Royal blood ~Draco Malfoy ff~

<4>

Draco celou noc nespal. Od doby, co dostal od Pána Zla svůj úkol, podepisuje se na jeho zdraví. Celé noci sebou ve spánku škube a ani oka nezamhouřil. Nad ránem konečně propadl do lehkého spánku.

Přesně dvacet minut před začátkem první hodiny, jasnovidectví, odchází, po důkladném opláchnutí obličeje a vlasů, do velké síně vzít si alespoň něco k snídani.

Na nikoho se nedívá a málem by zapomněl na svůj trest s Potterovou bývalkou, kdyby nepotkal ráno somolibě se smějícího Filche.

****
Přesně na čas vyleze po žebříku do věže. Jako vždy voní těžkým a uspávajícím aromatem. Usedne jako obvykle do pravého rohu místnosti, kde jej nikdo neuvidí, když hodinu prospí.

Sotva co se věží rozezní vrávolatý hlas profesorky, její výklad přeruší vchod kudrnaté nebelvírky. Trelawneyová si kupodivu jejího pozdního příchodu ani v nejmenším nevšimne. Eleanor proto usedne k poslednímu nejzapadlejšímu stolu. Rebecca si taky nevšimla pozdního příchodu své kamarádky, a tak dál znuděně sleduje extravagantní počiny učitelky jasnovidectví.

Když si Eleanor z tašky vytáhne potřebné učebnice, všimne si, že u stolku nesedí sama. K jejímu zděšení hned vedle sedí Malfoy.

Vypadá, že si dívčina příchodu nevšiml. Hlavu má opřenou o desku stolu a pravidelně oddechuje. Eleanor usoudí, že chlapec spí a rozhodně se ho nehodlá probouzet.

"Mohl by mi někdo říct, jakým způsobem se pozoruje z kávových zrn?" Profesorčin hlas se zvedne o oktávu a při položení  otázky skoro všichni studenti, krom dvou nebelvírek, schovávají hlavy a vyhýbají se za každou cenu očnímu kontaktu.

" Pan Malfoy?" Osloví blonďáka Trelawneyová. Stále si nevšimla jeho spánku, domnívá se že schovává hlavu před její otázkou.

Eleanor spěšně drkne do svého společníka, když pohledy většiny studentů spočívají na dvojici. Ten sebou mírně cukne a věnuje hnědovlásce nechápavý a krapet mrzutý výraz. Pak si ale všimne všudy přítomné pozornosti a když se jej profesorka znova zeptá na odpověď její otázky, omluví se že nemá absolutní ponětí. Trelawneyová vyzve dívku sedící vedle pana Malfoye a ta spěšně odpoví, samozřejmě správně. Na světlém obličeji Draca se objeví známý úšklebek, který často věnoval Grangerové a Eleanor se tím potvrdí, že je to pořád ten stejný Draco Malfoy. Bez možnosti změny.

****

Po poslední vyučovací hodině se nebelvírka vydává přímo do jejich společenské místnosti. Rovnou si s takovým množstvím úkolů sedne do svého oblíbeného křesla a pustí se do práce. Kolem prochází množství mladých studentů nebelvírské koleje, dívka se naučila je ignorovat, kteří nemají k práci nic lepšího než vymýšlet množství lumpáren a žertíků. 

Hermiona zřejmě pomáhá s úkolem Ronovi, soudí dívka dle blaženého výrazu rusovlasého mladíka a soustředěný výraz mladé čarodějky. Jejich nejlepší kamarád sedí opodál, brk i pergamen otevřen, zdá se však zcela unesen ošumtělým výtiskem učebnice lektvarů. 

Do osmé hodiny večerní zbývají pouze čtyři minuty, vyrazí tedy dívka otvorem věže po schodech až k přijímací bráně, kde si mají odpykat svůj trest. 

Sotva se objeví zpoza rohu postava mladé ženy, blonďatý chlapec zvedne pohled od země a věnuje jí významný pohled. Nebelvírka si ho vyloží jako důkaz chlapcovy nadřazenosti, proto sejde posledních pár schodů a od postavy mladíka si udržuje patrný odstup. 

