Eleanor Volturiová

X.

,,Víš, že máš teď v domě nejhoršího upíra na světě?" Zeptala jsem se Carlisla. Který byl v ,,mém" pokoji.

,,To nehrozí. Byla jsi a pořád z tebe je hodné děvče. Kdyby nebylo tebe, tak bych nikdy nepoznal svou rodinu. Lituji jen jedné věci spojené s tebou." Řekl mi Carlisle.

Při těchto slovech jsem otevřela oči a podívala jsem se na něj ze své větve. On se zadíval do mých rudých oči a pokračoval.

,,Mrzí mne jen to, že jsem po tobě nechtěl, ať odejdeš se mnou. Celé roky jsem si vyčítal, že jsem tě tam nechal samotnou."

Bylo mi ho strašně líto. Skočila jsem zpátky do domu a objala jsem ho.

,,To ti nemusí být vůbec líto. Máš, ale pravdu v tom, že jsme měli odejít spolu."

Někdo otevřel dveře a odkašlal si. ,,Nechci vás rušit, ale možná by nám toho Eleanor mohla říct více." Byl to Jasper.

,,Má pravdu. Měla bych to říct všem a ne jen tobě." Řekla jsem Carlislovi. Ten přikývl, že s tím souhlasí.

Všichni 3 jsme se tedy přesunuli do obýváku. Kde čekal už i zbytek rodiny. Sedla jsem si, tak aby na mě viděli všichni a začala jsem jim vyprávět svůj příběh.

,,Jsem Eleanor Volturiová. Byla jsem z rodiny lovců. Se zabíjením upírů jsem nikdy neměla problém. I jako člověk jsem jich zabila dost. No spíš jako poloviční člověk."

,,Co si jedla?" Přerušila mě Bella. ,,Než jsem byla u Volturiů, tak jsem jedla normálně lidské jídlo. Poté jsem začala pít krev. Lidskou i zvířecí. Tu jsem pila jen díky Carlislovi. Jsem mu vděčná za to, že mi ukázal, že není zabíjení jediná cesta."

Povzdechla jsem si. ,,Bohužel kvůli okolnostem jsem nikdy nemohla být vegetariánka. Jednou jsme se vydali zabít pár upírů a vlkodlaků. Pro mě to nedopadlo zrovna nejlépe."

Vyhrnula jsem si rukáv na levé ruce a ukázala jsem jim dlouhou jizvu po celém předloktí a dva páry zubů.

,,Nebylo nás tam tehdy zase tolik a nečekali jsme, že jich bude tolik a hlavně že jim vlci pomůžou. Jeden upír chtěl zabít Felixe a i když ho nemám nejvíce ráda, tak mohla jsem ho zachránit jedině tímhle způsobem.

Felix se vzpamatoval dřív než ten druhý upír a dokázal ho zabít. Jenže moje krev byla lákavější než lidí. Jednoho zlákala natolik, že mě kousnul. Pak můj otec zabil toho co mě kousnul a vysál ze mě jed.

Byla jsem v bezvědomí pár dní. Pak mě prohlásili za právoplatnou Volturiovou a dala mi náhrdelník. Ten samý jsem měla ve svém lidském domě.

Patřil Marcusově manželce a chtěl ho zpátky. Takže se šlo do mého rodného města, aby ho zase získal. Já měla zůstat celou dobu na trůně.

Jenže jsem vždycky měla svoji hlavu a neposlechla jsem. Běžela jsem za nimi a zabila jsem všechny lidi ve městě.

Po našem návratu mě zavřeli a několik let mě věznili. Každý den jsem se pokoušela dostat ven. Ale marně. Dostávala jsem každý den příděl. Dávali mi jen jednu sklenici krve denně.

Mým jediným přítelem byl Marcus. Říkal mi, že pokud se uklidním, tak to pro mne bude lepší. Uklidila jsem se zhruba na 5 let.

Pak mě pustili, ale jen kvůli tomu, aby mi řekli, že mě promění. Po své proměně jsem předstírala, že si na život předtím nepamatuju.

Podařilo se mi, pak utéci. Dostala jsem se do Ameriky a nevěděla jsem kam mám jít. Samozřejmě jako první si mě napadl ty. Jenže jsem nechtěla, aby jste byli v nebezpečí.

Jako nejlepší volba se mi ukázala Viktorie a ostatní. Přidala jsem se teda k nim. Nečekala jsem, že mě to zavede k tobě a tvé rodině.

Jsem šťastná, že tě zase vidím a konečně jsem mohla poznat ostatní. Demetri po mě pořád pátrá, takže je nebezpečné, abych tu byla."

,,Nic na tebe nemají El. Nemůžou ti nic udělat a stejně nemáš kam jít. Nemáš kam jít a já ti rád oplatím tu laskavost co jsi pro mě před lety udělala. Přidáš se prosím ke mě a mé rodině?" Zeptal se Carlisle.

,,Kdybych mohla pořád brečet, tak přesně tohle by byla ta chvíle. Byla moje blbost, že jsem s tebou nešla už dříve." Řekla jsem mu a zase jsem ho objala. Přidali se k nám všichni až na Rose.

,,Nesmíš tady nikoho zabít. Je to jasné?" Zeptal se mě Edward. ,,Ano. Naprosto." ,,Máme smlouvu s vlkodlaky, takže ani těm nesmíš nic udělat a taky nesmíš na jejich území."

,,Takže asi jim ani nemám říkat, že jsem nějaké zabila. Nebudou jim vadit moje oči?" ,,To bude možná trochu problém, ale snad tvoji situaci pochopí."

Takže teď jsem oficiální člen klanu Cullenů. Určitě je to o dost lepší než klan Volturů.