Nerozdělitelné Sestry [Avengers]

15. kapitola

O pět let později
Už pět let jsme se s nimi neviděli. Je nám 23, uteklo to hrozně rychle. Rozhodli jsme se navštívit Tonyho, Peper a jejich pětiletou dceru Morgan, naší sestru. Žili jsme na druhé straně New Yorku a Tony se s Peper před pěti lety přestěhovali do rodinného domku u lesa. Morgan je dnes pět a jelikož jsme ji ještě neviděli, chtěli jsme to napravit. Nasedli jsme do auta a vydali se za nimi.

Tony byl s Morgan před domem. Zahlédl přijíždějicí auto. Vystoupili jsme z něj. Usmáli jsme se a rozešli se k nim. "Ahoj tati." Řekli jsme s úsměvem. "Taky jste se rozhodli přijet?" "Tati, teď ne, dnes má Morgan svůj den, nekaž jí to." Řekla jsem. "Tati kdo jsou?" Řekla Morgan. "To jsou tvé sestry zlatíčko." "Vážně?" "Ano Morgan, já jsem Sára a tohle je Ella." Řekla jsem a pohladila ji po vlasech. "Pavel už ji viděl?" Řekla El. "Ano, ale jednou a to když se narodila. Je ve Wakandě se Shuri." Řekl Tony. "Aha." Řekla jsem.

Hrála jsem s Morgan na schovku. "Kdepak se asi Morgan schovává?" Řekla jsem a přešla k jejímu stanu, ve kterém má hračky. "Baf!" Řekla a vyskočila z něj. "Ustup nebo tě rozpráším na atomy!" Řekla. "O tom nepochybuju, kde jsi tu helmu našla?" "V garáži." "Jsem si jistá že ji táta na něco potřebuje." Řekla jsem a sundala ji helmu z hlavy. Vzala jsem Morgan do náruče a šli dovnitř.

El mohála Peper v kuchyni. Uslyšela jsem příjezd auta. Vyšla jsem ven a zahlédla Steva, Nat a Scotta. "Tati?" Zavolala jsem na Tonyho. Nemohla jsem uvěřit svým očím. Rozeběhla jsem se proti Stevovi a objala ho. Poté jsem objala Nat. "Co vy tady děláte?" Řekla jsem. Tony a El vyšli ven. El udělala to samé co já. Objala je. "Tony, potřebujeme pomoc." Řekl Steve.

Seděli jsme na verandě. "Vy chcete vytvořit stroj času?" Řekla jsem. "Ano a potřebujeme Tonyho pomoc." Řekl Steve. "Ne." Řekl Tony. "Ne? Proč ne?" Řekla Nat. "Mám rodinu, konečně jsem šťastný a nehodlám to jen tak zahodit. Od té poslední události s těmi šutry s nechci mít nic společného, takže jestli jste přijeli jen kvůli tomuhle, tak vás zklamu. A můžete rovnou zase odjet." Řekl Tony a šel dovnitř. "Hale souhlasím s Tonym, nemá cenu riskovat..." "Mohli by se všichni vrátit, Sam, Bucky, Wanda, i Peter." Řekl Steve. Podívala jsem se na El. Když Steve řekl Peter, viděla jsem v jejích očích bolest. Od té doby si nenašla nikoho jiného. Miluje ho stále, slíbila si že se do nikoho nezamiluje. A tak je to vlastně i u mě, miluju stále Lokiho, jenže El má teď šanci že se jí Peter vrátí. "Já vás chápu, ale Tony řekl ne. Zkusím ho přesvědčit a kdyžtak dáme vědět." Řekla jsem.

V noci jsem se probudila a uslyšela zvuky. Sešla jsem po schodech dolů. "Tati? Co ti děláš?" Řekla jsem a promnula si oči. "Probudil jsem tě?" "Ne, nespala jsem a pak jsem zaslechla nějaký zvuky." "Aha, já, jen mě něco napadlo. To jak mluvili o stojí času, nenechá mě to spát." "Aha a přišel si na něco?" "Vlastně zatím nic, ikdyž, něco zkusím." Řekl a začal něco modelovat na pracovním stole. Podíval se na to a nemohl uvěřit svým očím. "No tyvole." "Tati!" Řekla jsem. "Mluv slušně." Řekla jsem se smíchem. "Už mluvíš jako Rogers." "No tyvole." Oba jsme se podívali na schody. Seděla tam Morgan. "Nemáš spinkat?" Řekla jsem. "No tyvole." "Ne tohle se neříká. To smí jenom maminka." Řekl Tony. "Nemáš chuť na nanůčka Morgan?" Řekla jsem. Ona přikývla. Chytla jsem jí za ruku.

Uložila jsem Morgan do postýlky. Tony vešel do pokoje. "Já tu s ní ještě chvilku budu." Řekl a políbil mě na čelo. "Dobře, dobrou noc." Řekla jsem a šla za El do pokoje. "Děje se něco?" Řekla. "Ne, táta asi na něco přišel, e řekneme si to ráno." Řekla jsem a šli jsme spát.

Ráno jsme o tom mluvili a rozhodli jsme se, že pojedeme za ostatními na základnu. Když jsme tam přijeli, byl tam i Bruce, Rocket, Rhodey, Thor, Clint a Nebula. "Ahoj lidi!" Řekla jsem, když jsme vešli dovnitř. "El, Sáro! Rád vás vidím, vy jste vyrostli, kolik vám vlastně je?" Řekl Thor. "Dvacet tři." Řekli jsme. "Čas letí." Řekl Thor. Objala jsem ho. "Páni nabral jsi... Ehm, svaly. Břišní..." Řekla jsem. "Budu hádat, mimino a důchodce?" Řekl Tony. "Jak to....?" Řekl Bruce ale Tony ho přerušil. "Včera jsem na to přišel." Řekl a ukázal jim plány. Pustili jsme se do stavení.

"Tak jo, vrátíme se v čase a přineseme kameny zpět." Řekla jsem. Měli jsme rozdělené kdo kam půjde. Já, Nat a Clint jsme šli pro kámen duše. Steve, Tony, Bruce, El a Scott pro kámen mysli, prostoru a času. Thor a Rocket pro kámen reality. A Nebula a Rhodey pro kámen síly. Stáli jsme v kruhy v oblecích připraveni na skok v čase. "Tak naschle za minutku." Řekla Nat a v tom jsme se všichni přemýstili.

Objevili jsme se na Vojmiru. Už na nás čekal Red Skull. "Sáro, dcero Tonyho Starka, Clinte synu...... Natasho dcero........ Už na vás čekám." "Jak víš kdo....." Řekla Nat. "Je prokletý k tomu aby věděl tyhle věci." Řekla jsem. Dlouho jsem svou moc nepoužila, e teď se tak stalo. "Takže asi víte jak získat kámen duše." Řekl Red Skull. "Ano." Řekla jsem a otočila se se slzami v očích na ostatní. "Jak?" Řekl Clint. "Musíme obětovat toho, koho milujeme."