I L❤️VE THIS SHOW

Jsem blázen?

Kapitola 1

Malá dívka se svým otcem se procházeli lesem New Orleans. Sedmiletá dívka měla dlouhé zrzavé vlasy a modré oči. Dívka byla roztomilá. Každý to viděl, ale málokdo věděl, že to nebyla jen, tak obyčejná dívka. Byla to Hope Mikaelsnová: tribrid. Dcera Niklause Mikaelsona: Původního hybrida. Bylo to monstrum, ale nádherné. Měl kudrnaté blond vlasy a modro-šedé oči. Měl něco, čemu lidé říkali: smrtící krása.

Malá dívka se smála, ale její smích něco přerušilo. Všimla si těla mezi stromy. Okamžitě šla k němu blíže.

,, Hope, co tam je?" Zeptal se její otec a vydal se směrem k ní. Všiml si těla, které tam leželo. Byla nádherná. Měla blonďaté vlnité vlasy po prsa a byla oblečená v bílých šatech po kolena. Vypadalo, jak anděl.

,, Tati musíme jí pomoct." Řekla malá holčička a její otec neváhal a vzal jí do náručí. Byla to ta nejnádhernější žena, jakou, kdy viděl.

Dorazili do sídla Mikaelson s dívkou v náručí a ostatní se na něj s podivem podívali. Přinesl ji do svého pokoje, položil ji na postel a čekal až se probudí.

Mladá dívka zamrkala svýma modrýma očima. Ležela v pohodlné posteli. Místnost byla temná a nějakým způsobem známá.

,, Tati je vzhůru." Uslyšela hlas a otočila se za ním a uviděla malou zrzavou holčičku, která vypadala povědomě. Dveře se otevřely a odhalili nádherného muže, kterého Caroline poznala. 'Pane bože. To není možné.' Pomyslela si.

,,Ahoj, lásko. Jsem Klaus Mikaelson a tohle je má dcera Hope. Jak se cítíš?" 'Klaus? Mkaelson? To ne ní možné.' Opakovala si v hlavě pořád dokola. Už to její hlava nemohla vydržet a omdlela.

,, Tati je v pořádku? Chová se divně." Zeptala se holčička se strachem v očích o mladou ženu.

,, Nevím. Řeknu Freye ať ji zkontroluje." Za chvíli do místnosti přišla žena s blonďatýmy vlasy po ramena a zelenýma očima. Kolem postele umístila svíčky, zapálila je a začala říkat potřebná slova. Po pěti minutách přestala. Otočila se ke svému bratrovi, který stál s ustaraným výrazem na tváři.

,, Není odsud." Řekla Freya.

,, Co tím myslíš?" Zeptal se Klaus.

,, Nevím. Jako kdyby byla z jiného vesmíru." Jak to řekla, dívka se znova začala probouzet. Podívala se před sebe a uviděla je. Freya, Hope a Klaus Mikaelsovi.

,, Kde to jsem?" Zeptala se ospalým hlasem.

,, V New Orleans. Našli jsme tě s mou dcerou Hope v lese a přivedli jsme tě sem." Jen přikývla. ,,Tohle  je moje sestra..."

,, Freya Mikaelsnová." Přerušila ho. S překvapením se na ní podíval.

,, Neříkala si, že je z jiného vesmíru?" Zeptal se Klaus a Freya přikývla. ,, To není možné, aby byla odjinud a znala nás."

,, Vlastně to možné je." Znovu ho přerušila a všechny oči šly na ní. ,, V tom mém světě jste taky, ale trochu jinak."

,, Jak? Jinak?"

,, No... Jste tam... Jako... Seriál." Vykoktala ze sebe. V tu chvíli přišel Kol a posadil se vedle ní na postel.

,, Tak povídej. Kdo je nejoblíbenější postava? O čem to je? Jak to končí? No tak povídej!" Jak to dořekl přišel i Elijah.

,, Jsem unavená. Můžu ještě spát? " Zeptala se Caroline a Klaus přikývl.

,, Aspoň mi odpověz, kdo je z nás nejoblíbenější postava. Máš mé slovo, že pak odejdu." Caroline chvíli mlčela než se rozhodla odpovědět.

,, Když to vezmu od zadu, tak je to: Esther, Finn, Mikael, Freya, Kol, Rebekah, Hope, Elijah a Klaus." Dořekla a Kol stál s otevřenou pusou.

,, Co? Klaus? Svět se zbláznil." Řekl Kol než ho Elijah vzal a spolu s ostatními odešel. Caroline zavřela oči a usnula.

Tady je můj nový příběh. Doufám, že se vám bude líbit.

Nina