To the end | Dreamnotfound

Hundred and nineteen

George's POV.

Dream nevydržel ani pět minut v klidu. Já se mu snažil dělat společnost, aby neštval Sama, jelikož mu očividně rychle přetékala trpělivost. Začal Dreama tahat víc hrubě a Dream mu to pokaždé oplácel jako malé dítě, které musí mít poslední slovo. „Radím ti, přestaň nebo budeš litovat" Sam se na chvíli otočil, aby mohl Dreamovi vynadat a za pouta si ho přitáhl blíž, na což Dre jen pokrčil rameny. Sam vypadal, že za chvíli vybouchne. „Nic mi neuděláš" bylo mi tak jasné, že pod maskou protočil očima. Sám ho na to jen propaloval pohledem a k jeho smůle se nechal vyprovokovat. Vytáhl z inventáře meč, nenamířil ho na Dreama, jen ho nechal vedle těla a Dream se uchechtl. Zvedl ruce blíž k sobě, čímž teď on táhnul. „Nic mi neuděláš" zopakoval, tentokrát pomaleji a potišeji. Více děsivě. Automaticky jsem ho zatáhl za rukáv mikiny na jeho bicepsu, ale naprosto mě odignoroval. „Moc si věříš. Nejsi bůh, můžu tě zabít" vrátil mu to Sam. Pevněji stiskl svůj meč a já tentokrát zatáhl Dreama hruběji, ať mi věnuje pozornost. „Nech toho" zašeptal k němu. Kéž by mě poslechl. „Jenže to neuděláš," mluvil na Sama jako na dítě a natočil hlavu lehce na stranu. „Bojíš se mě i v poutech" udělal k němu jeden velký krok, na který Awesamdude opravdu ustoupil a meč zvedl víš. Já se zamračil, ale Dream měl opačnou reakci. Uchechtl se a hrot meče si dal mezi pouta. „Aw, fakt se bojíš" na tohle jsem se ale rozhodl pořádně zakročit.

Postavil jsem se blíž k Samovi a Dreama jsem odstrčil. Nečekal, že se do toho vmísím, tak udělal několik kroků zpátky, dokud se nezastavil kvůli řetězům. „Nech toho" zopakoval jsem, normálně nahlas a on nechal své ruce poklesnout. „Čeho? Nemám být-" „Dreame myslím to vážně, nech toho. Nemám na tohle náladu a jestli nepřestaneš nebudu mít náladu ani na tebe. Nech. Toho." umlčel jsem ho a než mi stihl odpovědět, otočil jsem se na Sama, který stále pevně svíral svůj meč. „Same-" „Tohle nemám za potřebí. Bad ho teď hlídá" odfrkl si a řetězy předal Badboyhalovi, který se nervózně usmál. Sam mezitím odešel ke zbytku skupinky a já si povzdechl. Neprosto jsem odignoroval Dreama a šel jsem dál. Má těžké problémy se sebeovládáním.

