Chicago Storm // Larry Stylinson

7.

Chtěl jsem pro Harryho něco výjimečného, něco co se mu bude opravdu líbit a zároveň se toho může zúčastnit i Freddie. Tahat dítě na rande není ideální, ani romantické, ale nesvěřím ho nikomu cizímu a myslím že Harrymu to nevadí. Hračkárnu si užili oba dva.
,,Tati, tati, tati, tati no taaaak." Snaží se upoutat mou pozornost, když koukám dlouho do telefonu.
,,Ano Freddie, já tě slyším. Musel jsem zařídit překvapeni." Na to moc dobře slyší.
,,Překvapení? Jaké?" Zvědavec malý.
,,Nech se překvapit od toho to je překvapení. A teď oblékat ať můžeme jet. Harry za chvíli končí." Popoženu ho trochu. Harry za chvíli bude mít konec směny v kavárně a nechci aby na nás čekal. I v tomhle jsou si podobní, taky se ze mě snažil dostat, co to je za překvapení.

Harry už čekal před kavárnou a netrpělivě přecházel před výlohou tam a zpět. Jen co uviděl auto vydal se k nám. Odolat celou cestu těm dvěma nebylo jednoduché, ale nedal jsem se a proto jsou při parkování před galerii oba dva překvapení.
,,Tak pojďte." Vystoupím a pomáhám ven Freddiemu.
,,Kde je to překvapeni tati?"
,,Uvnitř." Chytnu oba dva za ruku a jdeme dovnitř.
,,Tady tudy musíme." Ukáže Harry na oficiální vchod když kolem projdeme.
,,Ne, my jdeme jinudy." Harry nakrčí nos ale jde s námi. Projedeme menšími dveřmi, kde čeká více dětí a rodičů.

,,Dobrý den, pojďte dál." Pokyne všem mladá žena a otevře dveře.
,,Za hodinu a půl si zde prosím zase děti vyzvedněte." Upozorňuje. Freddie Nakoukne do místnosti, která se otevřela a pak se podívá nadšeně na mě.
,,Můžu tam?" Nadšeně poskočí.
,,Ano, ty si tu půjdeš do Santovi dílny a my si pro tebe pak přijdeme. Budeš mít dost času." Usměju se na něj.
,,Tak ahoj!" Mávne na nás a utíká mezi ostatní děti.

V galerii je přes svátky Santova dílna, děti si poslechnout pohádky, zkusí si vyrobit jednoduchou hračku jako skřítci, kterou si mohou i zabalit a odnést domů pod stromeček. Dostanou dopis od Santy a dohlíží na ně vychovatelé převlečení za skříňky. Věděl jsem že bude nadšený.
,,Bude tam sám?" Špitne Harry který mi nakukuje přes rameno. Chtěl by tam bez tak taky.
,,Ano, zvládne to. Chci aby byl samostatný a navíc tam je dost dospělých, aby na ně dali pozor." Chytnu Harryho kolem pasu a rozejdu se do muzea.
,,A kam jdeme my?" Zvědavě se na mě podívá.
,,Mmm, to je překvapení pro tebe." Zastavím když jsme z dohledu, natočím se k němu a políbím ho.

Když se chce Louis odtáhnou, tak mu to nedovolím ba naopak. Přitáhnu si ho ještě blíž.
,,Hazz," zamručí, když se na chvíli odtáhne. ,,Hmm." Chci víc, nemůžu se jeho polibků nabažit. Před Freddiem se oba držíme, ale teď tu není.

,,Pojď." Louis se odtáhne a vezme mou ruku do své. Společně se rozejdeme.
Zahrneme za roh, zastavíme před vchodem do muzea.
Zaplatí lístky a jdeme dovnitř.
,,Kam jdeme?" vyzvídám. ,,Uvidíš," usmívá se.
Celým muzeem mě protáhne a zastaví se, před expozicí. Přečtu si cedulku.
Výstava obrazů.

,,Ty jsi mě zval do muzea na výstavu obrazů?" Překvapeně se na něj podívám.
Muzeum má novou expozici, půjčené obrazy ze soukromé sbírky a já se zatím na ni nedostal.
,, Doufám, že jsi tu ještě nebyl." Podívá se na mě s nadějí. ,,Nebyl. Plánoval jsem to až po vánocích, kdy bude už klid a nebudu muset mamce pomáhat v kavárně," usmívám se.
,,Tak jdeme." Stiskne mou ruku a vejdeme do expozice.

Pro mě je to jako vejít do ráje. Tyhle obrazy se vystavují úplně poprvé. Sběratel je nikdy jako celek žádnému muzeu nebo galerii nepůjčil.

Zastavím se před obrazem a se zájmem si ho prohlížím. Ta kompozice barev, má to hloubku.
Bohužel nemůžeme jít blíž jak na metr.
,,Vidíš ty tahy štětcem." Ukazují na obraz. A nakloním se ještě blíž. ,,Podle toho, tohohle malíře poznáš. Je to jako otisk prstu."

