57.

2.1K 97 9
                                    

Pohled Agáty

Obuju si boty na podpatku, na rameno si hodím kabelku a vydám se ven, kde nasednu do auta a vydám se do Pardubic. Auto zaparkuju na parkovišti kousek od Jakubova bytu. Když se k němu vydám, uvidím Kubu postávat před barákem u jeho auta, jak kouří cigaretu. ,,Ahoj." přijdu k němu blíž. Celou si mě pohlédne. ,,Taky tě zdravím, moc ti to sluší." obejme mě. Jakmile se pustíme, nasedneme do auta a Kuba vyjede směrem Nikovo byt. Je den po Vánocích a oba míříme na párty labelu, která se prý koná každý rok. Když dojedeme před barák, oba dva  jen tak v tichosti sedíme. ,,Agi?" promluví Kuba a tak na něho otočím hlavu. ,,Ano?" věděla jsem na co myslí. Lehce se ke mně nahne, ihned ucítím jeho teplý dech. Udělám ten samý krok jako on a naše rty se potkají. Věděla jsem, že to je chyba. Nosím jeho dítě o kterém ještě neví, a až se to dozví, nebude rád. Rychle se odtrhnu a on si zmateně přejede jazykem rty. ,,Stalo se něco?" prohlídne si mě. Zakývu hlavou a pokusím se o úsměv. ,,Ne, všechno je v pořádku." jen přikývne a podívá se z okna. Následně sáhne do kapsy a vyndá malou krabičku, kterou mi podá. ,,Nemůžu si to vzít, vždyť já pro tebe nic nemám." ,,Ber!" krabičku si od něho tedy vezmu. Jakmile jí otevřu, vykoukne na mě řetízek se srdíčkem. ,,Jakube." vydechnu a stále očima hypnotizuji věc v krabičce. ,,To nemůžu." ,,Můžeš." vyndá řetízek a připne mi ho na krk. ,,Sluší ti." ,,Děkuju." usměju se na něj stále trošku pomateně a oba vystoupíme z auta a rozejdeme se do domu. Když přicházíme blíž k bytu, je slyšet hudba, která sice byla potichu, ale mají tu tenké zdi. Kuba stiskne tlačítko zvonku a dveře nám během chvíle otevře Tomáš společně s Nellou a mimčem. ,,Ahoj." obejmu nejdřív Toma, potom se uvítám s Nellou a malinkou Agátou. Jakub za námi zavře dveře a taky se s obouma přivítá. ,,Vlčku!" uslyšíme Dominika. ,,Citto!" zařve mu nazpět, rozejdou se k sobě a obejmou se. Nik potom zbystří mě. Taky mě obejme s zvedne mě do vzduchu. ,,Niku, dost." začnu se smát. ,,Ajo, promiň." dá mě rychle dolů. ,,Tak co si dáte?" Tomáš mezitím s Nellou odejdou. ,,Já si dám vodu." ,,Ty nebudeš pít? Ani trošku?" otočí se na mě Jakub. Zakývu hlavou. ,,Nemůže." vyjede z Nika a já ho probodnu pohledem. ,,Cože? Jak nemůžeš?" ,,To je jedno." mávnu rukou. ,,Ne to teda není." chytne mě za ní. Vytrhnu se mu. ,,Poprosím všechny o pozornost." začne Tomáš a tak naše počáteční hádka rychle ustane a všichni se zaměříme na Toma. ,,Vím, že se jedná jen o Vánoční párty, ale chtěl bych tady něco říct. Před pár měsíci jsem poznal Nellu. Ihned mi padla do oka a zamiloval jsem se a teď ještě když na svět přišla malá Agáta se mi život otočil úplně jiným směrem. Chtěl bych Vám všem moc poděkovat za podporu a za několik let nebo měsíců strávených s každým z Vás. A hlavně bych chtěl poděkovat Nelle." začne si klekat, z kapsy vytáhne krabičku a otevře jí. ,,Vezmeš ji mě?" vyjede z něho a Nella se rozbrečí. Dojdu k ní, malou si od ní s úžasem vezmu a ona si od Toma vezme prstýnek a přikývne. Oba se potom obejmou a každý jim začne tleskat. Nella ke mně se slzami v očích přispěchá a vezme si ode mě malou. ,,No vidíš." utřu jí palcem z tváří slzy. Nic neříká a snaží se to rozdýchat. Jakmile odejde za Tomem, přijde ke mně Nik s dárkovou taštičkou. ,,Mám tu něco pro mojí milovanou osobu." přijde k nám Jakub. ,,No tak počkej, já myslel, že jsem tvoje milovaná osoba." ,,Ty jsi na druhém místě." odsekne Nik a strčí mi tašku s úsměvem do rukou. Když se do ní podívám ihned se mi ukáže mikina s tričkem z jeho nového merche. ,,Hezký Vánoce." zařve přes hrající hudbu a obejme mě. ,,Děkuju Niku." řeknu mu do ucha a odtáhneme se. ,,Niku, můžu si jí půjčit?" řekne Jakub a Nik na něho kývne se souhlasem, tašku mu tedy zase vrátím se slovy, že si to vezmu později. Kuba mě chytne za ruku a táhne mě do pokoje, který byl jeho. Zavře za námi dveře, posadím se na postel a on si sedne na židli ke stolu. ,,Proč jsme tady?" Kuba proplete prsty v klíně a podívá se v velkým výdechem na svoje boty. Následně hlavu zvedne. ,,Co to Nik říkal když jsme přišli? Proč nemůžeš pít? Jsi nějak nemocná nebo co? Chováš se divně." zakývu hlavou a snažím se uhnout pohledem. ,,Agáto, neser mě. Řekni mi, co se děje." zvýší trochu hlas, ale i tak se snaží zůstat v klidu. ,,Můžeme jít pryč?" ,,Kam pryč?" nechápavě zakýve hlavou. ,,Já nevím, třeba k tobě do bytu. Prostě pryč." zvednu se z postele a chci odejít. Než otevřu dveře, chytne mě za ruku, aby mě zastavil. ,,Ale řekneš mi, co se děje viď?" s váháním přikývnu a potom oba opustíme pokoj a vydáme se na odchod. ,,Vy už jdete?" jde za námi Nik. Obejmu ho. ,,Chci mu to říct." zašeptám mu do ucha a odtáhnu se. Jakub nás nemohl přes hudbu slyšet. Nik přikývne. ,,Hodně štěstí." nervózně se usměju a rozejdu se ke Kubovi, ten mu jen mávne na rozloučení a oba se vydáme pryč. 

