Chvíle naděje | ✖️

8. kapitola | Plnoletý prvorozený syn

/červenec 1995/

Matheo Jones se nestal Mathem Malfoyem přes noc. Takové změny není schopen nikdo na tomto světě. Avšak prošel si dosti zásadním vývojem od té doby, co se z úst Astrid Blackové dozvěděl o identitě svého otce. Zprvu necítil k Luciusovi Malfoyovi žádné vazby a shledával ho tím vyvrhelem, který ho opustil už v den jeho narození a ponechal mu nějakou věc – ten vzácný náhrdelník s iniciálem jeho jména i příjmení svého otce a samozřejmě rodinným heslem, které si prvních patnáct let života vykládal špatně.

Každý jsme v životě slyšel otázku; kterého svého rodiče máš raději? Automaticky každý odpovíme, že oba své rodiče milujeme stejnou měrou. Ale opravdu jsme upřímní nebo takto odpovídáme jenom, abych jednoho z nich neranili? Zamyslete se nad touto otázkou. Opravdu nemáte preference?

Matheo dříve preference míti nemohl, protože byl obdařen pouze jedním rodičem. Jenže v den odhalení pravdy výběr nezískal. Kdepak, v té knihovně se sice dozvěděl, že jeho otec je živ a zdráv – dokonce velmi majetný – ale nikdo mu nedal pozvánku do rodiny. Neměl sebemenší důkaz o tom, že o něj druhá strana stojí.

Kdy se toto změnilo? Ten den, kdy špinavě blonďatého Zmijozela přišel navštívit jeho dědeček Abraxas, kterého do téhle doby neměl šanci poznat. Šedivý děd mu svým medovým hláskem a pozvánkou na prázdniny do Malfoy manor otevřel nové dveře, kterými se mohl vydat.

Mladý Jones před rokem – kdy navštívil majestátní Malfoy manor poprvé – nemínil od své matky odejít. To ona se o něj starala šestnáct let, odtahovala si jídlo od úst a zůstávala s ním vzhůru, když měl jako novorozenec své ubrečené období. Kdepak, před rokem nechtěl o matku přijít. Proto jí také nic neřekl, aby si o něj nedělala starosti.

Ale toto léto volbu učinil, i když s velmi těžkým srdcem. Úplně nejraději by je měl všechny pohromadě. Tak rád by vzal svou mamku s sebou do Malfoy manor a omylem ji i otce zamknout do spíže, aby si mohli společně promluvit a vyřešit věci minulé. Tolik si tu představu ve své hlavě maloval a přehrával znovu, že jí skoro začal věřit a brát ji jako obraz, který brzy uvidí před svýma očima.

Nemohl mít všechno. Hestia Jonesová byla příliš zavázaná Floriánovi, který si najednou Matheovi přestával líbit. Všechny ty vzpomínky na dětství zalité zmrzlinou, které strávil především s Rolfem Scamanderem a právě Floriánem, mu nepřipadaly tak krásné jako ještě dva roky zpátky. Teď shledával majitele Zmrzlinářství na Příčné ulici protivníkem, který zabraňuje jeho krásnému snu.

Když kráčel k Malfoy manor, uvědomil si, že na jednu věc se opravdu netěší. Jeho poloviční bratr Draco mu kazí život u nějakou dobu a Matheovi se to vůbec nelíbilo. Naposledy se mu to málem podařilo při druhém úkolu v Turnaji tří kouzelníků, když ho a Hannah Abbottovou načapal právě jejich otec.

Nebyl pyšný na to, jak zareagoval. Až do konce školního roku musel procházet chodbami a sledovat, jak od něj Hannah odvrací pohled pokaždé, když se jejich cesty střetly. Než sklonila oči, vždycky na sobě pociťoval ten bodající pohled, který měl tři složky – zlomenou, nenávistnou, zhnusenou. V průběhu měsíců se poměry těchto složek měnily.

Takovou radost před Vločkovým plesem měl, když mu Draco dal najevo, že chce zakopat válečnou sekeru. Neměl však ponětí s jakým manipulátorem se ve skutečnosti potýká. Měl věřit tomu, že Lucius Malfoy nevychoval žádného strašpytla.

Když se objevil na prahu Malfoy manor, ihned okolo něj a jeho zavazadel začali skákat skřítci. Ovšem všiml si, že sídlo není klidné a tiché jako si ho pamatoval z minulých prázdnin. Když zde trávil čas před rokem, slyšel by spadnout i špendlík. Dnes však ve zdech tohoto velkolepého domu zněl ten pracovní šum, který Matheovi dal najevo jednu zprávu – v domě už nemůže bydlet jen otec, bratr Draco a nepokrevní sestřenice Ellyson.