Cesta z podsvětí [Yaoi / Muichiro X Tanjiro] ✔️

• 8 •

Tanjiro křečovitě držel volant a rychle kličkoval ulicemi města, zatímco na tváři měl naštvaný výraz plný obav.

Vůbec se nezajímal o to, že málem srazil každou popelnici na rohu a prostě jel dál.

Zastavil až před svým domem. Vyběhl z auta a vytáhl klíče. Doslova je vrazil do zámku a odemkl. Zpod trička vytáhl zbraň a vběhl do kuchyně.

Nikdo tam nebyl. Ani Muichiro, ani ta osoba kterou slyšel v hovoru.

Podíval se na otevřené okno a sevřel pěst. Vytáhl mobil a dál si ho k uchu ,,Aoi!"

,,Ano?" ozvalo se po chvíli.

,,Byla tu!"

,,Byla? Jako Kanroji?!"

,,Ano. Zmizela a není tu ani Muichiro!"

,,Cože?!"

Tanjiro už chtěl vyběhnout ven, ale všiml si pramínků černých vlasů, které byly na podlaze za kuchyňským ostrůvkem.

Stačilo mu udělat pár kroků, aby uviděl černovláska bezvadně ležet na zemi. Byl bledý jak stěna a z úst mu stále tekla pěna.

,,Muichiro!" vykřikl, odhodil telefon a klekl si vedle něj. Položil si jeho tělíčko na klín a zatřásl s ním ,,Muichiro! Muichiro, prober se! Mluv na mě!" zakřičel hystericky.

,,Tanjiro?! Tanjiro co se děje?!" ozvalo se z mobilu, který byl pohozený pod stolem.

Rudovlásek opěrné položil chlapce zpět na zem a natáhl se pro mobil ,,Mám ho! Leží v bezvědomí, ale zraněný není!" vyhrkl.

,,Zavolej Shinobu, ona ti poradí!"

Tanjiro přikývl a típl hovor. Vytočil jiné číslo a dál si mobil nahlas.

,,Copak se děje Tanjiro?" ozval se milý hlas z telefonu.

,,Kanae, to jsi ty, Aoi ti určite řekla že má Kanroji něco v plánu. Už tu byla a našel jsem tady Muichira v bezvědomí! Co mám dělat?"

,,Dobře, vypadá nějak neobvykle? Je třeba bledý nebo má nějakou ránu na hlavě?"

Tanjiro si ho pořádně prohlédl ,,Je bledý a má pěnu u pusy, víc nevidím"

,,Mohla by to byt otrava. Je kolem nějaké nedojedené jídlo nebo pití?".

Rudovlásek se podíval a uviděl na lince dva hrnky. Vstal a přičichl si k tomu ,,Je tu hrnek něčeho, ale nemá to žádnou divnou vůní".

,,Ne všechny jedy ucítíš. Dostaň ho do postele, vezmu sestru a za chvíli tam budeme" řekla a přerušila spojení.

Tanjiro vzal Muichira do náruče a vyšel nahoru do ložnice. Položil bezvadné tělo do postele a přikryl ho peřinou. Zničeně si sedl vedle postele a snažil se uklidnit.

Mísil se v něm vztek, ale taky strach. Strach o nebohého černovláska, kterého do toho zatáhl. Vyčítal si že ho nevzal sebou. Nemuselo se to stát. Mohl za to on.

Postavil se a stoupl si k oknu, kde nedočkavě vyhlížel nějaké auto.

Z nedočkavého stepování ho však vyrušilo jeho mělké dýchání. Přiskočil k posteli a položil mu ruku na čelo.

Úplně hořel. Po čele mu tekly kapičky potu a jeho dech se výrazně zrychlil.

Tanjiro se rozběhl do koupelny kde popadl hadr a strčil ho pod ledový tok vody. Slabě ho vyždímal a vrátil se do pokoje. Položil ho Muichirovi na čelo zatímco doufal že se tu ty dvě brzy objeví. Klekl si vedle postele a se slzami v očích ho pozoroval.