2.part

1K 89 2
                                    

*Louis*
Asi po 3 hodinách strávených s Harrym,pití všeho možného, a povídání si o všem co nás napadlo, jsem se rozhodl jít. Zaplatil jsem a pokusil dopotácet se k východu. Kvůli mému všude přítomnému štěstí jsem musel po něčem uklouznout. I když, trošku štěstí se našlo. Někdo mě zezadu chytil. "Svezu tě domů...chceš? Protože pochybuju, že by jsi to v takovémhle počasí zvládnul." Řekl mi, když jsme stáli venku pod stříškou baru. "Pochybuješ vélice správně Harr-ry!?"
*Harry*
Poté co si Louis sednul na místo spolujezdce, jsem za ním zavřel dveře,obešel auto a nasedl taky. "Připoutej se." připoměl jsem mu. "Musí-ím?" "Jo" připoutali jsme se. Nastartoval jsem auto. "Tak kam to bude?" Otočil jsem se na Louise, který spal? Dobrá tak pojedeme ke mně. Můžu ho vzbudit ale 'nechce' se mi.
>>před Harryho domem<<
"Louisi vstávej!" Drknul jsem do něj. "Hm?" Promnul si své oči a podíval se na mě. "Nechceš u mě přespat?" "My nejsme u mě?" "Jaksi jsem se tě nestihl zeptat, kde bydlíš kámo." Vím že bych ho mohl ještě teď odvézt ale nechce se mi. " Promiň. Tak jestli bych mohl.-přespat u tebe-hned ráno bych vypadl." Záleží kdy tě pustím já. "Jo,jo na tu máš." Podal jsem mu deštník. "Děkuju." Vystoupili jsme z auta a otevřeli si deštníky. Zamknul jsem auto a šel k hlavnímu vchodu. Nemohl jsem si nepovšimnout,jak rychle se z něj vypařil alkohol. Víte co je super na tom být bohatý? Mám vchod na heslo nebo prostě čtyř místní kód. To se mně jako -no- 'násilníkovi' velmi hodí. Protože abych mohl ven ale-i dovnitř musím zadat ten kód+mít klíče. Vážně super věcička. "Teď se chvíli nekoukej, musím zadat heslo. Podiveně se na mě podíval ale nic nenamítal. Zakryl si oči svými malými ručkami a já s klidem zadal '3914' zapípalo to,cvaklo všude možně a dvěře se otevřely. "Už se můžeš dívat." Uchechtl jsem se, když si Louis ještě pořád zakrýval oči. "Vážně?" To je mi ale debilní otázka. "Jo, pojď ať tam nemáme zimu."
***
Tenhle je "trošičku" kratší.... Ještě dneska přidám další :)

You're My Victim | l.s.Where stories live. Discover now