Celou cestu až ke dveřím Jakubova bytu jsme oba potichu. Jakub do dveří zasune klíč a otevře. Zuje se a pokračuje do obýváku. Zavřu za sebou dveře a vydám se za ním. Jakub sebou kecne na gauč a sleduje zem před sebou, já se opřu o rám dveří. ,,Jsem těhotná." vyjede ze mě, vzápětí se na mě otočí. ,,Co že jsi?" ,,Říkám, že jsem těhotná." vím moc dobře, že se v něm už teď vařila krev a že mě předtím moc dobře slyšel a jen se ujišťoval, zda slyšel dobře. ,,Děláš si ze mě kurva prdel? Tos nemohla brát nějaký zpíčený prášky?" vstane a začne chodit z místa na místo po obýváku. ,,Promiň." pípnu. Do očí se mi nahrnou slzy. ,,Kurva kurva. Všechno se posralo. Co s tím teď mám asi tak dělat, hm? Myslíš si, že mi to vyhovuje? Mít teď dítě? Kurva Agáto, já ho nechci doprdele, chápeš to." řve po mně jako po psovi, začnu vzlykat. Rukávem kabátu si utřu slzy z tváří. ,,Myslel jsem si, že jsi jiná. Ale jsi stejná jako ostatní." zařve a plivne nasraně na dřevěnou podlahu v bytě přímo před mé nohy. ,,Jdi k čertu. Cucat prachy ze mě bys chtěla, viď. Jediný co vy ženský umíte. Padej mi z očí, krávo." postaví se ke mně zády a rukama si projede vlasy. Otočím se na podpatku a se slzami v očích se vydám ke dveřím. ,,Už tě nechci nikdy vidět." zašeptám přes slzy a odejdu pryč z bytu. Po tomhle je mi již 100% jasné, že budu muset na potrat a že pro mě Jakub skončil.

Nedělej to // Yzomandias (Dokončeno)Kde žijí příběhy. Začni objevovat