S úsměvem poslouchám jak mluví o obrazech, je do toho opravdu zapálený. Líbí se mi to. Líbí se mi jeho vášeň. 
,,Ty barvy jsou neskutečné a ty tahy! Je to neskutečně dobrý obraz." naklání se k zábraně co nejblíže, aby viděl každý detail. Dělá to u každého obrazu a je to neskutečně roztomilé. Obejmu ho kolem pasu a dám mu pusinku na krk. Viditelně ztuhne a taky se mu postaví chloupky na zátylku. 
,,Líbí se mi jak mluvíš o obrazech." zašeptám do jeho ouška. Harry se položí do mé náruče a hlavu si opře o mé rameno. 
,,Děkuju že jsi mě sem vzal Lou. Je to mnohem výjimečnější." Zní tak nějak... otočím si ho čelem k sobě. Zdá se mi jako by se mu leskly oči. 
,,Co se děje Hazz?" pohladím ho po tváři a zvednu mu tváře k sobě, abych na něj viděl. 
,,Ale to nic. Jen... odjedeš." povzdechne si. ,,Já vím že musíš, ale nechci." 
,,Harry taky nechci. Odjedu na týden, po novém roce se vrátím." setřu mu palcem jednu neposednou slzu. 
,,Opravdu?" 
,,Ano. Vrátím se sem, první koncert mám až na konci ledna, chci ten měsíc strávit s tebou. Zjistit jestli to bude fungovat a vymyslet jak to uděláme, aby to fungovalo." Harry se pousměje, stoupne si na špičky a políbí mě. 

,,Kde máš první koncert?" zeptá se tiše, když se odtáhne. 
,,V Londýně. V Anglii mám pět koncertů a potom další měsíc volna. Ten bych tu taky rád strávil s tebou ještě." Je to tak málo času co spolu můžeme být, ale zvládneme to. Je mladý a nemusí čekat, ale chci věřit že to zvládneme. 
,,A pak?" 
,,Pak uvidíme ano." Chytnu ho za ruku a rozejdeme se k dalšímu z obrazů. ,,Asi není moc šancí, že by tě mamka pustila do Londýna na první koncert co." uchechtnu se. Anne by mě asi vynesla v zubech. Nebo to mám přeci jen zkusit? 

,,Moc rád bych byl na tvém koncertu, ale musím zpracovat mamku," povzdechnu si, ,,můžeš to zkusit i ty. Ne hned, ale potom, až tě víc pozná." Tak moc rád bych byl na jeho koncertě.
,,Zkusíme to." Nakloní se ke mě a dá mi dětskou pusu. Lehce našpulím rty, chci víc. Louise začne smát.

,,Pojď, doprohlédneme si to tu a než skončí Freddiemu program, zajdeme si na něco teplého." S úsměvem kývnu na souhlas.

Doprohlédneme si celou expozici, kdy mu všechno komentuji a ukazuji. Louis je trpělivý posluchač nebo ho spíš fascinuje moje posedlost malováním.
Taky se chci jednou dopracovat k vlastnímu stylu, který by byl jenom můj.

Vyjdeme ven z muzea. Louis zamíří hned k přechodu na druhou stranu.
Je tu jedna kavárna, kouzelné místo.
,,Doufám, že nevadí, když půjdeme ke konkurenci." S úsměvem zavrtím hlavou, že mi to nevadí.
U pultu Louis objednává sobě kávu a pro mě horkou čokolády s extra porcí šlehačky. Mňamka.

Jediný volný stůl je tu u výlohy, sedne si k němu.
,,Ještě jednou moc děkuji Lou, že jsi mě  na výstavu vzal." Naberu šlehačku a lžičku a strčím si ji do pusy. Je božská.
Udělám to znovu a ještě jednou, než mě zastaví pevné sevření mé ruky.

,,Tohle nedělej." dívám se mu pevně do očí než jeho ruku pustím. Provokuje a ani si to neuvědomuje. Harry přesune pohled ze mě na lžičku a pak na šlehačku. Pomaluju si nabere další, strčí do pusy a olízne lžičku. Dívá se přitom na mě a usmívá se. Musím se zavrtět. 
,,Harry." varuju ho se zavrčením. Udělá to znovu. Chytnu mu ruku, přitáhnu ho za ní k sobě a vrhnu se na jeho rty. Harry mi polibek hned nadšeně oplácí, až moc nadšeně na to kde jsme a na to jak je on jistě nezkušený. Celá tahle myšlenka, toho že bych byl první, mi nahrne ještě víc krve do klína. Probouzí mě až Harryho tiché zasténání do mých rtů, kde polibek raději ukončím a odtáhnu se. Harry prudce dýchá, má červené tváře a sladce nateklé rty. 

,,Neprovokuj mě na veřejnosti." ještě jednou se k němu nahnu a líbnu ho na rty.
,,Proč ne." vydechne lehce omámeně. Líbí se mi jak na něj působím, ale i on tak působí na mě. 
,,Protože jsi až moc sladký." přejedu mu palcem po rtu a raději ho už pouštím. Harry se culí jako kdyby něco vyhrál. Jen nad ním zakroutím hlavou. Sladký chlapec.