Desatero zajímavostí než půjdeme dál

214 57 71
                                    

Tato část je věnována všem, kteří dokáží vydávat dílo, aniž by ho měli celé dopsané. Stačí vám mít předepsaných jen pár kapitol? Nebo dokonce vydáváte rovnou, jak píšete, bez záchranné sítě? Smekám pomyslný klobouček. Pokud by byl Zimžírka vydán hned po dopsání (nedej bože vydáván, aniž bych znala konec), vypadal by jinak. Hodně, hodně jinak. Naštěstí znám své limity a čas opravdu dokáže dělat zázraky.

Tak tedy, jak by to vypadalo, kdyby byla Kniha Záhad o půl roku dříve a já bych na ní při vydávání ještě téměř rok nepracovala?

1. Začneme zlehka. Hektor původně četl knížku o ledních medvědech, ne o tučňácích. Vzhledem k finální akci mi ale přišlo vhodné propojit i takovouto „blbost".

2. Bylo by tu více postav, což je k neuvěření, vzhledem k tomu, že už tak je to tu jimi nabyté a ukočírovat je byla makačka. Byla tu Sof, pravá ruka velitele Místa (úúú, minulost), která měla na svědomí záměnu dětí a také Greg, průvodčí, co býval u odboje a měl Hektora a spolek dovést do Domu. Nakonec jsem se rozhodla dát více prostoru postavám, které už existují (Ros a vikingové, jejichž výstup měl skončit s hospodou). Mimochodem, s Gregem se ještě uvidíte, dával Místňákům zabrat a smazat ho by byla děsná škoda.

3. 1834 měl umřít. V 39. části se setkává s Malumem a jeho život visí na vlásku. V první verzi mu lež nevyšla, Malum ho prokoukl a zlomil mu vaz. Dosti chladnokrevně, musím poznamenat (v mých příbězích není nikdo v bezpečí, muhehe). V této první verzi však nebyl do lží zapletený Hektor, a právě jeho přítomnost při druhém čtení zachránila mladíkovi kůži. 1834, měl bys mu za to pořídit čokoládu!

4. Val s Adou měli původně vyměněné charaktery. Zatímco Ada jednal impulzivně, ona byla ten kliďák. Jenže to mělo háček, její osobnost byla dost podobná Magdě a tu už u sebe Hektor má. Navíc, s klidnou povahou by tomu rošťákovi prošla krádež snídaně a něco takového se přeci neodpouští!

5. Hektor původně nikdy neovládl Bouři. Celý výcvik byl sfouknut během jedné noci v podobě delšího odstavce. Stejně tak útěk z Domu nebyl nijak dramatický, prostě se jen zvedl a vyplížil se pryč. Tadáá! A šmitec.

6. Nebyl by Fou! V původní verzi tento statečný krysák chyběl, byl přidán až při druhém/třetím čtení, kdy jsem začala o Hektorovi z nějakého důvodu uvažovat jako o Disney princezně. A co každá správná Disney postava potřebuje? Zviřátko! Jeho výběr nebyl překvapivě obtížný. Bylo třeba, aby se s ním Hektor seznámil v Místě a aby se s ním dalo cestovat. Vzhledem k tomu, jak moc je náš hrdina specifický, jeho seznámení s Fouem alias Fouskem, nedalo téměř žádnou práci. Ano, žádný pes, kočka, králík..., prostě kryska. Fajn kryska.

7. Hektor jako malý vynalezl krabičku, která dokázala nahrát a udržet zvuk Bouře. Právě tím při vstupu do centrály původně vyděsil Smrťáky, kteří ho pustili dovnitř. Vzhledem k tomu, že je příběh zasazen na alternativní zemi v cca 19. století (pokud vynecháme techniku Sdružení, které je hóóódně napřed), musel by být náš hrdina mega moc inteligentní, aby něco takového sestavil. To už se vlastně ani nedá nazvat genialitou. Od tohoto nápadu tak bylo upuštěno, protože jak se říká, všeho moc škodí a zase až tak nadaného Hektora nepotřebujeme.

8. V původní verzi se Hektor nakonec opravdu přidal na stranu Sdružení a tím měl příběh skončit. Zkrátka takový ten nečekaný smutný konec. Jenže ten mizera si řekl, že ne! On chce bejt hodnej! A kvůli tomu mě přinutil překopat více než 25 tisíc slov (tehdy to byla polovina příběhu!) a nakonec přišel s cestou do Ameriky, takže z původních krásných a dostačujících 50 tisíc slov vzniklo přes 70 tisíc slov a... druhý díl. Druhý díl?! V životě jsem neměla příběh na dva díly, a ještě o takovémhle rozsahu! Tohle je premiéra, vážení, buď to bude mega úspěch, nebo mega průser. Naštěstí jsem včas vytušila, kam Hek míří a pokračování nám středžírku nenaruší. Navíc části budou delší, než jaké jste do této chvíle měli k dispozici (Hektor člověka umí rozpovídat)!

9. Nejvíce upravovanou kapitolou byla 52. (poslední výlet do minulosti), u ní jsem i jeden čas uvažovala nad tím, že ji nevydám a shrnu ji v přímé řeči, naopak nejméně editovanými kapitolami byly ty s Adou a Malumem, kde bylo sdělení vždy překvapivě jasné.

10. Pro Hektora jsem chtěla použít nějaké neotřelé jméno, které by se dalo napasovat i na zařízení. Původní myšlenka „Richarda" tak vzala za své. A jak někteří z vás díky příběhu Magičtí ví, jsem velký fanda antiky a když přijde na neotřelá jména, těmi se to v řeckých bájích jen hemží, ne? Takže Hektor, to by mohlo vyjít, řekla jsem si. Jenže když jsem toto jméno ze zajímavosti dala do Googlu, zjistila jsem, že v České republice má náš Hektor jen jednoho jmenovce, zato psů... Proč mi nikdo neřekl, že je Hektor typické jméno pro psy, a ne pro lidi? Promiň, Heku, jako by už tak nestačilo, že zkratka tvého jména popisuje funění do schodů. Umíš být pěknou osinou v zadeli, ale tohle sis vážně nezasloužil (a to nezmiňuji věci, které na tebe v další části čekají).

----

Příští týden nás čeká název druhé a poslední Knihy a první část jednoho amerického dobrodružství. Držte si čapky a nosy, vážení, bude to jízda.

Já, Zimžírka (oba díly ✅)Kde žijí příběhy. Začni objevovat