Kapitola je věnována @macetxoxo
Michael's view (The next day in the school )
Unaveně jsem si promnul oči a zamžikal. Ta stará rašple, kterou máme na přírodopis píše neuvěřitelně malým písmem a vy ještě k tomu sedíte v lavici, která je nejdál od tabule. To je zase den.
Alespoň, že už za tři týdny je konec školního roku a s ním začátek velkých prázdnin, které ovšem strávím v otravné samotě u mě v pokoji. Takže žádná změna, jenom se zbavím ranního vstávání a otravných učitelů s písemkami.
Po zazvonění na přestávku jsem se přemístil do učebny na Anglický jazyk, poslední hodinu tenhle den ve škole.
Sedl jsem si jako vždy sám do poslední lavice, protože mi to tak vyhovovalo asi nejvíce a sledoval Luka a Ashem, kteří těsně před zazvoněním na hodinu přišli do třídy a sedli si do prostřední lavice.
Jsou spolu strašně roztomilí. Koukají se jeden na druhého zamilovanýma očima, ve kterých se objeví jiskřičky pokaždé, když se ten druhý zasměje.
Nikdy jsem do nikoho nebyl nějak extra zamilovaný, pokaždé to byly jenom takové ty krátké vztahy, které neměly žádnou budoucnost.
Ale od té doby, co jsem poznal Cala, mi přijde všechno strašně pomotané.
Vím, znám ho sotva deset dní, ale v tom klukovi něco je.
Začínám pro něj mít jistou slabost, ale nechci si to přiznat.
Chci si udržet vzhled toho zlého badboye a když už bych měl s někým chodit, ať je to někdo mé úrovně. Tím myslím také badboy. Pořádný punk rocker, pro ty mám velkou slabost.
Znovu jsem se podíval před sebe na ten povedený pár, zrovna se drželi za ruce a na něčem se domlouvali.
Ashton's view
,, Takže bys tedy mohl na ten tábor?" Znovu se ujistím.
,, Mohl bych na jeden až dva týdny. Tři ne, to už je moc." Vzhlédne Luke od sešitu, do kterého si zapisuje poznámky od učitelky Angličtiny a usměje se na mě jeho ďolíčkovým úsměvem, který mě pokaždé dokáže tak moc rozveselit.
,, Hm, dva týdny by byly nejlepší. Pak se budeme muset zeptat Caluma, bylo by úžasný tam jet všichni tři."
,, Po obědě ho někde odchytneme." Odpoví Luke a unaveně se opře o opěradlo staré židle, na které sedí.
,, Ok, a- " ,, Pane Irwine, mužete mi prosím říci, co jsem před chvilkou říkala?" Přeruší mě naštvaná učitelka, poklepávající podpatkem do podlahy a vytvářejíc tím příšerný zvuk pro mé uši.
Grr, proč pokaždé, když byť jenom na chvilku nedávám pozor, mě vyvolá?
Před tím, než jí odpovím něco, co pro ní zřejmě nebude moc pozitivní věc, mě osvobodí zvonění zvonku na přestávku.
Aleluja, alespoň pro jednou mám nějaké štěstí. Zaraduju se v duchu a hodím po učitelce výsměšný obličej.
Ta ho nejspíše přehlédne a jenom zamumlá, " Máte štěstí, Irwine, vyvolám si vás až příště."
Zvednu se z lavice a vyrazím společně s Lukem po boku ke skříňkám, kde zahlédneme po chvilce černé vlasy.
,, Hej, bro!" Plácne si Luke s Calem, který má ale doslova přilepené oči před sebou na chodbě ne moc zaplněné žáky, takže se dá docela dobře rozeznat, koho sleduje- vysokou postavu celou v černým s červenými vlasy. Michaela.
,, Copak, ses nám zabouchl?" Škádlil ho Luke.
Cal jenom zavrtěl hlavou do stran v nesouhlasu a přestal s pozorováním zad, které patřily červenovlasému.
Hi!
Ok, vím, že jsem vám slibovala, že tenhle díl přidám už včera, ale tak nějak mi do toho něco vlezlo a já nechtěla psát kapitolu až někdy do půlnoci, když jsem ráno musela vstávat už v šest hodin (ano, šlo o nadlidský výkon pro osobu jako já), a to bych vážně nedala.
Tahle kapitola je taková nezáživná, nudná a nic se tu neděje, tak se nebudu divit, že než to dočtete v tuhle dobu, tak mezitím usnete (ostatně skoro jako já). XDD
So, have a good day and I hope, that you're not as much bored this suck chapter. O:)
Love, 5sos_cz
