Jak se (ne)zbavit Naruta [SasuNaru] ✓

6. Čím dřív, tím líp

Mezitím tým sedm...

"Já tomu pořád nemůžu uvěřit!" ječela růžovlasá mladá kunoichi svým pisklavým hláskem, ze kterého zbytek jejího týmu už docela dost bolela hlava, "Že se na nás takhle prachsprostě vybod a přidal se k Sasukemu! Tohle byl určitě celou dobu jeho pitomej plán! Obalamutit nás a pak ho mít jen pro sebe!"

Bylo to přibližně už půl hodiny, kdy jim i Sasukeho týmu Hebi došlo, že je něco vážně hodně špatně. Vteřinu po tom, co obě skupiny vtrhly do stánku s ramenem, zjistili, že jsou oba mladí shinobi fuč a že se po nich totálně slehla zem. Nikdo z nich je z podniku neviděl odcházet a dokonce ani kuchař a obsluha nic neviděli, ani neslyšeli. V jednu chvíli tam mladíci byli a v další prostě a jednoduše ne. V dalších přibližně patnácti minutách se spolu dohadovali, čí přesně je to vina, ale když ani po takové době Naruto ani Sasuke nepřicházeli, rozhodli se vydat se každá skupinka svojí cestou. Zatímco Suigetsu a ostatní byli stoprocentně přesvědčení, že to byl právě mladý jinchuuriki, kdo velitele jejich týmu unesl, kdežo konožští ninjové byli opačného názoru. Tedy samozřejmě až na Sakuru, která v celé té podivné situaci viděla jakýsi tajný plán blonďatého ninji, jímž chtěl dosáhnout toho, aby ho měl jen a jen pro sebe.

Kdyby tak věděla, že i když to není blondýnovou vinou, není zas tak daleko od pravdy...

"Já jsem mu tak věřila!" zavrčela a složila ruce na hrudi.

Šedovlasý ninja jen pokrčil rameny, jako kdyby ho to vůbec netrápilo. "Nemyslím si, že by zrovna Naruto chtěl unést Sasukeho," podotkl a pečlivě zastřiženými nehty ukazováčku a prostředníčku se podrbal na nose, "Když už, tak by mě zajímalo, co má Sasuke v plánu. Chce snad Naruta předat Orochimarovi, aby z něj vytáhl Kyuubiho a mohl konečně zničit Konohu? Nebo se snad chtějí dohodnout s Akatsuki a prodat jim ho za nějakou výhodnou cenu?"

"Koho to zajímá, hlavní je Sasuke!" vyjekla zelenooká a složila ruce na hrudi, "Co když ho ten blonďatej pablb vězní někde ve sklepě a mučí ho?"

Hatake jí naprosto ignoroval, na moment se zastavil v chůzi a přísným pohledem jednoho oka se zadíval na svého hnědovlasého kolegu a přítele. "Každopádně pokud Naruta nenajdeme, vracet se do Konohy nebude procházka růžovým sadem, protože nás Hokage-sama zabije. Necítíš ho kolem, Yamato? Buňky prvního Hokageho, které do tebe ten slizskej had implantoval, by přece měly reagovat s Kyuubiho chakrou."

Avšak stačilo, aby se na druhého kapitána týmu obrátil, aby mu dle jeho vypsychnutého výrazu došlo, že pokud měl někdy možnost Naruta vycítit, teď to teda rozhodně nebylo.

"J-já nevím," přiznal se popravdě Yamato a dlouhými prsty si vjel do světlých vlasů, "Je to, jak říkal Sai. Prostě zmizeli. Vůbec Naruta v okruhu deseti kilometrů necítím. Nechápu, jak se to mohlo stát..."

Poslední slova nechal zcela vyznít do ztracena.

Sakura i Sai se zastavili kousek od nich asi pět metrů od začátku lesa, skrz nějž vedla cesta spojující vesničku přímo s Konohou, a překvapeně se na své dva mentory podívali.

"Půjdeme je hledat?" zamrkal bezvýrazně Sai.

Chvíli mezi nimi panovalo tíživé ticho, než si šedovlasý povzdechl, udělal několik pečeti, sklonil se a přitiskl dlaň k prašné cestě. O několik vteřin se před nimi v obláčku kouře objevila celá smečka ninja stopařských psů.

"Máme jedinou možnost," přiznal nakonec a obrátil se k Pakkunovi, "Zkuste to tu celý prohledat, jestli náhodou nenarazíte na Uzumakiho stopu."

"Rozkaz!" zaštěkal Pakkun a o vteřinu později se každý z nich rozutekl na jinou stranu.