To the end | Dreamnotfound

Eighty nine

Technoblade's POV.

„Jak daleko?” zeptal jsem se Ranbooa, který koukal do mapy a rozhlédl se kolem. Chvíli mlčel a udělal kolečko, než ukázal zdánlivě náhodným směrem. „Kousek tam a pak bych zkusil portál” navrhl a já jen přikývl. Vydal se tím směrem jako první a já ho následoval. „Myslíš, že tam najdeš zlatý jablka?” zeptal jsem se s úchechtkem a on si fruatrovaně povzdechl. „Kámo, to není prostě možný, jak velkou mám smůlu” postěžoval si a já se jen začal hlasitě smát. Hlavní charakter a nemůže najít zlatá jablka. Smutné.

„Mhh...tak Philza bydlí u tebe?” začal Ranboo konverzaci „Yeahp” prostě jsem mu odpověděl, ale rozhodl se to trochu rozvést, ať mezi námi není tak trapné ticho. „Ale chce si postavit dům hned vedle, takže to je taky jeden z důvodů, proč nešel s námi” na to přikývl a znovu byl začučenej do té mapy. „Chtěl, nebo jsi ho vyhnal?” zeptal se normálním tónem, jako pokračování konverzace, ale mohl jsem si všimnout zacukání jeho koutků. Protočil jsem očima a ohrnul si vlasy z očí „Oboje” přiznal jsem a on se zakřenil, než vytáhl obsidiánové bloky a postavil portál.

„Snad budeme blízko” zamumlal, když jsem ho zapálil a rovnou si stoupbul do něj. Ranboo mě chviličku na to následoval a já si automaticky přechytil sekeru, kdybychom náhodou potkali nějaké narušitele. On si mezitím bezstarostně koukal do toho kusu papíru.

Jsme blízko?

Jsme daleko?

Je tu tma.

Jsme pod stromy.

Neví, kde jsme.

V pravo je zombie.

Bez váhání jsem se otočil doprava, jak mi bylo porazeno a opravu jsem se pohledem setkal se zombíkem, který se chystal střetnou s Ranbooem. Jedním máchnutím jsem ho dostal a odfrkl si.

„Co jsi vykoumal?” zeptal jsem se a Ranboo ke mně na chvíli zvedl hlavu. Ukázal mi mapu a já na něj neutrálně koukal, i když jsem netušil, o co se snaží. „Neumím číst v mapách” zopakoval jsem mu a on se plácnul do čela.

Proč to neumíme?

Proč on ano?

Naučí nás to?

Může nám znovu udělat vlasy.

Umí to líp jak my.

My ale máme jen drdoly.

Nemáme čas na nic složitého.

Máme jen farmu na brambory.

To je důležité.

„Chci tím říct, že jsme ještě moc daleko” vysvětlil a já si povzdechl. Hlavně ať najdeme cestu zpátky. Tentokrát se do portálu dostal první Ranboo a hned po tom, co jsem z něj vystoupil, ho začal bourat. „Toto je vyčerpávájící” zamumlal jsem a on se jen na mě usmál. „Šel bych sám” pokrčil rameny a já mu na to neodpověděl.

Nešel by sám.

Zeptal se nás, takže chtěl společnost.

Nebo s námi najít loot.

Jsme dost bohatí.

Ale třeba najdeme totem nesmrtelnosti.

Máme dva.

Chceme víc.

K čemu nám ale jsou?

Stejně neděláme nic riskantního.