Naštěstí nemusí dlouze čekat. První se vynoří paní Norrisová. Eleanor chvíli to zrádné stvoření se zájmem pozoruje. Kočka jakoby se na dvojici samolibě usmívala. Když se vzápětí ukáže i Filch, dívka nadále nepochybuje od koho pohled kočka pobrala. 

Oba je překvapí, když školník otevře těžké dveře a pokyne jim, aby jej následovali do noci. Draco nakonec vyrazí jako první. Eleanor, v závěsu za zmijozelským, ani nedutá. 

"Hagrid pro vás má moc hezkou prácičku" zlomyslně se zasměje Filch, zabuší na dveře příbytku a poodstoupí. Vysoká postava jim otevře. Chvíli oba pozoruje, prohodí páru slov se školníkem, načež ten se vydá zpět k hradu s lucernou v ruce. 

"co tam tak stojíte, pojďte" pokývne Hagrid k jeho obydlí. Dívka bez váhání vkročí do skromného prostoru, který dříve navštěvovala poměrně často. Na Dracovi je znát nejistota a hlavně odpor. To už Eleanor nevydrží a neodpustí si poznámku. "Jestli se ti nechce dovnitř, tak se nech třeba tam venku něčím sežrat" a zabouchne dveře. Ty se pro překvapení jak poloobra tak nebelvírky otevřou a nakonec se k nim přidá Malfoy. 

"dlouho jsem tě tady neviděl" otočí se Hagrid směrem k dívce a položí cosi nevábně vonícího na stůl. Eleanor se už naučila nevnímat nevábné věci, na druhou stranu chlapec na druhé straně stolu má co dělat, aby někde nehodil šavli. 

"Harry vo tobě taky už dlouho nemluvil" opět svým laskavým pohledem poměří dívku a ta se ze všech sil snaží z jeho pozorování vymanit. 

"my spolu už moc nemluvíme" vyjde nakonec z nebelvírky, která se cítí nekomfortně nejen otázkami, nýbrž hlavně přítomností Draca. Toho jejich rozhovor moc nezajímal a sám bloumal nad svými problémy, ale tahle část jej začala zajímat. 

"to je škoda, však vám to spolu vohromě slušelo" podotkne Hagrid. Na to už dívka nemá co říct. Další hodinu si už povídají spíše o kouzelných tvorech, jenž oba tak fascinují. Draca jejich rozhovor zdaleka nezajímá, nicméně jej překvapila dívčina znalost v oblasti fantastických zvířat. Ví, že jejím dědečkem byl Mlok Scamander, ale nikdy ji neslyšel o ničem mluvit tak zapáleně. V hodinách péče o kouzelné tvory sice dosahovala nejlepších výsledků, nicméně nikdy své znalosti nevystavovala na odiv, zejména pak před celou třídou. Nechce si to v žádném případě přiznat, ale pokradmu naslouchá jejich konverzaci a najednou tak energický hlas nebelvírky se mu zaryje hluboko do paměti. 

"Filchovi řekni, že jste mi třebas pomáhali s porcováním masa pro Tesáka" otočí se směrem k dívce Hagrid. Ta jen s vděčností přikývne, rozloučí se a pak se vydá směrem k hradu. 

"Netušil jsem, že toho tolik víš o kouzelných tvorech" vyřkne chlapec do ticha. To Eleanor překvapí. 

"většinu mě naučil dědeček" odpoví rychle dívka a na malý moment se jejich oči střetnou. To už na ně u hradu vyčkává školník. Eleanor mu sdělí přesně to, co jí pověděl Hagrid a Filch je propouští k jejich pokojům. Eleanor se vydá po schodech a výslovně si zakáže se otočit. Draco se ale na milisekundu otočí a hned pokračuje do svých komnat. V Nebelvírské místnosti panuje klid. V krbu praská pomalu vyhořívající polínko. Taky všechny děvčata už tvrdě spí. 

Ve Zmijozelské místnosti to vypadá podobně. Pár studentů sice ještě vysedává na pohodlných křeslech, ti si ale Malfoyova příchodu sotva všimli. Odebere se ke své posteli a pomalu ulehá na tvrdou matraci. Po dnešku sám sobě dovolí myslet na něco jiného než úkol Pána Zla. Na Eleanor a její medový hlas. Právě ten mu dopomáhá k ničím nerušenému spánku bez nočních můr.