Zápis #20

76 7 2
                                    

Chtěl jsem být pro tebe vším, Taehyungu. Ten jediný, pro kterého by ses ráno usmíval.

Podnikali jsme "své" víkendy, kdy jsme celé dny byli spolu. Jezdili jsme do kina, do obchodních center. Večer jsme seděli u tebe na balkóně a pouštěli si hudbu. Každý jsme měl trochu jiný styl hudby, přesto jsme většinou pouštěli tu tvoji. Nevadilo mi to, neměl jsem nic proti. Také jsi mě na tom balkóně učil kouřit. Ano, začal jsem s tím opravdu kvůli tobě. Bohužel jsem zjistil, že mi to pomáhá od stresu, takže jsem to krátce na to přijal za své. Kromě vapa jsi měl podobnou elektronku, jakou měl Yoongi. Tu jsi mi dal a smál ses mi, když jsem se na tom poprvé zadusil. Víš, že ji mám pořád u sebe, Tae? I teď. Kdybych si sjel rukou do kapsy od dlouhého kabátu, nahmatal bych tam její kovové tělo.

Ach a ty noci... Tvé zvědavé ruce mi rády zkoumaly tělo jako by to dělaly snad poprvé. Moc jsem si užíval tvou pozornost a tu vášeň, se kterou jsme ty noci prožívali. Byl jsi můj první, Tae. Odevzdal jsem se ti, poddal se ti, ukázal jsem se ti, jak mě ještě nikdo neviděl. Bohužel se tahle situace odehrávala jen kolem mého těla. Co se týkalo toho uvnitř... Nebyla to taková sláva.

Vzpomínka |Taekook|Место, где живут истории. Откройте их для себя