Princova dcera

70. Oslava aneb hněv a rvačka

Dva týdny uběhly v Bradavicích jako voda a leden se lehce překulil v začátek února. Začalo přibývat sněhu, ale i nových starostí. Vztahy mezi studenty byly vždycky komplikací, ale tentokrát měla problémy nejedna dvojice.

Drane se pro začátek rozhodlo, že to, co mezi sebou mají, nechají prozatím v tajnosti. Byl to nápad Jane a Dracovi nezbylo nic jiného než souhlasit. Myslel si, že v tom je něco víc. Nemýlil se, ale nechtěl po zmijozelce, aby mu to přiznala. Sám se neodvážil jí říct, jaké tajemství před ní skrývá. Nechala ho, když zmizel za Hermionou, a nevyptávala se. Rozhodla se, že když jí to bude chtít říct, řekne jí to. Nechtěla vyvolávat hádku kvůli něčemu, co vlastně ani netušila, čím je.

Pansy s Justinem na tom byli pořád stejně, takže by se klidně dalo říct, že všechno bylo v pohodě, jenže to by nebyla pravda. Coleman sice žádný problém neměl, snad jenom to, že stále fungoval v přátelské zóně, ale nestěžoval si. Zato slečna Parkinsonová měla pocit, že jí vybouchne hlava. Čím víc se snažila jejich vztah nechat u kamarádství, tím víc jí to nešlo přes pusu. Nechtěla s nikým chodit, ani nic podobného, ale nemohla popřít, že se jí Justin začíná líbit víc, než by bylo zdrávo.

Daphné a Seamus byl jeden velký problém. Bavili se spolu jako přátelé, ale to stačilo k tomu, aby získali nesouhlasné pohledy některých svých spolukolejníku. Vztahy mezi hady a lvy se sice zlepšily, ale většinou jen mezi Malfoyovým gangem a partou Vyvoleného. Ostatní nebelvírští měli vztek, že je Finnigan zradil kvůli holce, a zmijozelové jejich kamarádským vztahem opovrhovali. Vytvořili tak v Bradavicích docela dusno.

Hinny na tom bylo ale ze všech nejhůř. Jejich dokonalý kouzelný vztah se začínal rozpadat. Bylo to, jako by z nich opadla zamilovanost a teprve teď si uvědomili, s kým to vlastně chodí. Harrymu začalo vadit, že Ginny všude lítala a bavila se každým. Nemyslel si, že by ho podvedla, to by ho ani nenapadlo, ale žárlil. Když jí chtěl požádat, aby přestala a víc se věnovala jemu, naštvalo pro změnu ji, že jí říká, co má dělat. Očividně měl každý jinou představu o vztahu, a proto se už nejednou pohádali. Vždycky sice v soukromí, ale hádky to byly pořádné.

Problém teď měli také všichni zmijozelští jak z Malfoyova gangu, tak z Adrianovy smečky. Nastal den B, tedy Zabiniho sedmnácté narozeniny. Oslavy vždy pořádal on sám, ale když si stále a pořád hrál na hajzla, neměli jinou možnost než to zvládnout sami. Chtěli zpátky starého dobrého Blaise, takže doufali, že mu malá oslavička třeba pomůže. Proto se většina z nich sešla v pokoji Adriana, Justina a Terence, zatímco Tracey měla za úkol ho zdržet.

To byla nejjednodušší část jejich plánu.

„Všem je asi jasné, že to uděláme ve sklepení," ujala se slova Pansy. Seděla na Justinově posteli a snažila se ignorovat to, že se posadil přímo vedle ní. Musela se soustředit, protože ho pořád brala jako nejlepšího přítele, takže se cítila za jeho oslavu jaksi zodpovědná.

Rose, která se rozhodla zapisovat, načmárala slova na kus pergamenu a následně zvedla pohled k tmavovlásce. „Ve společence?" zeptala se pro jistotu, kdyby náhodou Pansy napadlo něco jiného. O rameno se jí opíral Terence, takže se jí psalo dost blbě, ale neměla to srdce ho odstrčit.

„To bude nejlepší," potvrdila Pansy a zhluboka se nadechla. Jeho oslava narozenin musí být dokonalá, ale nebyla si jistá, jestli to opravdu ocení. „Kdo si vezme na starost občerstvení a pití?" zeptala se do davu a čekala odpověď.

„Můžeme my s Terencem a Adrianem," navrhl Justin a přiklonil se k ní trochu blíž. Od vybraného zápasu se mu v očích nezaleskla ani jedna slza. „Co budeme potřebovat?"