Cesta z podsvětí [Yaoi / Muichiro X Tanjiro] ✔️

• 3 •

Muichiro otevřel oči a okamžitě ho oslepilo přímé světlo. Křečovitě sevřel oči a pomalu se posadil. Každá rána na jeho těle ho šíleně pálila a ještě k tomu ho hrozně bolela hlava, jakoby měla každou chvíli prasknout.

Až po chvíli si však uvědomil pár věcí. Seděl na posteli a přestože nic neviděl přes umělé zářivky, slyšel několik lidí jak spolu o něčem mluví.

Chtěl slézt z postele, ale zábranily mu v tom kožená pouta která měl na rukách a nohách. Každý opasek byl delším řetězem přikovaný k jedné z nohou postele. Mohl se pohybovat, ale z postele se nedostane.

Najendou však všechno utichlo a bylo ticho.

Z nějakého důvodu chlapec cítil, jakoby se všechny ty osoby v místnosti otočily na něj.

,,Akce!" ozvalo se z ticha.

Muichiro vůbec nechápal co se děje, ani kde je takže jen vyděšeně koukal kolem.

Konečně někoho uviděl. Nebo jako nevěděl jestli je to dobře, ale aspoň ví kde ta osoba je.

Přes světlo ho špatně viděl, ale byl to kluk, který mohl být o pár let starší jak on. Měl rudé vlasy a krásné vínové oči. Na čele byla velká jizva, nebo znaménko a na uších se mu houpaly květinové náušnice. Oproti černovláskovi, který byl stále jen v bílé tenké košili, on byl oblečený ve volné mikině a černých teplácích. V jeho tváři spočíval velmi zvláštní výraz a pomalými kroky si to kráčel k vyděšenému chlapci.

Muichiro ani nemrkl a už byl přišpendlený na posteli, černovlásek se nad ním s úsměvem skláněl.

,,Hee, nic jsem neudělal a ty vypadáš jako bych tě vraždil" ušklíbl se a pohladil ho po tváři.

Černovlásek se snažil vyprostit, ale stále na něj částečně fungovalo to sedativum. Vyděšeně si prohlédl jeho klidnou tvář. Nerad to přiznával ale ten kluk byl tak krásný a přitažlivý, až se trochu začervenal.

Rudovlásek si toho všiml a přechytil si obě jeho ruce do jedné. Vyhrnul mu košili pod bradu a studenými prsty přejel po jeho hrudníku. Docela ho překvapily rány a množství jizev které uviděl. Moc si tím však nelámal hlavu. ,,Jsi roztomilý když se snažíš vzpírat, ale odsud se jen tak nedostaneš" zavrněl mu do ouška a kolenem se mu otřel o rozkrok.

,,N-ne... Prosím ne, nechte mě být..." zavzlykal vyděšeně a začal sebou všemožně házet.

Ten kluk se trochu zarazil nad tím jak byl roztomilý když plakal. I tak neměl problém se nad ním udržet protože jeho vyhublé tělíčko proti němu nic nezmohlo. Jen se ušklíbl a volnou rukou chytil jeho bradavku a začal za ní tahat ,,Shh, notak, když přestaneš plakat, užiješ si to víc špunte" špitl a začal ho líbat na krk.

Muichiro tiše vzdechl, ale stále nedokázal kontrolovat slzy strachu které mu klouzaly po tvářích.

Rudovlásek si rozepl kalhoty a na jeden příraz do chlapce vnikl až po kořen.

Menší chlapec vykřikl bolestí a prohl se v zádech, biť mu nepraskla páteř. Pálilo ho to jako čert, ale přestože se bál, nebylo to tak hrozně v porovnání s muži se kterými obvykle spí.

Kluk nad ním začal hned přirážet a sám u toho vzdychal. Opět se chlapci přisál na krk a začal ho líbat a kousat.

•°•°•°•°

,,Stop! Hotovo!"

Rudovlásek seděl na posteli s hrnkem čaje a jen pozoroval okolí. Byl nahý ale měl přes záda přehozenou deku.