Chapter 4.

700 65 1
                                    

Po odeslání zprávy sem mobil položil na stůl vedle gauče ,, Asi tu s námi přes noc zůstane, nevadí? " podíval sem se na Caluma, který právě otevíral lékárničku.

,, Ne, ale starat se o něj budeš ty, ani toho kluka neznám... " propichoval mě očima.

,, No problem kámo. " pousmál jsem se s myšlenkou, že ho vlastně také vůbec neznám. 

Calum se zvedl z gauče ,, Jdu se vysprchovat a pak udělám nějakou večeři pro nás dva. " s tím odešel pryč.

Sedl jsem si na gauč vedle chlapcovi hlavy a začal se prohrabovat v lékárničce, dokud jsem nenašel vatu, dezinfekci a náplasti.

Postupně jsem chlapcovi vydezinfikoval všechny rány na hlavě a tu největší zalepil malou náplastí.

Rozhodl jsem se mu vysvléci mikinu, jelikož jí měl špinavou a v baráku bylo dost vedro, abych mu mohl vydezinfikovat i pár ran na rukou.

Vypadal tak moc sweet, s těma zavřenýma očima, plnými růžovými rty a roztomilými špinavě blonďatými malými kudrlinkami.

Doslova jsem jeho obličej hltal pohledem, dokud se chlapec ale nezavrtěl a nezačal pomalu otevírat oči.

Začal se zmateně rozhlížet po celé místnosti, dokud jeho oči nezabloudili ke mě. Otočil hlavu blíže ke mě ,, K-kde to jsem?" zamumlal vyděšeně.

Nenápadně jsem ho pohladil po vlasech ,, U mě se už nemusíš bát, že ti někdo ublíží.  Napsal jsi mi zprávu, že potřebuješ pomoct, že tě někdo zbil. Tak jsem společně s mým kámošem šel ke škole, kde jsme tě našli...  Jo a když jsi byl po cestě trošku při vědomí, tak jsi mi řekl, ať napíšu tvým rodičům, že přespíš u kámošů, takže tady u nás asi zůstaneš i přes noc. A kdo tě vlastně zbil?"

,, B-brad s jeho partou. Jako pokaždé." zamračil se a položil si ruku na čelo, zasténal a pokusil se posadit.

,, Hej, opatrně." chytil jsem ho okolo pasu dříve, než malém spadl na zem.

,, Uh, už je to dobrý, můžeš mě pustit." skoro zašeptal, když jsem ho držel okolo pasu a užíval si tu polohu, ve které jseme byli. Usmál jsem se, dal paže pryč z jeho pasu a podíval se na něj.

,, Jak se vlastně jmenuješ?" zeptal jsem se zvědavě.

,, Ashton Irwin, a-a ty?" mluvil potichu a trochu koktal, zřejmě se z toho všeho ještě nevzpamatoval.

,, Luke Hemmings. " pousmál jsem se.

Ahojky  :))

Zase další krátký díl, omlouvám se, odteďka sem budu dávat delší, abych vám to vynahradila. ;)
Snad chápete, že je to kvůli škole a nekonečnému učení.

Jinak jak se vám tahle kapitola líbí? :)

Distrust /pozastaveno/Kde žijí příběhy. Začni objevovat