohl být on. Jenže mi ráno řekl, že to byl omyl a že ho to mrzí," setře si jednu slzu, která ji stéká po líčku a podívá se na mě. Dívám se na ní s otevřenou pusou a poprvé k ní cítím lítost. Ona je ta nejcitlivější osoba kterou znám a i když mi tím pije krev, svým zvláštním způsobem ji za to obdivuju. ,,Myslíš si, že jsem blázen, viď? Že z toho dělám moc velkou vědu," smutně se usměje a já záporně zakroutím hlavou.

,,Rozhodně si nemyslím, že jsi blázen. Zayn je zasraný bastard," ofrknu si a pocítím nával hněvu vůči jeho osobě. Doufám, že ho každý večer užírá to, že připravil o nevinnost snad nejcitlivější osobu, jakou znám. ,,Tohle mu jen tak neprojde," spiklenecky na ní mrknu a i ona vyloudí úsměv.

,,Díky Abbie," chce mě obejmout, ale zastavím jí tim, že před sebe natáhnu obě ruce.

,,Jasně, chápu, ale nepřeháněj to," zasměju se a znovu se postavím, abych ji mohla dodělat vlasy.

Všechny prameny ji natočím a ofinu sepnu dozadu, abych ji zbavila vzhledu egyptské vládkyně. Když jsou vlasy hotové, začnu na její obličej nanášet make-up v tenké vrstvě a oči ji olemuji stíny a úzkou linkou. Řasy zvýrazním dvěmi vrstvami řasenky a ve skříni začnu hledat oblečení, které by ji mohlo být, protože každá máme úplně jinou postavu. Zatímco já jsem nepřirozeně vyhublá, její dekolt se pyšní velikostí D a ženské tvary má krásně zaoblené. Nakonec vyberu černé šaty s úzkými ramínky a třásněmi po celém předku. Chvíli odmlouvá, že mají moc hluboký výsřih, no nakonec se svěšenými rameny odchází do šatny. Když se vrátí, neudržím ústa zavřená a široce se usměji. Nevěřím, že to přede mnou stojí naše Naomy, která jindy působí opravdu jako šedá myš, jak se sama nazvala. Vypadá úžasně a já jí tiše závidím její krásnou postavu.

,,Nam, vypadáš... wau," dostanu ze sebe a konečně ji dovolím se na sebe podívat do zrcadla. Nervózně si stáhne šaty trochu níž, ale když ji díky tomu začnou vylézat prsa, rozmyslí si to. Dívá se na sebe a na její tváři se začíná formovat široký úsměv. Postavím se vedle ní a najednou jsem já ta, co vypadá obyčejně. Jestli se nebude Liamovi líbit, je to debil.

,,Děkuju ti," otočí se na mě a prohrábne si své navlněné vlasy.

-

,,Můžeme jet?" zeptá se Naomy, když už půl hodiny zápasím s oční linkou, aby se alespoň trochu podobala té druhé. Poraženě si odfrknu a hodím fix přes půl místnosti.

,,Jo," kývnu a naposledy se prohlédnu. Mám na sobě džínové kraťasy s vysokým pasem, černý crop top s drobnými kvítky sedmikrásek a černý cardigan pro případ nouze. Vlasy mám vyčesané do vysokého drdolu, ze kterého padá pár pramenů a na obličeji klasickou vrstvu make-upu. Do kabelky naházím pár věcí a sejdeme společně schody dolů.

Leknu se, když v kuchyni uvidím sedět Zayna s tím neodolatelným úsměvem, který bych mu momentálně nejraději rozmlátila. Pohledem přeskakuje pohledem z Naomy na mě a zase zpátky. Zatínám pěsti a ochranářsky se postavím před Nam. Nevím, kde ve mně najednou berou ty sympatie k ní, ale přeci jen... je to rodina.

,,Sluší vám to, dámy," ještě víc rozšíří svůj úsměv a jazyk stočí za zuby, ,,nabídl jsem se Shelly, že vás odvezu, nevadí?" zvedne jedno obočí a natáhne se na stůl pro skleničku s limonádou. Ukáže na ním svalnatou ruku plnou tetování a mně hned v hlavě blikne obrázek Harryho. Přistihnu se jak přemýšlím nad tím, co asi teď dělá a vytlačím ho ze své hlavy.

,,Ne, je to super," široce se usměju. Jsem za to vážně ráda, protože to znamená jen jedno. Pomsta za Naomy přijde dřív, než jsem si dokázala představit.