• 2 •

254 15 1
                                    

Akaza s ním praštil o stůl a vyhrnul mu bílou košili. Rozepl si kalhoty ,,Jak tak na tebe koukám, dnešní noc jsi dostal málo, tak ti ty záda trošku dobarvím" ušklíbl se a vytáhl si pásek z kalhot. Prozatím ho položil na stůl tvrdě do Muichira vnikl.

Černovlásek vykřikl bolestí a prohl se v zádech dív si nezlomil páteř. Do oči se mu ihned dostaly slzy které padaly na papíry na stole.

Muž stále zrychloval a zrychloval. Chytil ho za vlasy a do záklonu si ho přitáhl ,,Jestli budu mít mokré papíry, tvůj trest se zdvojnásobí" vzdechl vytočené a stále bezcitně přirážel.

Muichiro už spíše křičel a plakal než vzdychal, ale neměl sílu ani odvahu na nějakou vzpouru. Najednou však ucítil příšernou palčivou bolest na zádech.

Akaza ho nemilosrdně začal švihat koženým páskem přes už tak dobitá záda a ještě se tomu smál.

,,M-mistře... Prosím..." Vzlykal mezi vzdechy, ale místo toho dostal ránu, která byla mnohem silnější než všechny ostatní.

,,Najednou prosit umíš, co ty moje děvko" vzdechl a vytočené s ním škubl, div mu nevytrhal všechny vlasy.

Muichiro plakal, že už byly všechny papíry na stole vlhké. Věděl že tím Akazu naštve, ale nedokázal s tím nic udělat.

Mistr se do něj už po několikáté udělal a vystoupil z něj. Několikrát chlapce práskl přes zadek a za krk si ho opět přitáhl ,,Už chápu. Opravdu málo kričíš. Navíc jsi mi zamokřil všechny papíry!" okřikl ho naštvaně a hodil ho doprostred místnosti na koberec.

Chlapec ho jen vyděšeně pozoroval a instinktivně začal couvat, než narazil zády do zdi.

Muž popadl druhý konec řetězu, který stále svazoval Muichirovy ruce a zvedl mu je do vzduchu, aby mu zabránil větším pohybům ,,Čas na tvůj trest" ušklíbl se a začal ho páskem švihat jak se mu zachtělo.

Muichiro měl pocit že byla každá rána horší a horší a nutila ho křičet bolestí tak, že to museli slyšet i jeho přátelé z jejich pokoje. Ani nepočítal kolik dostal a jen čekal až to utrpení skončí.

Jeho vzlyky se slévaly se zvuky pásku při každém setkání s jeho bledou kůži.

Akaza nakonec odhodil pásek a ukazováčkem mu nadzvedl bradu ,,Doufám, že si tohle zapamatuješ a nebudou s tebou žádné problémy. Uvědom si že máš tu čest být mezi nejlepšími kusy a spíš s bohatými lidmi, kteří by si klidně mohli koupit všechny mé kousky když bych svolil. Sám o sobě nestojíš za nic. Jsi jen špinavá děvka Muichiro. Rodiče tě prodali za pár centů na černém trhu a ani jednou nezaváhali" pronesl a sledoval slané slzičky které chlapci klouzaly po tvářích na bílou košili přes kterou prosakovala čerstvá krev.

Černovlásek jen dál tiše vzlykal a strachem se mu ani nedokázal podívat do očí. Jeho slova byla zlá, ale věděl že pravdivá.

Otec ho prodal spolu s jeho bratrem když si našel novou přítelkyni. Měl tolik majitelů že je ani nedokázal spočítat na prstech a každý byl horší než ten druhý. Jeho zajizvené tělo mluvilo za vše. Neměl pojem o čase, ale už určitě rok tu dělal hračku pro nadržené manipulativní maniaky a mafiány.

Mistr ubohého chlapce pustil a přesunul se zpět za svůj stůl ,,Hej, Yanmaru!" zakřičel.

Dveře se otevřely a dovnitř nakoukl ten blonďák ,,Ano?".

,,Jdi ho umýt a vrať ho k ostatním. Jestli budou ti jeho kamarádi dělat problém, nešetří je..." přikázal a začal si rovnat poházené papíry na stole.

Cesta z podsvětí [Yaoi / Muichiro X Tanjiro] ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat