4.

41 10 36
                                    

,,Kenshō?" promluvil Kampi na štíhlého vlka proklouzávajícího mezi kapkami deště.
,,Takhle ji zpátky zase nepřivoláš."
Přeskočil větrem zlámanou spadlou větev a hlavou se mu otřel o rameno. Kampi mu gesto oplatil energickým zašviháním ocasem.
On to věděl?

...Nechej zvíře být...

Modré oči se mu stříbrně leskly, jak si ho přívětivě prohlížel a Kampi se neubránil zdvořilému úsměvu.

,,Chápu tě, ale myslím, že ona už se nevrátí"
Sklonil hlavu, aby očichal zemi pod sebou. Huňatý chvost skoro táhl po zemi, jak se mu dokázal nasáknout deštěm.

,,Jsou pryč už od úsvitu, budou spousty času daleko od nás. Už snad nemá cenu se je pokoušet najít. Ten, jenž si ji odvedl, má skoro až stříbrnou srst. Podívej, zůstal tu trs promočených chlupů." Kampi pokýval uznale hlavou. ,,Na to, jak jsi mladý, docela dobré. Sám jsem si toho nevšiml."

...Ona tě tu nechala...

Proč mu to ten hlas vůbec říkal? Sám věděl, že tu zůstal. Ale díkyslunci s Blizzard, Hurricanem a zbytkem vlků, kteří se sice občas chovali trochu zvláštně, chladně a odměřeně. Ale stále to stačilo k tomu, aby se cítil z části poměrně šťastným. I když neměl u sebe Yalpi.

...Kde je kořist?...

Ach, ano, pravda. Už začínal cítit prázdnotu v břiše a i podivné mručení.

,,Mimochodem, plánoval už Alfa lov během dohledna?" zeptal se a proklepal uši, neboť měl pocit, že se tam hromadí voda.

Kenshō na něj udiveně zamrkal.
,,Copak?" zeptal se Kampi zmateně.
,,Ne, nic," zavrtěl hlavou.
,,Ale jinak ano, už se o tom zmiňoval, měli bychom se vrátit."

Chtěl následovat kroky mladého vlka, jenže pohled mu stále zůstával zaseknut na okolních skalách, skrytých v šeru mraků. Čekajíc mu chtěl dát nervózním cukáním ocasu Kenshō vědět, že byl čas odchodu k ostatním.

...Přítel není přítelem...

,,Tak jdeš?" nalehál s netrpělivě naladěným tónem. Omluvná slova se vysoukala z Kampiho než přinutil své tlapy odvázat se z tohoto místa. Bývala doba barevného listí vždy tak chladná?

Nevnímal podivné pohledy vlků, když mezi nima kráčel. Mohlo mu být u konce ocasu, co si o něm mysleli, když mu ujelo trochu hněvu. Byla to koneckonců jejich chyba.

,,Máš jít za Alfou, než začne lov," zaslechl tiché Geistovo oznámení. Nervozitou hleděl do rozmáčené země.
,,Ale notak, to si Aestas a ostatní nemohli nechat jen pro sebe?" brouknul napůl pobaveně.
,,Co by si čekal? K Alfovi se vše, co se jeho vlastní smečky týká, dostane hned." Hnědý vlk opustil vlastní prohlubeň v bahnité půdě.
,,Mám jít s tebou?"

Zdálo se to Kampimu, nebo k němu teď nemluvil tak chladně jako normálně?
,,Myslím, že to zvládnu sám..."
,,Jsi si jist?"

...Ne...

,,Ani vlastně ne," zazubil se a zavrtěl ocasem. Geist přikývl a následoval jej šouravým krokem ke skále.
Byl vděčný za novou něčí přítomnost, když Kenshō musel na požadavek Aestas s dělání Kampimu společnost seknout kvůli nově nalezené díře několika plchů a tedy nemohl tak dobrý lovec promeškat příležitost k pár chutným tělíčkům.

Geist uctivě sklonil hlavu před Betou, jež se povaloval kousek nad Alfovým vchodem do doupěte. I hlava Kampiho trochu poklesla pod jeho obvyklou úroveň. Jen zamručení jim přišlo na odpověď skoro neslyšitelné přes déšť.
,,Co to dělá?" nezabránil Kampi otázce, ale Geist na to nereagoval.

,,Bere nějaké humusy a hází je k Alfovi? Do doupěte? To je jen bláto nebo jeho vlastní trus?" Řekl Kampi svou myšlenku nahlas. Pokrčení ramen Geista si nebylo též jisté toho chování. ,,Nikomu to neřeknete, jasný?" zavrčel Imfa, ale jen natolik potichu, aby ho vůdce zevnitř neslyšel. ,,Proč?"

Silueta velkého vlka se vyrýsovala mezi cinkajícími kapkami deště těsně za béžovo skvrnitým Betou. Ten je jen dál propaloval fialovo modrýma očima a zamručel:
,,Běžte si radši honit kapičky. Schválně, kdo z vás jich sežere nejvíc. To je snad moje věc, ne?"
,,Ne tak docela," zavrčel Alfa a Kampi stáhl ocas i uši. Imfa se pomalu otočil.
,,Brý den, kompletní očista vašich domácností, jednorohý kůň k vašim službám."

Zavládlo ticho, až na čvachtání vody o zem a zvuky těžkého deště. ,,Co tady děláme?" nechal Kampi řečnickou otázku Geistovi. Ale Imfu očividně nic nevytočilo. O čem to sakra mluvil?
,,Asi hrají nějaký nemrkající souboj," zavtipkoval Kampi směle. Skoro si povídal sám se sebou.

...Bude pryč...

Skoro sám se sebou.

,,Dnes večer, ty, u mě," naznačil vyceněné tesáky Betovi Alfa. Pak se otočil k dvojici šedého vlka s hnědým. ,,Děkuji za doprovod, Geiste, ale myslím, že už si s Kampim promluvím sám."

Tmavý hřbet se Kampimu strachem naježil.

Darkness Full of Blood (Was It a Murder?)Kde žijí příběhy. Začni objevovat