city?

330 10 2
                                    

Odtáhla sem se, zamračil se a naposled mě kousl do rtů.

"Neskutečné jak vypadáš nevinně, ale ve vnitř si také psychopat, jsi zkažená stejně jako já" promluvil Tom.

Dívala sem se mu do oči, pak sem své ruce přemístila na jeho šátku kterou měl na hlavě a trochu sem mu ji napravila.

"Proč si to myslíš?" sladce sem se zeptala.

"Usinala si se mnou, v mém objetí si byla celou noc, teď si semnou hraješ a přitom dobře víš kdo sem, a čeho všeho jsem možná schopen" hrál si z piercingem.

"Musela sem, neměla sem navybranou"  pronesla sem.

"Vždycky je navybranou" chytl mě za tvář.

"Jaké sem měla možnosti?" šepla sem.

"Umřít nebo udělat to co řeknu" usmál se.

"Lituju že sem si nevybrala smrt" dala sem jeho ruku pryč že svoji tváře.

"i teď si ji můžeš vybrat" šel si sednout na gauč a vzal si ze stolu pití a napil se.

"Udělal bys to?" šla sem ke gauči a postavila se za gauč, chytla sem ho za ramena.

"Ani nevíš jak rád" chytl jednu z mých rukou a políbil jí.

"Měl si tolik možností to udělat ale stejně furt dejcham" zasmála sem se.

Obešla sem gauč a sedla si k němu, otočil se na mě a pousmál se. Zvedl mi tvář a přiblížil se k mému krku. Zacal mi krk zasýpat polibky, lehce mi ujel stén. Tom se zasmál a pokračoval.

"Jak říkám máš pro mě slabost, nebo se snad pletu?" zasmala sem se a odstrčila ho od sebe.

"Důvod proč bych měl mít slabost pro někoho jako si ty...Evie" zasmál se.

"Důvod znáš i ty sám, jenom si to nechceš přiznat" usmála sem se.

"Líbí se mi jak si odvážná, dravá a tvrdohlava, je těžké tě skrotit"

Opět se přiblížil k mým rtům a jemně je políbil. Překvapuje mě, umí být i jemný a ne jenom zlá verze jeho samého. Třeba mám slabost pro jeho rty, nebo pro jeho doteky které mi nahání strach ale zároveň i vzrušení a chtíč. Je těžké opsat mé city k někomu jako je on, Tom Kaulitz.

Lidé se ho bojí, dokonce i policisté se k němu nepřiblíži, může dělat cokoliv a všechno mu projde. I to je jedna z věcí díky které sem zmatená, co zmůžu nad někým jako je on?

"Kdy panenka zaleze spátky do své ulity?" šepl.

"Až ji vrah jednu tu ulitu dá" dívala sem se mu do oči.

"Evie, Evie, Evie, strach tě opouští? Nebo se jenom snažíš vypadat silněji ale vevnitř tě ten vrah právě bodá?" zasmál se.

"Vrah panenku nemůže bodat, pokaždé když se natáhne že ji bodne píchne sebe" pohladila sem ho po tváři.

Zamračil se a surově si mě přitáhl k sobě, na nic nečekal a spojil naše rty, že začátku sem se nechala od něj líbat, a po chvilce sem začala spolupracovat, několik krát sem ho kousla do rtů, to si nenechal líbit a každý kousanec mi pečlivě vrátil. Po několika minutách líbání nám došel vzduch a odtahli sme se.

"Je pozdě" řekl zničehonic Tom.

"Jsem unavená, včerejší noc sem se skoro vůbec nevyspala" zívla sem si.

"Neměla si utéct" zasmál se Tom.

"Někdy uteču, a ty o mě už nikdy neuslyšíš" svůj ukazováček jsem mu zabodla do hrudi.

"Nechám tě si myslet že se ti to povede" vzal mě do náruče a nesl nahoru po schodech.

"Hej já tam s tebou nebudu!" urazeně sem se podívala na bok.

"Chceš jít snad do toho sklepa, k těm holkám?" zeptal se z úšklebem.

"Ne" šepla sem.

To už sem si řekla že budu radši mlčet, opřela sem se o jeho hrudník a zavřela sem oči. Když sme přišli do pokoje položil mě na postel a svlékl mi kalhoty a mikinu kterou sen na sobě měla.

"To tu nebudu mrznout v spodním prádle"  řekla sem.

"Na vem si moje triko, je dlouhé takže to budeš mít jako šaty" řekl a zasmál se.

"Jo dik" vzala sem si ho a sundala si podprsenku.

Teď by mi pouze překážela, oblekla sem si to triko a až pak sem si uvědomila že se na mě Tom celou dobu díva. Skousl si spodní ret a sundal si kalhoty, zůstal pouze ve svých černých boxerkach.

"Dobrou Panenko" řekl Tom hned jakmile si ke mě lehl.

"Dobrou vrahu" zasmála sem se.

Otočila sem se mu zády, jenomže jemu se to asi moc nelíbilo protože si mě otočil čelem k sobě, vzal mi mojí nohu a položil si ji přes tu svoji, nakonec sem mu ležela na hrudi. Bylo mi divně, vybavili se mi spominky na tento pokoj.

Zhluboka sem se nadechla a vydechla.

"Dobrý?" zeptal se mě Tom.

"Ehm... jo...jo jasně" řekla sem a zavřela oči.

Snažila sem se usnout, moc se mi ale nedařilo, neustále sem si v hlavě promítala všechno co mi udělal. Bolelo to ale zároveň sem se na něho nezlobila? Tohle všechno je celé divné, necítím k němu doufám něco víc.

Z přemýšlení mě vyřešila Tomova ruka která bloudila po mém boku až cez stehno. Víc sem se k němu natiskla a opět zavřela oči, teď se mi už ale konečně podařilo usnout. Když sem ještě vnímala ucítila sem jak mi Tom věnoval polibek na tvář a přitáhl si mě k sobě tak, abych ležela na něm. Po tom sem už nevnímala...

Real Nightmares-Dokončeno Kde žijí příběhy. Začni objevovat