Jak se (ne)zbavit Naruta [SasuNaru] ✓

27. Čert tě vem!

Zatímco se banda krvežíznivých vrahounů z Akatsuki organizace, která však našim dvěma hrdinům stále víc a víc připomínala hromadu rozmazlených, drzých a nevychovaných děcek, stále nad něčím handrkovala, ti dva to jen pozorovali s nakrčeným obočím. Naruto seděl na židli hned vedle svého bývalého nejlepšího přítele a přehodil nohu přes druhou, aby alespoň částečně zakryl to, co s ním kamarádova blízkost vlastně všechno dělá. Tak nějak neměl zájem o to, aby si někdo všimnul, že mu v místnosti plné masochistických vrahů stojí tak, že by s ním mohl přitloukat hřebíky. Raději tedy držel jazyk za zuby a snažil se mezi ostatními moc nevyčnívat. Místo toho pozoroval, jak se zbytek osazenstva hádá stylem, u něhož by se nedivil, kdyby se tu během několika dalších vteřin servali. A starší Uchiha, který celou tu dobu jen znuděně protáčel očima, si patrně myslel to samé.

"Taaak, už se to nese," zacvrlikal asi po deseti minutách bělovlasý hromotluk oděný do kuchyňské zástěry, která mu byla však podezřele malá a vypadala spíš, jako že je šitá pro mnohem menší a útlejší osobu, patrně pro jedinou ženu v organizaci, jež byla však momentálně mimo úkryt někde na misi.

V dalším okamžiku postavil na stůl plný hrnec dokonale vonícího, patrně hovězího vývaru, z něhož se ještě kouřilo. Jeho týmový, zamlklý partner ho hned na to následoval a o vteřinu později urpostřed stolu přistálo pečené jehněčí, mísa bramborových knedlíků a rendlík s hromadou zelí k tomu.

"Važte si toho," odsekl uraženě Kakuzu, obešel stůl, aby se posadil na svoje místo a nespokojeně zamlaskal, "Kvůli těm dvěma jsem z mrazáku vytáhnul to nejlepší, co jsme měli. Dalšího půl roku budete zas jenom žrát horkou vodu a budete mít kurva štěstí, když vám v ní bude plavat aspoň jedno posraný písmenko."

Kisame si odfrkl. "Seš děsnej škrt, víš to?"

"Tak si nemáte zvát podělaný návštěvy," zamrkal na něj svýma velkýma, strašidelnýma očima a děsivým, přišitým prstem ukázal na nově příchozí, kteří se pod tím gestem lehce nakrčili a přejel jim mráz po zádech, "Abyste věděli, tohle jsem měl přichystaný na Vánoce. Je to jenom vaše vina, že nebudeme mít slavnostní večeři!"

Zkoprněle sedící Naruto jen nasucho polknul. "V-vy tu slavíte V-Vánoce?" vykuňknul a v momentě, kdy se bělovlasý Hidan posadil hned vedle Kakuza, sebou prudce škubl.

Nemohl si pomoct, ale i když mu ostatní zločinci sedící kolem něj připadali v pohodě, z těhle dvou šel prostě strach. I ten potrhlý žraločí muž vypadal rozhodně psychicky stabilněji, než tihle dva.

Rudofialovooký jen rázně kývl hlavou. "Si piš," zamručel a hřbetem dlaně si setřel slinu, která mu jen při pohledu na pečené jehněčí stekla z koutku rtů, "Nejsme přece žádní barbaři, pche!"

"J-jasně. T-to je fajn," vykvivkl plavovlásek a měl sto chutí, schovat se někam za Sasukeho, nebo vrátit se zpátky do pokoje. Břicho mu ale kručelo tak strašně, že by při cestě zpátky patrně umřel hlady.

Hidan se chystal ještě něco říct, ale v ten okamžik se rozrazily dveře a v nich stanul dlouhovlasý blond mladík s ofinou zakrývající jedno z jeho tyrkysově modrých očí. Rychlým pohledem přejel po celém osazenstvu a na fakt, že se zcela neohlášeně rozrostly o dva další společníky u večeře, neřekl ani popel. Místo toho se zaměřil na jedno jediné místo, a sice to, kde seděl starší z bratrů Uchihových, pravou ruku složil v bok a levou na něj ukázal prstem.

"Ty...," zavrčel, "Zase mi dřepíš na místě! Kolikrát mám kurva všem opakovat, že tohle je moje místo?!

Černovlásek, který sebou při jeho příchodu prudce škubl, čehož si všiml jen jeho mladší bratr, jenž hned zvědavě natočil hlavu na stranu, a nikdo jiný, jen zúžil rty do tenké linky.