Žárlila

155 6 1
                                    

Ráno se první probudil David. Ze začátku byl zmatený a vůbec nevěděl kde je a co se stalo. Když mu to postupně začalo docházet, tak se začal usmívat. Podíval se na hodinky a zjistil, že mají ještě chvíli čas. Rozhodl se, že si ho užije jak nejlíp může. Zachumlal se k Mery pod peřinu a přitulil se k ní. Nechtěně tím Mery vzbudil. Mery si okamžitě uvědomila, kdo vedle ní právě leží a kdo se roztomile dobývá pod její peřinu. Krásně se usmála a přitáhla si Davida k sobě.

D:,, Dobré ráno." Dal jsem ji pusinku na čelo. ,, Ještě můžeme chvilku spát."

M: ,, Já bych se raději tulila." Usmála jsem na Davida a pevně jsem ho objala.

D: ,, Jo ?"

M: ,, Jo"

D: ,, Tak v tom případě jo." Chvilku jsme se s Mery mazlili a potom už jsme museli vstávat.

Mery se zvedla a šla holkám připravit svačinu do školy a snídani. David se šel osprchovat a když se vrátil do kuchyně, tak už na něj holky čekaly u stolu a snídaly.

D: ,, No ne.. to vypadá skvěle." Usmál jsem se na holky a potom jsem dal Mery pusu.,, Dobrou chuť holky moje."

A: ,, Děkujeme.. ale co když to budou kluci ?"

D: ,, No tak, dobrou chuť děti moje."

Š: ,, Děkujeme.... a už jste přemýšleli nad jmény?"

M: ,, No... ještě včera ráno jsme na sebe byli naštvaní a táta neměl nejmenší ponětí, že jsem těhotná.. Takže jsme to ještě nestihli." Zasmála jsem se.

D: ,, Já jsem na tebe nebyl naštvaný."

A: ,, Ale máma na tebe jo... protože žárlila."

M: ,, Nežárlila."

Š: ,, Ale žárlila. Jakmile jsem se zmínila o Karin, tak jsem myslela, že se sbalíš a odejdeš hned, ale ty jsi to vydržela celých pět minut." Se ségrou jsme se zasmály.

M: ,, No tak jsem žárlila."

D:,, Holky nechte mamku a jezte, nebo vám ujede autobus."

Š: ,, Ty nás nepovezeš?"

D: ,, Ne.. mám tady něco domluveného."

A: ,, A co?"

D: ,, To si zatím nechám pro sebe."

Mery seděla a koukala před sebe. Nepřítomně se dívala do zdi, tak jak to dělává, když ji něco trápí nebo je mimo. David si toho všiml, pohladil ji po stehně a usmál se na ni. Když holky dojedly tak si vzaly věci, rozloučily se a spěchaly na bus. Mery sklízela nádobí a David za ní zezadu přišel a obejmul ji. U toho jí hladil bříško.

D: ,, Mery?"

M: ,, Ano?"

D: ,, Doufám, že víš, že s Karin už dlouho nic nemám... Když o ní malá mluvila, tak už jsem ji neviděl pěkně dlouho. Řekl jsem, že s ní mám sraz, protože jsem na tobě poznal, že si to chceš s holkama užít sama."

Mery se otočila k Davidovi a podívala se mu do očí. 

M: ,, Jo já vím, jenom mě to tehdy prostě zklamalo."

D: ,, Promiň.." Udělal jsem na Mery svoje psí oči. Té se okamžitě vykouzlil úsměv na tváři a obejmuli jsme se.

Co si David potřebuje zařídit?

Takhle jsme to nechtěliKde žijí příběhy. Začni objevovat