Cesta z podsvětí [Yaoi / Muichiro X Tanjiro] ✔️

• 5 •

Tanjiro otevřel oči a oslepilo ho světlo z počítače. Zase u něj usnul. Protáhl se a unaveně si promnul oči. Jukl na čas a bylo 22:47. Zvedl se, vypl počítač a odkráčel do vedlejší ložnice.

Muichiro seděl vedle postele na sedacím vaku a hlavou se opíral o postel. Ozařoval ho jen běžící seriál v notebooku.

Rudovlásek zapl lampičku a notebook položil na stůl. Klekl si vedle spícího chlapce a prohlédl si jeho roztomilou spící tvář. Něžně mu položil dlaň na tvář a palcem přejel přes jeho napuchlé rty. Chvíli jen poslouchal jeho tiché oddechování. Opatrně ho vzal do náruče a položil ho do své postele. Přikryl ho dekou a ujistil se že je v teple. Poté přešel na svou půlku postele a lehl si vedle Muichira.

V tuhle chvíli mu v hlavě létalo několik věcí. Ať už z pracovního nebo osobního života.

Otočil se na bok a opět se zadíval na menšího klučinu vedle něj. Pohled na jeho klidnou tvář ho začal uspávat a on se tomu pomalu poddal.

•°•°•°•°

,,Nii-san, já se bojím..."

,,Neboj, nevěřím že by to tatík opravdu udělal"

,,Tak co to tam je za muže se kterýma si povídá..."

,,Podívej se na mě, Mui. Ať se stane cokoli vždycky budeme spolu, nikdy tě nenechám za sebou chápeš?"

Muichiro otevřel oči a zmateně se rozhlédl. Přiložil si prsty na tváře a ucítil kapky slaných slziček. Zároveň si uvědomoval že že se probudil jinde než usnul. Posadil se a ujistil se že je pořád v Tanjirově pokoji.

,,Co se děje, Muichiro?" ozval se Tanjiro.

Chlapec se ho docela lekl ,,N-Nic" špitl s radši si lehl zpět. Zavřel oči když v tom ucítil Tanjirovy prsty, které mu putovaly od brady až na tváře.

Když rudovlásek nahmatal slzy na jeho tváři trochu se zarazil. ,,Pokud se nic neděje, proč plačeš?" pronesl a jemně mu setřel slzy z tváří.

Muichiro mlčel. Nebyl si jistý jestli by ho to zajímalo.

,,Muichiro..."

Chlapec nejistě polkl ,,Nic to není. Měl jsem jen noční můru..." špitl a otočil se k němu zády. Zavřel oči, když v tom ucítil jak se kolem něj obmotaly dvě silné ruce. Překvapeně vyjekl a otočil se čelem k Tanjirovi.

,,Neboj. Kdybys nemohl spát, můžeš mě vzbudit" odvětil tiše a přimáčkl si Muichira na hruď.

Černovlásek cítil že je rudý až za ušima. Zároveň mu bylo mnohem větší teplo.

Uvolněně zavřel oči a netrvalo dlouho než opět spokojeně usnul.

•°•°•°•°•°

Muichiro se probudil a unaveně zamžikal. První co před sebou spatřil byla Tanjirova hruď. Překvapeně si promnul oči a zvedl hlavu. Rudovlásek pořád spal a rukou si ho za pás přitahoval k sobě. Chlapec přemýšlel co má teď dělat. Měl by vstát a vzbudit ho nebo prostě ležet? Po chvíli soustředění stejně začal jen bezmyšlenkovitě koukat na jeho spící tvář. Zase vypadal nevinně a sladce jako malé dítě. Z nějakého důvodu měl nutkání se ho nějak dotknout, přestože pomineme fakt, že se na sebe svými těly lepili k sobě. Opatrně ho pohladil po tváři.

Když v tom však Tanjiro otevřel oči ,,Jsi vzhůru?" zeptal se.

Černovlásek okamžitě celý zrudl. Bylo možné že je vzhůru celou dobu? ,,J-já..." snažil se něco ze sebe vykoktat ale situace mu to nezlehčovala.