„Neměl bys na mě být naštvaný..." ozval se hlas kousek za mnou. Jen jsem zakroutil hlavou hlavou, stále ho ignorujíc a šel jsem. Co jiného bych udělal. Vrazit mu? Přepral by mě. Jak jinak si má ale uvědomit, co dělá za kraviny? „Neměl ses do toho ani plést" zamumlal si spíše pro sebe a já stiskl dlaně v pěst. Ještě jedno slovo a asi mu fakt jednu vrazím. Jak ho můžu milovat a zároveň mi jít tak na nervy. „Doslova se to ani netýkalo tebe, neignoruj mě teď, strašně to přehá-" na to jsem se prudce otočil. „Dokonči to a uvidíš, co se stane" varoval jsem ho. U mě neměl stejnou reakci. Poslušně mlčel a uchechtnutí na moji výhrůžku si odpustil. „Budu tě ignorovat, dokud si neschladíš tu horkou palici. Nebo by bylo lepší tě vymáchat v řece? Tohle-" a tentokrát mě přerušil on. „Slíbil jsi, že mi pomůžeš" špitl potichu, jako naprosto jiný člověk a zasekl jsem se podobně jako on. Dnes se všichni budeme přerušovat? „Jenže se musíš snažit i ty. Co já udělám?" můj tón hlasu byl teď mnohonásobně klidnější. On jen mlčel a hlavu svěsil níž. Na to jsem zakroutil hlavou a rozešel jsem se od nich pryč. Bada jsem nechal s Dreamem a došel jsem vedle Sapnapa, který měl vášnivý rozhovor s Quackitym. „Vypadáš jak bůh pomsty" okomentoval mě najednou a já zmateně zvedl hlavu. „Jop, ty, Gogy. Co se stalo?" Q obešel Sapnapa, aby si mohl ruku obtočit kolem mých ramen, jeho tón až moc hravý a já ho jen odstrčil. „Teď nemám náladu" zamumlal jsem a odpojil se i od nich.

Šel jsem tak nějakou stranou ode všech, abych měl klid. Fakt jsem neměl náladu na nic. Dream je takový idiot. Proč to pořád dělá? Frustrovaně jsem si prohrábl vlasy. Proč jsem zaláskovanej zrovna do něj? Kdokoliv jiný by byl lepší možnost. Ale neee, moje srdce musí chtít toho idiota. Najednou jsem ucítil ruku na rameni a já doslova vypískl. Prudce jsem se otočil a hlasitě vydechl. „Zabij mě, ty vole" setřásl jsem Sapnapovu ruku a on mi věnoval malý úsměv. „Kdyby to byl můj záměr, tak bych udělal celou show" na to jsem se usmál si a protočil očima. Dál jsme šli v tichosti. Sapnap se celou dobu nadechoval, že něco řekne, ale ani jednou nevypustil ani pípnutí. Znovu jsem protočil očima a lehce do něj ďobl. „Řekni to" pobídl jsem ho a on semkl rty v tenkou čárku. Na chvíli zastavil a já ho napodobil. Oh, něco vážného? „Chceš si promluvit o Dreamovi?" navrhl tiše a trochu zvedl ruce, aby si mohl hrát a rukávem trička. Jen jsem zakroutil hlavou a on se tedy znovu rozešel. „Chceš obejmout?" zeptal se a nervózně se na mě podíval. „Chceš ty obejmout?" pozvedl jsem obočí a on se lehce usmál, než kývl. Chvíli jsem mlčel a on mě nechal v myšlenkách. Rozhlédl jsem kolem, spíše na skupinku vedle nás a povzdechl jsem si „Tady ale ne" na to přikývl a chytil mě za zápěstí. Než jsem sithl protestovat, odtáhl mě kousek do lesa a schovali jsme se za strom. On sám se otočil ke stromu zády, stále s mým stisknutým zápěstím. Lehce jsem mu poklepal na klouby na ruce a nakonec mě pustil.

Roztáhl ruce od sebe a já na to protočil očima. „Jsi strašně přítulnej" zavrčel jsem, ale i tak jsem k němu udělal krok. Plácl jsem mu do obou ruk, aby je zvedl a sám jsem ho objal kolem hrudi. „Potřebuješ uklidnit a mě pomáhá obejtí" pokrčil rameny a stiskl mě pevněji, než se s odkašláním odtáhl. Mlaskl jsem a uhnul od něj pohledem. No tak to bylo trapný. „Uhh...zažil jsem i horší" zamumlal a ustoupil od stromu pryč, aby se mohl vrátit na cestu a já ho s protočením očí následoval. Se Sapem jsme se vrátili do skupinky, přičemž on na mě každou chvíli pokukoval. Ignoroval jsem to a potom jsem se oddělil i od něj. Tak nějak jsem se potuloval kolem, ne přímo s někým, ale nepřipadal jsem si zrovna úplně mimo.