Takhle jsme to nechtěli

Mamka taky?

Mery se Šťepánkou se moc nevyspaly, protože Štěpánka skoro celou noc zvracela. Navíc ráno, když Mery vstala, tak začala zvracet taky.

M: ,, Ami, běž do školy a kdyby ti bylo taky zle, tak ať paní učitelka dá vědět jo?"

A: ,, Jo a mám jít k tátovi ?"

M: ,, Asi tam chceš že?"

A: ,, Jo, já bych tam chtěla jít, aspoň to od vás nechytnu." 

M: ,, Tak běž a řekni mu, že je Štěpánka nemocná, a že nechci ať zbytečně někde lítá. A když ji bude dobře, tak ji dovezu."

A: ,, Dobře, tak čau."

M: ,, Ahoj."

Mery se rozloučila a šla zpět do ložnice.

M: ,, Tak jak ti je?"

Š: ,, Nic moc."

M: ,, Zkusím ti dát ještě lžičku cocacoly a třeba ti to pomůže."

Š: ,, Nee, já už nechcu."

M: ,, Musíš si dát, udělá se ti líp."

I přes protesty si Štěpánka dala dvě lžičky coly a snědla suchý rohlík.

Š: ,, Promiň, že jsi se kvůli mně nevyspala a navíc jsi to ode mě chytila."

M: ,, Nemáš se za co omlouvat, vždyť za to nemůžeš."

Když Amči skončila škola, tak pro ní David přijel.

A: ,, Ahooj." Utíkala jsem za tátou jak malá holka a obejmula ho. Táta stál rovně a objetí mi neopětoval, ale na to už jsem si celkem zvykla. ,, Jak to, že jsi přijel tak brzo?"

D: ,, No to prostě.. vyšlo to tak no a tak to bylo. Kde máš ségru?"

A: ,, Zvrací a je doma. Mám ti vzkázat, že mamka nechce aby zbytečně někde lítala když je nemocná a pokud ji zítra bude dobře, tak ji mamka doveze."

D: ,, Aha.. tak to jo.. A ty nezvracíš?"

A: ,, Já ne.. jenom mamka a Štěpánka."

D: ,, Mamka taky?"

A: ,, Jo, asi to od ségry chytla."

D: ,, Tak snad jim bude brzo dobře... tak si to užijeme spolu."

A: ,, Budeme mít premiéru."

D: ,, Co?"

A: ,, No, že budeme poprvé spolu sami, jako bez ségry nebo tak."

D: ,, No vidíš..."

Nasedli do auta a jeli domů. Cestou si povídali jak se měl David v Londýně a jak bylo u Mery a tak různě.

D: ,, No a co by jsi chtěla dělat... mám ještě dneska a zítra volno."

A: ,, No já nevím... Tak co tak třeba rád děláš."

D: ,, Pracuju.. nebo chodím na box."

A: ,, Na box?"

D: ,,No.. na box."

A: ,, A vzal by jsi mě tam?"

D: ,, Ty by jsi chtěla boxovat?"

A: ,, Jo.. chtěla bych to zkusit."

Davidovi se úplně rozzářily oči a na tváři se mu objevil úsměv.

D: ,, No tak jo.. to je super. Šťepánka nikdy boxovat nechtěla, ale nutit jsem jí do toho nemohl. Ale když chceš, tak to je senzační."

Když dojeli domů, tak David objednal pizzu a společně se koukali na televizi na nějaké základní postoje v boxu a potom i na zápas. Amču to začalo docela bavit, až byl z toho David překvapenej.

Bude Mery se Šťepánkou líp?