Láska a jiná tajemství

2. Tajemství minulosti

Dana Hájková seděla v obývacím pokoji a čekala až Anička přijede. Za ty všechny roky si jí tak moc oblíbila, už jako studentka na praxi a potom jako její vychovatelka v dětském domově. Vždycky tu práci chtěla dělat a byla neskonale šťastná, že se jí to opravdu podařilo. Sama neměla zrovna lehký život, ale nestěžovala si. Bohužel bolestné životní zkušenost s bývalým manželem jí zatvrdily proti mužům. Příliš pozdě odhalila co je zač a než se jí podařilo odejít tak s ní manipuloval. Jakmile na ní vztáhl ruku byla to ta věc, která jí pomohla konečně odejít. Začala znovu a oddala se jen práci s dětmi. Pak před třemi lety zemřela teta a nechala jí tenhle domek a nějaké polnosti, které prodala a za ně loni domek kompletně opravila. Brala to tehdy jako znamení, protože v domově se změnilo vedení a ona neměla sílu bojovat s arogancí a s tím jak s nimi ředitel zacházel. Takže se sbalila a přijela sem, všechno i pomocí Anny, která měla zrovna prázdniny, po konci třetího ročníku, uklidila a přestěhovala se sem. Sice tu domov kam by mohla nastoupit byl, ale ona potřebovala odstup. Našla si skvělé místo v místní zoo na infocentru, byla mezi lidmi a bavilo jí to. Taky měla možnost se léčit s bolavým kolenem, bohužel teď už mohla pomoct jen operace.

Podívala se ke knihovně, kde měla fotky. Na spoustě z nich byla s tetou a s Annou. Na rodiče měla jen málo vzpomínek a nestýkali se. Oni nikdy nechápali to jakou chce dělat práci a zřekli se jí úplně po rozvodu. Bylo jim jedno, že se rozvedla s tyranem, prostě rozvod neuznávali. V zoo to milovala a od doby co tam pracovala ještě mnohem víc chápala Annu a její touhu tohle dělat jako profesi. Byla jí oporou, když se v devítce rozhodla pro zemědělku v Rakovníku. Dostala se tam a pobývala převážně na internátu, jen v létě byla v domově. Později bývala na víkendy u ní v Praze, nebo potom tady. Nejezdila moc často, protože Anna byla dříč a i za školy už pracovala. Nejdřív v kavárně a pak když mohla tak v baru. Spořila si peníze a když ukončila školu, měla dost peněz na kauci na byt a jeho základní vybavení. Od ní ač jí chtěla alespoň půjčit nechtěla ani korunu. Vždycky byla samostatná a odhodlaná bojovat za svoje sny a touhy. Neměla ani štěstí na muže v tom si byly podobné. Na škole měla přítele, ale rozešel se s ní kvůli tomu, že byla z domova a jeho rodině to vadilo, byl to obyčejný zbabělec a Anně ošklivě zlomil srdce.

Zaslechla z venku auto a vykoukla na ulici. Anička v pořádku přijela a zajížděla zrovna do garáže. Šla tedy do chodby jí přivítat. Anna dorazila na místo, které teď bude jejím domovem. Bývala tu hodně často a milovala to tady. Krásný domek s velkou zahradou a úžasnými květinovými záhony. Dana milovala květiny a její zahrada toho byla živým důkazem. Teď se bezpečně skryla v hřejivé nauči tety. "Jsem tak ráda, že jsi tady, moc jsem se těšila." "Já taky a to jsi původně brblala, že se nemám z Prahy stěhovat a kdesi cosi." "Pojď si dát jídlo a pak si promluvíme." Dana s láskou sledovala jak do Anny padá jeden vdolek za druhým. Ta holka měla apetit a přesto měla štíhlou postavu. Bylo to dané nejen tím, že měla fyzicky náročnou práci, ale i pravidelně chodila běhat. Vůbec to byla krásná dívka, měla drobnou štíhlou postavu a nádherné blond vlasy a modré oči. Kdysi mívala vlasy krátké, ale co začala pracovat nechala si je narůst a teď už je měla do půlky zad. "Jsem ráda, že ti chutná a taky, že máme celý víkend jen pro sebe." "Když ty vaříš tak skvěle a já jsem taky ráda. Chtěla jsem to tak a proto nastupuji až v pondělí." "Mimochodem nikdo v práci neví, že se my dvě známe a jak. Chceš to tak nechat, nebo jak?"

Anna se usmála, bylo pravdou, že to tady nikdo nevěděl a ani nemohl. Pokud tu bývala za Danou do práce vlastně nechodila. Většinou byla doma a učila se, aby všechno zvládla a ani za zábavou nechodila. Možná to v práci pak někomu řekne, ale zatím k tomu neviděla důvod. Věděla, že Danu tam mají všichni rádi a ona si chtěla vybudovat pověst sama za sebe. "Víš vyhovuje mi to, budu tam sama za sebe a pak až se vrátíš do práce tak už tam budu zavedená." "Tak dobře Anni jak myslíš a upřímně máš v tom pravdu. Tak a teď si zasloužíš vanu a zalézt do postele, máš za sebou náročný den." Dana sledovala jak si Anna vynesla poslední věci nahoru a sama si šla s čajem sednout do obýváku. Dívala se jak slunce začíná barvit oblohu do červena a stmívá se. Taky jí napadlo, že by měla v týdnu dokud může, koupit dárek na Anny narozeniny, které měla na začátku května. Jak na to pomyslela tak jí bodlo u srdce, protože se jí vybavila stará vzpomínka. Malá osmiletá Anna přišla ze školy a ona zrovna měla u nich v domově praxi. Plakala a nechtěla říct proč, nakonec z ní dostala, že spolužačka měla narozeniny a všem jim dala bonbóny. Nic z toho nebylo divné až do doby než jí Anna řekla, že by taky chtěla slavit narozeniny. Tehdy to řekla jen jí, nikomu jinému na tom nezáleželo, ona chudinka nevěděla kdy je má. Tajemství minulosti se ozvala a ona začala pátrat, bohužel nedokázala zjistit kdy se mohla narodit. Bylo jí pár měsíců nebo týdnu, když jí našli a tak jí nakonec řekla, že narozeniny bude slavit v den nalezení.