Dopis jsem si přečetl a následně jsem ho bezeslov odnesl našemu královskému doručovateli...Myslím že se jmenuje Iida, nevím. Nikdy jsem se s ním moc nebavil. Řekl že nemá problém to hned odnést, a tak jsem mu vysvětlil vše co bylo potřeba a odešel zpátky za Midoriyou. Ten si právě prohlížel nějakou knihu co mi ležela na stole. ,,Tohle je psáno ve staré francouzštině. Rozumíš tomu ?" Zeptal jsem a tak jsem ho dostal u toho tranzu. ,,Ehm... Ne. Naopak můžu být vůbec rád že umím číst japonsky, natož tohle. Ale líbí se mi ty o obrázky." pousmál se a odložil jí zpátky na své místo.
Knihu jsem vrátil tam kde byla a otočil jsem se čelem na něj. ,,Doručí teda mamce ten dopis ?" ,,Ano, ještě dneska. Pošlu pak Iidu i zítra, třeba ti bude chtít odpovědět." ,,Děkuju ti." Usmál jsem se a pak jsem se zadíval ven z okna. Mamka o mě má určitě strach, bude ráda když jí přijde ten dopis. ,,Už je pozdě, měli bychom jít spát. Támhle je koupelna, dám ti nějaké oblečení na spaní." Řekl Todoroki a začal se hrabat ve skříni. ,,T-Todoroki-kun ... Kde budu spát já ?" Zeptal jsem se a on v klidu řekl že na posteli. ,,A-Ale tam spíš ty, ne ?" ,,Doteď ti to nevadilo." Uchechtl se a já trochu nervózně přešlápl. ,,Ale doteď jsem o tom taky nevěděl..." ,,Ta postel je velká pro čtyři lidi. Nenutím tě spát v mé blízkosti." Oznámil a hodil mi dlouhou bílou košili.
Hodil jsem mu oblečení a sám jsem se začal převlékat. Cítil jsem na sobě jeho pohled, ale než jsem stačil cokoliv říct tak se zabouchl v koupelně. Oblékl jsem si tmavě rudou košili na spaní a spodní prádlo, následně jsem si sedl na okno a sledoval první hvězdy. Jelikož bylo léto, hvězdy vyšly opravdu až pozdě v noci.
Něco mi je. Otrávil mě ? Jsem nemocný ? Proč je mi tak divně ?! Stačilo mi vidět Todorokiho bez trička a v břiše se rozletělo hejno motýlů a zatajil se mi dech. Vykoupal jsem se a během toho jsem se snažil nemyslet na jeho tělo. Normálně bych neřekl že má takhle dobrou postavu, ale jako... Stačí ! Fakt mě musel otrávit ! Vždycky se mi líbila Uraraka...Nebo alespoň myslím... Já nevím, nikdy jsem na vztahy ani nepomysel. Proč tu řeším vztah ?! Nejsme...Není... Proč nad tím vůbec přemýšlím !
Midoriya je tam nějak dlouho... Vstal jsem ze svého místečka a došel ke dveřím koupelny. ,,Midoriyo jsi v pořádku ?" Zeptal jsem se a za dveřmi jsem uslyšel nějakou menší ránu. ,,Mid-",,Jsem v pohodě !" Ozval se a v ten moment otevřel dveře. Nervózně se usmíval a proběhl kolem mě. Všiml jsem si jak se snažil obvázat rány na nohou, ale moc to nevypadalo. ,,Midoriyo, sundej si tu košili, obvážu ti ty rány. Oznámil jsem a v koupelně jsem si vzal všechno potřebné. Když jsem tam přišel tak seděl na posteli jen ve spodním prádle a v ruce nervózně mnul tu košili. Nemusíš být nervózní, vždyť už jsem tě viděl i nahého." Řekl jsem a jeho barva se změnila na rudou. ,,N-Nemusíš mi to připomínat." Zabručel a roztomile sklopil hlavu. ,,Neboj, bude to hned."
ČTEŠ
Two sides (Cz Tododeku) ✔
FanfictionPrinc, člověk by si řekl že je to ve své době velice vážená osoba, ale opak je pravdu. Nikdo si ho neváží, naopak se ho bojí. Stejně jako jeho otec je princ Shouto brán jako bezcitný člověk se záští vůči celému světu. Nikdy se neukazuje na veřejnost...