Darkness Full of Blood (Was It a Murder?)

13.

Znič nepřítele...

Hlas mu to nemusel dvakrát poroučet. S vyceněnými tesáky se vrhnul na vlčici. Skočil po ní a pokusil se jí napadnout slabiny, téměř nechráněné břicho. Jenže Aestas byla silnější, než očekával a rychle ho ze sebe shodila. On se nenechal a popadnul ji zuby za nohu. Ztisknul a stáhl na zem. Ne na dlouho, Aestas se po něm také ohnala a on ucítil jak se mu bolest ze zad valí celým tělem až ke špičce ocasu. Další rána přišla do břicha, tak silná, až upustil nohu a svalil se na zem.

Vyškrábal se na tlapy a pobral dech. Neměl jinou možnost. Zrak. Musel zaútočit jedině na zrak, aby protivnici oslabil. Cíl měl tedy jasný.

,,Vypadni!" vyštěkla Aestas, ale Kampi to slyšel jako pobídnutí k dalšímu výpadu. Jestli měl přežít on i ostatní, musel jednat rychle. Zuby se pokusil zasáhnout krk, ale hustá, střapatá srst se mu zasekla v tlamě a nedovolila mu se dostat až ke kůži. Další ostrá vlna bolesti z boku se jím provalila. Vyjekl, ale nepovoloval. Místo toho jednou tlapou podrazil Aestas nohy a druhou zaútočil na obličej. Ostré zuby se mu zabořily do tlapy, prudce sebou cuknul a sjel drápy po světle šedém obličeji.

Třeba si ponechá druhou jizvu.

Aestas zasyčela. Zasáhl svůj cíl? Jenže ona se nevzdávala, trhla hlavou a Kampi vřísknul.

,,Ty hajzle!" Ozval se řev a nová barva srsti mu zaterasila výhled na krev. Béžovohnědý vlk ho přitiskl k zemi a modrofialovýma očima jej zlostně svlékal z kůže. Kampi sebou škubal a kousek po kousku se mu dařilo dostávat se z Imfova sevření.

,,Dost!"
Blizzard se ho přišla jistě zastat.

,,Ona mě chtěla zabít!" Vyštěknul.
,,Lže!" Zasyčela Aestas.

,,Já začínám válku!" zařval Imfa a praštil ho tlapou do hlavy. ,,Ty hajzle, vzpamatuj se sakra!" pokračoval. Kampi zavrčel, ale to už z něho Hurricane Imfu shodil. Ten se bez váhání vrhl k Aestas. Zadařilo se Kampimu? Maanovižel přes skvrnitou srst Blizzard nic neviděl. Slyšel jen syčení statné vlčice a když Blizzard poodstoupila, spatřil pouze, jak jí Imfa starostlivě olizoval obličej.

A v tom mu zase něco přecvaklo. Co to udělal? Vždyť on napadl člena smečky! Kampi se dostal zpět na tlapy a nechal svou sestru ať mu jazykem ošetří rány.

,,Ale rval se skoro jak lev," zamručel Hurricane a Blizzard zavrtěla hlavou. ,,Co to do tebe vjelo sakra?"

Nepřítel... všude... chtějí tě zabít...

Zašeptal hlas a Kampi s rozbušeným srdcem zavrčel, přičemž se ohnal hlavou a odehnal tak Blizzard a Hurricana stojící vedle sebe.
Ne! Musel přestat být tak podezíravý jen kvůli tomu hlasu, který očividně stejně slyšel jen on.

Ale opravdu, kdo z nich ho jednou taky zabije?
Napadl Aestas bezdůvodně, nebo ne?
Tíha reality ho tlačila. Despota se chtěl pomstít. Mocní tvorové vždy toužili po tom, aby se o nich vyprávělo a s největší pravděpodobností, kdyby nikdo nevěřil v například Fenga, irbise větru, nejspíše by se taky pochopitelně pobouřil.

A jestli byl Despota opravdu takový, jednou by měla dojít řada i právě na Kampiho. Jenže on o svůj život nechtěl přijít. Ne teď.

Kampi se o tom nechtěl dál bavit. Omluvně se otřel o oba, pro něj přátelské, vlky a skoro až plazivým krokem se odkulhal pryč. Snažil se nevnímat pocit, že mu někdo stále rve za nohu a že má zuby zaseknuté v zádech.

Ačkoliv on sám se na přicházející zimu těšil, v současnosti radost z barevného listí necítil. Uvelebil se ke kořeni vyvráceného smrku a položil těžkou hlavu na tlapy. Přivřenýma očima pozoroval okolní jehličnaté větve ve větru a doufal, že jednou bude všechno zase normální. Že někdy zase uvidí Yalpi a život ve smečce se vrátí do starého pořádku a klidu. Alespoň částečně.