,, Seš v pohodě?" obrátil jsem se na Ashtona, který se opíral o skříňky.
,, Jo, už jo...." pokusil se o úsměv ,, ...děkuju za záchranu."
,, Nemáš za co, jsme přece kámoši! A Bradovi by prospělo, kdyby dostal přes držku." ušklíbl jsem se.
Začalo zvonit na hodinu, tak jsme se rozloučili a šli do svých tříd.
Ashton's view
Byla právě poslední přestávka a já měl namířeno do ředitelny, protože jsem nutně potřeboval doučování.
Propadal jsem z matiky, totálně jsem v ní plaval a kdybych z ní dostal horší známku jak trojku, tak by mi zkazila průměr, jelikož jsem měl samé jedničky.
Ne že bych byl šprt, to vůbec, jen jsem měl hromadu času na učení, protože nemám žádné přátele a s rodinu podnikáme nějaké výlety jenom zřídka kdy.
Takže můj volný čas trávím buďto učením, malováním, čtením, nebo bubováním na svou malou soupravu bicí.
Zaklepal jsem, otevřel dveře od ředitelny a tam seděl starý pán, který právě něco ťukal na klávesnici do počítače.
,, Dobrý den." pozdravil jsem.
Ředitel odlepil své oči od obrazovky.
,, Co si přejete?" zeptal se mě tázavě.
,, Měl bych zájem o doučování, konkrétně matematiku."
,,Dobře, vyberu vám někoho ze studentů na doučování, vaše jméno prosím..." začal zase něco psát do počítače.
,, Ashton Irwin."
,, Dobrá, první doučovací hodinu budete mít zítra ve tři hodiny odpoledne v učebně číslo čtrnáct, vyhovuje vám to? "
,, Ano, děkuju, nashledanou." vyšel jsem z místnosti a zamířil do učebny, kde jsem měl další hodinu.
Doufal jsem jenom, že mi na doučování nevyberou někoho, kdo mě nesnáší jako Brad.
Po skončení poslední nudné hodiny jsem šel na oběd a zamířil jsem si to ke stolu s Calumem a Lukem.
,, Ahoj Ashi." usmál se Luke, když mě videl přicházet.
,, Ahoj" pozdravil mě Calum.
,, Ahoj, nešli by jsme dneska někam ven? A nebo jenom zase hrát nějaké hry u Caluma? " abych řekl pravdu, tak už mě nudilo to neustálé vysedávání doma, potřeboval jsem změnu.
,, Promiň, ale ne, za Calem dnes přijedou nějací známí z jeho rodiny a já budu až do pozítří pryč, takže zítra nepřijdou ani do školy.." odpověděl smutně Luke.
,, Aha, to je škoda. " zamračil jsem se.
Po zbytek oběda jsme jenom párkrát prohodily nějaké slovo, byla tam taková divná atmosféra.
Rozloučili jsme se a šli domů.
Právě jsem procházel vedle pár stromů na školním pozemku, když v tom jsem zahlédl Brada, jak si to míří přímo ke mne.
Lekl jsem se a rozběhl se pryč.
,, Stůj kurva, my si tě chytíme, ty hnusnej teplouši! " zařval za mnou.
Běžel jsem celou cestu až domů, ve strachu, že mne chytí a zase zmlátí.
Naštěstí byl ale pomalý a tak za mnou už jenom zakřičel pár výhrůžek typu: My si tě najdeme!.
Když jsem přiběhl domů, tak jsem se zavřel v pokoji a rozdýchával to dobrých pět minut.
Sakra, musím si zlepšit kondici..
*************
Ve škole to dneska bylo strašně nudné a byl jsem rád za to, že to uběhlo tak rychle.
Už jsem si to mířil vesele ze školní budovy, když v tom jsem si vzpomněl na to doučování.
Sakra! Co když tam bude nějakej blbec z Bradovy skupinky? Nebo někdo jiný, kdo mě nesnáší?
Podíval jsem se na displej svého starého mobilu.
14:50
Pomalu jsem kráčel k učebně, kterou mi řekl ředitel, otevřel jsem dveře, vešel do místnosti a ztuhl.
Hi guys!
Tuhle kapitolu věnuju @NikaBezkov , @ClarieClifford , @macetxoxo a @NenukBoo .
Omlouvám se, že se teď toho v příběhu moc neděje, ale v dalších kapitolách se máte na co těšit!
Kdo byl v té místnosti, že se ho Ash tolik lekl, co si myslíte? :3
