To the end | Dreamnotfound

Thirteen

„Okay, takže máš další úkol: natěž kameny a železo" Dream se Sapnapem mě zavedli k nějaké jeskyni. Nebyla osvětlená, takže tam nikdo asi nebyl před námi.

„Budem tě hlídat, takže zkus nespadnout do lávy, jestli najdeš" Dream mě varoval, ale jeho hlas byl až moc jemný, takže to nešlo ani brát vážně.

Já jsem jen přikývnul a vytáhnul svůj dřevěný krumpáč. Nadechl jsem a na sekundu pohled věnoval Dreamovi, než jsem se pokusil největší silou praštit do kamene.

Kupodivu jsem to zvládl na první pokus bez pomoci.

„Woou, first try!" Sapnap mi fandil jako by to byl nějaký fotbal a Dream jen tiše přihlížel.

Čím déle jsem se snažil dostat kameny, tím to šlo hůř.

Na první pokus jsem už dávno žádný neudělal. Zatím jsem to zvládal průměrně na čtyři pokusy, ale byl jsem vyčerpaný.

Svoje věci jsem upravil na kamenné, ale nikde žádné železo a naštěstí ani monstra.

„J-já už-- nemůžu" zamumlal jsem a sedl si na jeden blok. Utřel jsem si pot z čela a opřel se o studenou stěnu jeskyně. „Zas tak dlouho tu nejsme" Sapnap otevřel svůj inventář a Dream do něj nakoukl.

To tam má jako čas?

„Si to zkus sám, ty Snapmape" použil jsem přezdívku, co mu dal Dream, abych dal důraz, že jsem opravdu vyčerpaný a dost nabroušený.

Dream se začal smát a plácl Sapa po rameni „A máš to" potom se ještě chvíli dusil.

„Na" postavil se přede mně a tak nějak mi hodil jídlo. Nechápal jsem proč, protože jsem hlad neměl a navíc mi jídlo dal i před tím.

„Doplň si Hunger bar, má to vliv na energii a i sílu" poradil mi a já přikývl.

Takže pauzička na jídlo.

Kupodivu to bylo dobré. Došlo mi, že to Dream musel udělat fakt jen jak v minecraftu, a tak jsem očekával plannou chuť, ale tohle bylo fakt dobré.

„Tak kde je sakra všechno železo?" postěžoval jsem si, když jsem ve stěně udělal snad šestou díru.

Sapnap se už dávno nudil a doslova ležel rozpláclý na zemi. Dream taky nebyl zrovna dvakrát nadšený, ale pořád se motal kolem mě.

Momentálně seděl na bloku a houpal nohama, i přes to, že se jimi mohl dotknout země.

„Zkusíme to hlouběji" navrhl Dream a já přikývl. Sapnap se konečně zvedl a následoval nás v závěsu.

Tak nějak jsme s Dreamem vedli. On se mě snažil nechat hledat všechno sám, ale nemohl si odpustit být vedoucí a spíš mi strašně nenápadně říkal, že tam železo být nemůže a tady jo.

„Ještě jsem nepotkal nikoho s takovou smůlou" Nick se zasmál, ale zněl strašně znuzeně.

Jo, mě to taky nebavilo.

„Hele, železo" přerušil naší nudu Dream a ukázal hlouběji do jeskyně, odkud vyzařovalo žluté světlo.

Bez přemýšlení jsem se tam rozešel a seskočil několik bloků s klukama za zády.

Světlo vyzařovala láva, což mě nijak nepřekvapilo.

„Ty vole, dia" vyjekl jsem a rozběhl k lávě. Díky bohu jsem to zbrzdil, aniž bych zalétl dovnitř a rozbil bloky kolem těch diamantů.

Okay, žádná láva pod tím. Teď jen železo a pak si můžu udělat třeba diamantový boty.