Nedělej to // Yzomandias (Dokončeno)

25.

Pohled Agáty

O víkendu jsem zajela společně s Kubíkem za mojí mamkou do Prahy. Nejprve byla trochu nesvá z toho, jak Kuba vypadá, ale jakmile nám začal pomáhat a byl milej, zamilovala si ho. Po víkendu jsem se plně pustila do školy a do mých školních povinností. V pátek jsem udělala poslední zkoušky a čekaly na mě prázdniny. 

----------------

Probudí mě zvonění Kubovo telefonu. Začne se vedle mě vrtět a tiše nadávat. Usměju se. ,,Dobré ráno." obejme mě najednou velká paže. ,,Dobré." znovu se usměju a stále mám zavřené oči. Následně přistane na mém čele malá pusa. Otevřu pomalu oči, před sebou uvidím Kubovo obličej, do kterého mu padaly špinavě blond vlasy. ,,Kolik je?" šmátne po telefonu. ,,Ehm, skoro půl devátý." přetáhnu si peřinu přes hlavu. ,,Tak neruš, jdu ještě spát."  ,,Hej." sundá z celého mého těla peřinu. ,,Zima." začne se smát. ,,Jak zima, vždyť tu je snad padesát stupňů, ty vole." zvedne se z postele, přejde k mým nohám, chytne je a stáhne mě z postele. Oba se začneme smát. ,,Jé, ty jsi milej." natáhnu se pro polštář, kterým po něm při jeho odchodu z ložnice hodím. ,,Neser mě nebo tě tu za trest opíchám." protočím očima. ,,No ježiš, víš že to jsou kecy, vždycky jen vyhrožuješ a nic." stoupnu si, projdu okolo něj. On stojí v ložnici a absolutně neví co má říct nebo co má udělat. V kuchyni dám vařit vodu, mezitím si do hrnečku dám dvě lžičky kávy a následně jí zaleju horkou vodou. Z koupelny se ozve tekoucí voda a tak mi bylo ihned jasné, že se šel Jakub vysprchovat. I s kávou se posadím na gauč, vezmu do rukou mobil, který jsem tu včera nechala a projedu pár nově příchozích zpráv. Jedna byla od Tomáše. ,,Čau, hele napadlo mě, když teď máš prázdniny, nechtěla bys makat se mnou, když to Jakub i JS dovolí?" na klávesnici začnu psát zprávu o tom, že bychom to mohli zkusit. Odpověď nečekám hned, proto mobil položím na gauč, přejdu ke dveřím od balkónu, otevřu je a vyjdu ven. Dřevo pod mýma chodidlama bylo příjemně studené a venku se již dělalo teplo. Opřu se o zábradlí a sleduji lidi pod balkónem, kteří někam spěchali. Najednou za sebou ucítím vůni mužského sprchového gelu, následně dvě velké ruce obmotají můj pas a bradu si opře o mou hlavu. ,,Na co koukáme?" ,,Na lidi dole." napiju se kávy, hrneček podám Kubovi, ten ho mlčky přijme a napije se. ,,Krásně voníš." konstatuji, mého krku se ihned dotknou jeho mokré rty. ,,Ty zas na určitých místech krásně chutnáš." zařve svou poznámku a rozejde se pryč. Otočím se na něj s otevřenými ústy. Na jeho obličeji hrál pobavený smích. ,,Vlčku, já se z tebe jednou zbláznim."  rychle zapluju do bytu a doufám, že ho nikdo v té zaplněné ulici neslyšel. ,,Stejně mě i tak miluješ." posadí se na gauč. Zavřu balkónové dveře a přejdu ke gauči. ,,Buď zticha." ukážu na něj s úsměvem prostředníček, hrneček položím na stůl a lehnu si na druhou stranu gauče. Vytáhne si z kapsy telefon. ,,Hele, Tomáš mi píše jestli mu nechceš pomáhat." zvedne oči od mobilu. ,,Jo, psal mi, že když to dovolíš ty i JS." kývne. ,,No, tak já mu napíšu, že jo. Jestli teda chceš." začnu kývat hlavou. ,,Samozřejmě že chci." začne se věnovat telefonu. Sáhnu po ovladači, co se jen tak válel na stole, zapnu tu krabičku, co přehrávala obrázky a zvuk a začnu projíždět kanály. Nakonec stejně zapnu YouTube a pustím náhodný playlist. Zvednu hlasitost a odejdu do koupelny, kde ze sebe začnu dělat člověka. Z ničeho nic uslyším Kubu mluvit. Vykouknu z koupelny. Sedí na gauči, něco si říká sám pro sebe a sleduje televizi. Přejdu k televizi a ihned mi to všechno dojde. Hrála jedna z jeho písniček. ,,Holly molly." vydechne název písničky. Podívá se na mě. Z jeho výrazu vyzařovala zrada, trochu smutnu, ale tady docela dost vzteku. Posadím se k němu na gauč, znovu začne sledovat televizi. ,,Já to přepnu." sáhnu po ovladači, ale on mou ruku zastaví. ,,Nech to, je to kousek mě i když mi to způsobuje vztek." rukou mi pokyne, ať si na něj sednu a tak udělám. Zády se opře o gauč a obě své ruce dá na můj zadek. Dlouho si jen tak navzájem koukáme do očí. ,,Nejsem dobrej přítel, nezasloužim si tě. Jsem zmrd, strašnej. Ty jsi na mě až moc dobrá. Ale jsem kurva rád, že tě mám a asi už po padesátý se tě ptám, neopustíš mě, viď? I kdybych provedl tu největší píčovinu na světe." zakývu hlavou. ,,Ať se stane cokoliv, nemusíš se bát." vypadal jako malé ublížené štěně. Ačkoliv má po těle tolik tetování a na první pohled zní jako velký drsňák, přesto je v něm část malého ublíženého kluka, která občas prostě vyjde na povrh. Opře si hlavu o můj hrudník, rukama mu zajedu do vlasů. Ještě si něco potichu sám pro sebe opakuje. Po pár minutách chytnu jeho tvář do rukou, zvednu jí a políbím ho. Ihned potom mě obejme a do ucha mi zašeptá:,,Jsem fakt kurevsky rád, že tě mám."