,, To je ale zmrd! " řekl Luke, když se mnou v patách mířil do pokoje Calumových rodičů.
Šli jsme dovnitř a jako první jsem ocenil jsem to, že tu měli hezky uklizeno, narozdíl od jejich synka.
Zívl jsem a šel se rovnou zavrtat pod měkoučké peřiny
,, Nevadí ti to?" zeptal se Luke, když si lehal na druhou stranu velké postele.
Jelikož jsem byl až moc unavený na odpověď, tak jsem jenom zavrtěl hlavou a okamžitě se ponořil do říše snů.
*****************
Luke's view
,, WTF?"
,, Héj, vstávejté!"
,, Doufám, že se tu mezi vámi nic během toho večera nestalo, protože tohle vipadá dost divně.."
Tlumeně jsem slyšel nejspíše dost pobaveného Caluma, jak něco furt vykřikoval.
Jelikož jsem ale nebyl zrovna "ranní ptáče", tak jsem měl furt zavřené oči a snažil se toho idiota nevnímat a znovu usnout.
Nějak se mi to ale nedařilo a každou vteřinu jsem vnímal svět okolo sebe více a více.
Zakňoural jsem a přitiskl si blíže k sobě ten hezky měkkoučký a velký polštář, který byl ale každou chvílí tvrdší a tvrdší...
Přišlo mi to divné, tak jsem pomalu otevřel oči a podíval se před sebe.
Když jsem si ale uvědomil, že ten původně hezky měkkoučký polštář je Ashton, tak jsem vyskočil z postele a jelikož jsem byl až moc rozespalý na to, abych ovládl své nohy, tak jsem zakopl a slítl na zem přímo před Caluma, který okamžitě chytil vítlem jako sviňa. No jo, no, BFF...
,, Oh, kurva. " zaklel jsem chraplavým potichým hlasem.
,, Co se tady sakra dělo přes noc? Můžeš mi to vysvětlit?" chytil Calum vítlem,
,, Ne, počkej, radši to vědět ani nechci." Calum měl zřejmě co dělat, aby se neudusil smíchy.
Podíval jsem se nahoru na Cala a postavil jsem se na nohy.
,, Hahahaha, moc vtipný Calume Hoode. " řekl jsem ironicky a podíval se na postel, kde ležel Ashton s vykulenýma očima a držel si rukou svůj pas, za který jsem ho před chvíli držel já.
,, Jsi v pořádku? " také jsem se musel konečně zasmát, protože ten jeho výraz ve tváři... ....
,, Eh, jo-j-jo, jsem. " odhrnul peřinu, vstal z postele, promnul si oči a zívl.
Musím uznat, že vypadalá šíleně sexy po ránu v tomhle pižamu, které mu je nad kolena a.... sakra, zase ty úchylný myšlenky, zklidni se Lucasi Roberte Hemmingsi! Okřikl jsem se.
,, Myslím, že mi je po tom včerejšku už mnohem líp. " řekl Ashton.
Oklepal jsem se při vzpomínce na bezmocného Ashe, který ležel zmlácený před školou. Oko mu furt zdobil fialový monokl jako památka na to.
,, Děkuju kluci za všechno, co jste pro mě udělali, strašně moc si toho vážím a jsem rád, že mě neodsuzujete za to, jaký jsem, narozdíl od ostatních ze školy," usmál se ,, už ale budu muset jít domů, aby si o mě nedělali rodiče starosti. " dořekl, vzal si své oblečení a šel se obléct do koupelny.
Po chvilce přišel.
,, Počkej, doprovodím tě, už stejně taky musím dom." řekl jsem, udělal jsem na Caluma smutný výraz a běžel do koupelny, kde jsem se oblékl, oplách obličej vlažnou vodou, trochu si upravil vlasy a běžel zpátky do pokoje, kde se už Calum něčemu s Ashtonem smáli.
,, Ok, můžeme vyrazit. " kývl jsem na Ashtona, který se loučil s Calem.
,, Ahoj, v pondělí ve škole." zamával jsem mu a vyšel z jeho domu ven společně s Ashem v patách.
,,Jsi úžasný kámoš, Ashtone." usmál jsem se.
,, Oh.. děkuju..." řekl nejistě.
,, Hele, zařídím, aby tě ten kretén Brad nechal konečně na pokoji. Je to hrozný.." zamračil jsem se.
Chvíly bylo ticho.
,, Děkuju moc za všechno, co pro mě děláš.. I přes to, jaký jsem." řekl Ashton po trapném tichu.
,, Nemáš za co, jsme přeci přátelé a ti si mají pomáhat. Ale jestli mi to chceš nějak oplatit, tak jediné co po tobě chci, je to, aby ses prostě uvolnil, bavil se, nebyl furt tak nervózní a nejistý, užívej si života jak já s Calem!" snažil jsem se ho povzbudit.
Po zbytek cesty jsme si povídali a bylo vidět, jak se Ashton snaží splnit můj úkol. Smáli jsme se a já poprvé uviděl, jak se mu dělají ďolíčky. Bylo to roztomilé a jeho úsměv byl tak nakažlivý..
,, Mno, už jsme tady..." řekl Ashton a smutně se na mě podíval.
Před námi byl malý oranžový dům s jedním velkým balkónem.
Rozloučil jsem se s Ashtonem a vydal se zpátky ke mne domů.
***********************
Sakra! Zaspal jsem!
Vyskočil jsem z postele. Běžel jsem do koupelny, kde jsem si alespoň trochu upravil vlasy, oblékl si mikinu a běžel do školy.
Když jsem přiběhl na školní pozemek, kde ještě byli nějací žáci a vcházeli do budovi, tak jsem si oddechl.
První hodinu jsme měli Angličtinu, pak Matematiku a poté Dějepis. Oddychl jsem si, když jsem to už měl za sebou.
Byly to snad ty nejhorší a nejnudnější předměty na škole. Povzdychl jsem si a šel k mé skříňce, kde už čekal Calum.
,, Čau brácho!" přišel jsem k němu a zasmál se.
,, Čau, co jsi......" Calum přestal mluvit, když uslyšel ránu vedle mé skříňky na učebnice.
Otočil jsem se a..... pokud by se dalo zabíjet pohledem, tak by už tenhle kokot byl dávno pod kytičkama!
Ashton byl přitisklý ke skříňkám a držel se za loket. Před ním stál Brad a smál se mu.
Tak to už stačí!
Stoupl jsem si před Brada a zatarasil mu vstup k Ashtonovi.
On se jenom zamračil. ,, Co to děláš, uhni mi z cesty!" zabručel.
,, Ne, nech ho na pokoji!" zařval jsem. Lidé okolo se na mě otáčeli.
,, Co si jako myslíš, že děláš, Hemmingsi?" zavrčel.
,, Vypadni Brade! A jestli ho ještě jednou zmlátíš, tak si tě někde odchytneme a dáme ti do držky!" vložil se do toho Calum a zamračil se.
Brad na nás hodil jen varovný pohled, otočil se a odkráčel pryč.
Hi guys! :)
Omlouvám se, že jsem ten konec takhle blbě usekla, ale nějak jsem to ukončit musela :))
Tak co říkáte na Lashtona? Myslíte si, že se dají už brzy dohromady? :33
Love ya all ;)
Tuhle kapitolu věnuju @Melounfan a @LazyUisce69
