Výprask

146 6 2
                                    

Po vyučování už seděly holky uražené v ředitelně a čekaly na Davida a Mery. Mery samozřejmě přišla na čas. Zaklepala a vešla dovnitř.

M: ,, Dobrý den.. Černá." Podala jsem ruku třídní učitelce a ředitelovi.

U: ,, Dobrý den .... Kvapilová. Třídní vaší dcery."

M: ,, No víte, ony jsou obě moje."

U: ,, To se máte čím chlubit."

M: ,, Co prosím ?"

Najednou do místnosti vletěl David bez zaklepání... jako vždy. Když si to uvědomil, tak se vrátil a zaklepal.

D: ,, Dobrý den... Hofbauer."

U: ,, Dobrý den, to je taky dost, že jste přišel."

D:,, Nevím jak to máte s prací vy paní učitelko, ale já si nemůžu odejít z operace kdy chci."

U: ,, No dobře. Kvůli tomu tady nejsme. Vaše dcery jsou opakovaně drzé, odmlouvají. Nemluvím o tom, že jsou neslušné a vulgární."

Š: ,, Pardon, ale já s tímhle nesouhlasím. Kráva přece není sprostý slovo."

U: ,, Ne, když tak zrovna neoslovujete mě."

D: ,, Paní učitelko poslyšte. Který puberťák někdy neřekl své učitelce, že je kráva. Já myslím, že tady řešíte totální nesmysly, protože asi nemáte co dělat. Tohle sezení nebo co to je, je naprosto zbytečné a zdržujete nás. Takže sbohem. Holky pojďte. A ty Mery taky." Chytl jsem Mery za ruku a odtáhl ji ven.

U: ,, Tohle bude mít ještě dohru!"

Š: ,, Už se těším."

M: ,, Štěpi!"

Š: ,, No co.. já se fakt těším."

Došly před školu a Mery jim dala pěknou čočku.

M: ,, Aby jste věděly.. tak jste mě docela zklamaly. Já jsem myslela, že jste slušné , bezproblémové holky a vy se mezitím chováte jak puberťačky. Museli jsme sem a tátou kvůli vám přijet úplně zbytečně."

D: ,, Mery vždyť se nic nestalo."

M: ,, Davide ty na mě ani nemluv. Co si o nás teď budou myslet?"

D: ,, Není to jedno ?"

Mery jen zakroutila hlavou a mířila naštvaně k autu. Štěpánka se za ní ještě rozběhla.

Š: ,, Mami promiň... my jsme to tak nemyslely."

M: ,, Jde to vyřešit i jinak než říkat učitelce, že je kráva."

Š: ,, Já jsem si to řekla jenom pro sebe, nemůžu za to, že tak dobře slyší."

M: ,, Nemáš si to říkat ani pro sebe."

Š: ,, Tak promiň.. bylo to naposled fakt. Hlavně se nestresuj."

M: ,, No, budu se snažit."

Mery se rozloučila a odjela. David s holkama se cestou ještě smál, protože mu to taky přišlo vtipné. Nechápal, proč Mery byla tak vytočená."

D: ,, Proč byla máma tak nastartovaná."

A: ,, To je taková vždycky když je smutná."

D: ,, A proč je smutná?"

A: ,, No protože ." Štěpánka mi zacpala pusu a já nedořekla svou myšlenku.

Kdy se to David dozví?

Takhle jsme to nechtěliKde žijí příběhy. Začni objevovat