NIRVANA

8.

"Hej, holka, prober se, G!" Selena se mnou třese, šťouchá do mě a snaží se mě probudit. Přetočím se na druhý bok a přetáhnu si polštář přes hlavu.

"G! Adam ti dělá snídani, půjdeme nakupovat a chovat se jak největší puberťáci, no tak, vstávej!"

Adam mi dělá snídani? Proč jsou na mě tak hodní?

No jasně.

Mám narozky. Osmnáctiny, wow, málem bych zapomněla. Ne, dělám si srandu, nikdy bych na něco tak skvělýho, jako na narozeniny nezapomněla. Teda alespoň ne na svoje.

Pod polštářem se ušklíbnu a nakonec vyletím a skočím po Seleně.

"Je mi osmnáct, trubičko!" vykřiknu a pevně ji obejmu, až jí křupne krk. "Teď tě můžu mlátit a ponižovat, mám totiž narozeniny!"

"Ale mně ne," ozve se z kuchyně. "To by totiž jinak byla diskriminace gayů!"

Jsem neskutečně šťastná a nabitá. Miluju moje přátelé, jsou naprosto nejlepší."

Vylezu z postele, přiběhnu rychle do kuchyně a nakouknu zvědavě Adamovi přes rameno, co to kuchtí.

Palačinky! No páni, to je servis.

"Gabs," osloví mě Selena. "Tady máš dárky."

"Hej, říkal jsem, že až se nažere, to nás pak totiž nebude chtít zmlátit, jelikož bude přežraná," zavrčí nespokojeně Adam a obrátí palačinku. Většina z nich je připálená, ale to nevadí, i tak určitě budou chutnat skvěle, protože jsou dělány s láskou.

Hovadina, musím je pořádně natřít nutellou a marmeládou, abych necítila tu pachuť spálených palačinek. Dojím poslední, narvaná k prasknutí, a natáhnu se pro dárky.

"Ne tak rychle, holčičko," zarazí mě Selena. "Za básničku."

"Kruci, mám narozeniny, dej mi to," naléhám.

"Ne, tu básničku, dospěláku."

Pobouřeně zavrčím a vzpomenu si na jednu hodně, hodně jednoduchou: "Sjížděl klouček po zábradlí, nevšiml si hřebíku, teď mluví tenkým hláskem, chybí mu kus pytlíku."

Oba dva se hrozně rozesmějí a já protočím oči, přičemž si vezmu mé dárky. Rozbalím první, je to krabice, 10x20cm, je pořádně zalepená. Nechci tu krabici roztrhat, natáhnu se pro nožík a lepenku přeříznu. Otevřu krabičku, vykoukne na mě.... oh, vibrátor.

"Heh, to je... dost překvapující," vydám ze sebe. Proč mi kupují vibrátor? K čemu? Proboha, zabiju je.

"Ne, to není - teda, může být, ale - hele, podívej." Adam jej vytáhne z krabičky (proboha, ono to má i varlata!) a otevře... zapalovač. je to zapalovač. Rozesměji se a utrousím na jejich adresu, že jsou šáhlí a hloupí.

Bože, vážně je miluju, jsou skvělí.

Další dárek je krabička kondomů a pouta. Nechápu, jsou vážně tak zasedlí na úchylné věci? Nevím, ale totálně je žeru, tohle jsou zaručeně ty nejlepší narozky vůbec!

A je řada na poslední dárek. Nedočkavě ho otevřu, v krabici je krabice, v té krabici další krabice, v té krabici je krabička a v té krabičce ještě menší krabička. Vylovím ji, rychle otevřu a na dně té krabičky najdu malý, docela malinký papírek. Chytnu ho dvěma prsty a pokusím se rozluštit, co je na něm napsané.

To je všechno, hodně štěstí a zdraví a lásky, kámoško! S a A.

Oba dva je obejmu, jsem neskutečně ráda, že je mám.