Táta

122 5 0
                                    

David se otočil na Mery a viděl, že ji stékají slzy po tváři.

D:,, Zlato, proč pláčeš?" Pohladil jsem ji po tváři a utřel slzy.

M:,, Já jsem jenom vzpomínala na ten den." Zase jsem se rozbrečela.,,Na den kdy jsem malou Štěpánku viděla naposledy."

D:,,To už je pryč bobi... už jsme všichni spolu." Začal jsem Mery konejšit."

M:,,Takhle jsme to nechtěli .."

D:,, Nechtěli.., ale zvládli jsme to a teď už bude jenom dobře... máme obě dvě holčičky doma, za chvilku se nám narodí Mareček a Tobík a ty už si nerozdělíme... Slibuju." Dal jsem Mery pusu na nos a ona se jemně pousmála.

M:,, Miluju tě."

D:,,Taky tě miluju zlatíčko moje."

David s Mery jen tak leželi a mazlili se.

M:,, Davide? Já mám strach."

D:,, Z čeho."

M:,, Tak z toho, že nezvládnu ten porod nebo, že nezvládnu vychovávat dvojčata."

D:,, Mery co blbneš.. vždyť už máš obojí za sebou."

M:,, Holky jsem dohromady u sebe měla tak 3 dny. To jsem se vážně naučit nestihla."

D:,, Mery... už na to nemysli. Určitě to zvládneš , protože jsi úžasná máma. Bylo to těžké a i přes všechno jsme to dokázali a teď tady spolu ležíme a těšíme se na další děti. Musíme zahodit minulost a snažit se jenom posouvat dál. Zahodíme škaredé vzpomínky a budeme se snažit, aby už nebyly žádné nové škaredé.. Ano?"

M:,,Jo"

D:,, Tak je to správně... Teď už si hajni a spinkej."

Čas letí jako voda. Uběhlo několik týdnu a Mery už je ve 26. týdnu, tedy má do porodu ještě asi měsíc. Už má pěkně velké bříško a David i holky se o ní náležitě starají. Je pondělí, pro ostatní normální den, ale pro holky je to první den letních prázdnin. Někdo by čekal, že si pospí a budou se válet. Ale holky z postele vystřelily už o půl osmé a šly chystat svým drahým rodičům snídani. Šly potichu do kuchyně a tam uviděly Mery šaškovat u linky.

Š: ,,Mami!"

M: ,,Dobré ráno sluníčka."

Š: ,, Dobré ráno... co tady děláš ?"

M: ,, Chystám vám snídani."

Š: ,,Ale ty máš odpočívat."

M: ,, Jsem těhotná... ne nemocná."

A: ,, No právě.. běž si lehnout."

M: ,, Já už nemůžu ležet, ani se poradně nevyspím. Kluci mě pořád kopou nebo boxujou"

A: ,,Tak si k tomu aspoň sedni."

Mery se rozhodla, že už nebude dál protestovat a sedla si k tomu. Za nějakou chvíli do kuchyně přicupital i David.

D: ,, Dobré ráno..." usmál jsem se na ně a při tom jsem si ještě mžoural oči.

M: ,,Dobré ráno miláčku."

Š+A: ,, Dobré.."

David přišel za Mery dal ji pusu a hladil ji po bříšku.

D: ,,Už aby tu byli viď."

M: ,,Jojo, už abych to měla za sebou. Čím dřív tím lip."

D: ,, No tak hlavně, aby to nebylo moc brzo a aby byli miminka donošená.."

M: ,,Tak to snad budou."

Mery najednou pípla sms. Podívala se na telefon a nemohla uvěřit svým očím. Psal jí táta. Mery telefon hypnotizovala několik minut.

D: ,, Kdo ti píše, že ten telefon tak propaluješ očima."

M: ,,Táta..."

Co Jarda chce ?

Takhle jsme to nechtěliKde žijí příběhy. Začni objevovat