Muichiro ho nechápavě pozoroval a pak se podíval na tu palačinku. Vůbec na ni neměl chuť, protože byl nacpaný a ještě se necítil úplně dobře. Nechal tedy palačinku palačinkou a rozhodl se jít za ním. Bylo mu ale blbé na něj volat.
Zvedl se že židle a šel ke dveřím kterými Tanjiro odešel. Rozhlédl se a uviděl před sebou schody do patra. Přidržel se zábradlí a opatrně vyšel nahoru. Objevil se v dlouhé chodbě s několika dveřmi.
Zatímco přemýšlel kam má vlastně jít šikovně zavadil o svou vlastní nohu a musel se chytit malé skříňky která tam byla. Bohužel se mu povedlo shodiť kytku která tam byla a ta spadla rovnou na podlahu. Keramický zdobený květináč se rozpadl na několik kusů a hlína se rozsypala.
V tu chvíli z jednich dveří vykoukl překvapený Tanjiro a zmateně se na chlapce podíval.
Muichiro se na něj vyděšeně podíval a hned si klekl k rozsypané hlíně ,,Omlouvám se! Hned to uklidím!" vyhrkl a začal hlínu holýma rukama shrabovat na hromádku.
,,Klid, nech to být boha môj" zasyčel Tanjiro a rychle k němu došel. Vytáhl ho zpět na nohy a oprášil mu ruce od hlíny ,,Pak to uklidím. Jestli jsi dojedl pomůžu ti se umýt a pořádně ti to ošetřím" řekl, chytil ho za ruku a odtáhl do koupelny.
Byla to asi největší a nejluxusnější koupelna kterou kdy Muichiro viděl. Byla tu obrovská vana, velký sprchový kout, záchod a umývadlo. Všechno do modro bílého stylu. Pak také pračka a sušička.
Rudovlásek přešel k vaně a začal do ní napouštět teplou vodu ,,Pojď zkusit jestli je teplota v pohodě".
Chlapec nejistě docupital k vaně a strčil do vody ruku ,,Nemusíte napouštět teplou, jsem zvyklý na studenou vodu..." špitl.
Tanjiro pozvedl obočí a podíval se na něj stylem jestli to opravdu myslí vážně.
Po chvíli z něj doslova strhl mikinu, vzal ho do náruče a položil do vany.
Muichiro překvapením zčervenal až za ušima a trošku se ve vaně schoulil do klubíčka, jakoby chtěl zakrýt své nahé tělo.
,,Klid, už jsem tě přece viděl nahého" připomenul a vzal do ruky nějaký sprchový gel.
Když si černovlásek uvědomil co se vlastně minulou noc dělo, jen si nervózně začal pojídat rty.
Tanjiro se dal na ruku trochu gelu a opatrně ho začal umývat. Snažil se dávat pozor na jeho nezahojené rány, protože sebou Muichiro v jednom kuse škubal.
Chlapec byl rudý jak rajče a nedokázal si to vysvetlit. Byl přece zvyklý na to, že na něj někdo sahal, tak proč se teď cítí tak zvláštně?
Tanjiro se nad tím jen ušklíbl a natáhl se pro nějaký šampon. Dal mu trošku na vlasy a snažil se je nějak umýt.
Muichiro si však v tu chvíli vzpomněl že ani neví jeho jméno. ,,M-můžu se zeptat na vaše jméno?" zakoktal nejistě.
,,Jsem Tanjiro a nemusíš mi vykat. Ty jsi Muichiro že? Příjmení?"
,,Tokito..." špitl nejistě.
Tanjiro mu pomohl vstát a podal mu ručník aby se mohl usušit. Vytáhl ho z vany na zem ,,Počkej tu a zkus si nic neudělat" Sykl a odešel. Vrátil se skoro okamžitě a v rukou měl nějaké oblečení. ,,Sedni si na pračku jestli to zvládneš".
Chlapec nejistě kývl a posadil se tam kam mu bylo přikázáno.
Rudovlásek začal prohledávat šuplíky než vytáhl krabičku s desinfekcí a obvazy. Opatrně sundal z Muichira ručník a podíval se na jeho dobité tělo.
ČTEŠ
Cesta z podsvětí [Yaoi / Muichiro X Tanjiro] ✔️
FanfictionZmateně se rozhlédl a uviděl ho stát zády k autu. Měl šanci utéct. Byla tma, kdyby si dával pozor, nemusel by si ho všimnout. Tiše otevřel dveře auta a vyskočil ven. Chtěl se rozběhnout pryč, jenže po prvním kroku spadl na tvrdou zem. ,,Hej! Co si m...